Stránka 82 z 104
Hana Tomková
Kadare, Ismail. Spiritus. Z francouzského vydání Spiritus (Paris: Librairie Arthème Fayard, 1996) přeložila do slovenštiny Katarína Bednárová. 1. vydání. Bratislava: Slovart, 2002. 217 s.
Román Spiritus je další z řady próz, v nichž Ismail Kadare zpracovává ústřední téma své tvorby – útlak jedince totalitní mocí vládnoucího režimu.
Děj románu se odehrává v albánském městě B., kde jsou zaváděna odposlouchávací zařízení, jež Enver Hodža, kterého Kadare v románu přímo nejmenuje, ale označuje pouze jako Vůdce, objedná v Číně. Vůdce ztrácí postupně zrak a ke svému okolí i vůči občanstvu je stále podezřívavější. K účinnějšímu odhalování vnitřního nepřítele mají sloužit různé druhy nejmodernějších čínských miniaturních mikrofonů.
…
Lukáš Novosad
Devětadvacátého dubna vystoupil v Praze v jediném dni dvakrát lipský juniorprofesor Tomasz Derlatka, jeden z mála seriózních literárních vědců současné sorabistiky. První přednáška (proslovená dopoledne na polonistice FF UK) se týkala lužickosrbských překladů z přednášečovy mateřštiny, polštiny, po roce 1945, druhá (jež se odehrála v podvečer v sídle Společnosti přátel Lužice, v malostranském Lužickosrbském semináři) se pokusila vymezit, co přesně spojení „lužickosrbská literatura“ obsáhne. Byla nazvána Jedna, dwě abo wjacore serbske literatury? (čili Jedna, dvě nebo více lužickosrbských literatur?), lákavě ambiciózní byl ovšem její podtitul: Úvaha o jednom z nejdůležitějších problémů sorabistické literární vědy. Myšlenkově na sebe obě vystoupení vlastně navazovala.
…Lucie Koryntová
de Andrade, Eugénio. Svrchovanost. Z portugalských originálů Vertentes do olhar, Antologia Breve a Branco na Branco (Porto: Fundação Eugénio de Andrade, 1998, 1994, 1993) vybrala a přeložila Pavla Lidmilová. Odpovědný redaktor Erik Lukavský. 1. vydání. Praha: Fra, 2004. 137 s.
Dílo proslulého portugalského básníka Eugénia de Andrada (1923–2005), který podle autorů Dějin portugalské literatury představuje vyvrcholení portugalského „imaginismu“,[1] je v češtině dostupné díky výboru Svrchovanost, jejž uspořádala a přeložila Pavla Lidmilová. Svazek shrnuje prozaickou sbírku Svahy pohledu (Vertentes do olhar,
…Petra Grycová
Izdryk, Jurij. Voccek. Ivano-Frankivsk: Lileja-NV, 1997. 109 stran.
O kom vlastně mluvíme, mluvíme-li o Vocckovi? Kdo zná německou literaturu, zřejmě tuší. Kdo četl aktuální program pražských divadel asi také. Jaký je ale ukrajinský Voccek, hrdina stejnojmenné románové prvotiny Jurije Izdryka? Tato kniha v češtině dosud nevyšla, nicméně autorka tohoto článku na překladu pracuje. Zájemci si zatím mohou přečíst přeložené ukázky v letošním 7. čísle časopisu A2.
Izdrykův Voccek je již čtvrtým známým nositelem tohoto jména. První z nich, Johann Christian Woyzeck, žil v letech 1780–1824 v německém Lipsku. V roce 1821 ze žárlivosti ubodal svou milenku,
…Jiří Starý
V časopise A2 (2010/2) jsem se kriticky vyjádřil k překladu Ságy o Hervǫr a králi Heiðrekovi Moudrém od Miroslava Černého, který vyšel loňského roku v nakladatelství Perplex. Vzhledem k tomu, že pan Černý reagoval na mou recenzi svou odpovědí v posledním čísle časopisu Plav (2010/2), rád využívám nabídku téhož periodika, abych se k jeho reakci vyjádřil. Mé poznámky k jeho reakci lze celkem přirozeně rozdělit na dvě části.
Ad personam
Pan Černý upozorňuje na to, že jsem profesními kontakty spojen s několika osobami,
…Igor Nosov
Přeložil Milan Dvořák
Předmluva překladatele
Anebo Neználek v Kameníně. Tak jsem původně český překlad chtěl pojmenovat. V nakladatelství Knižní klub mi ale vysvětlili, že z jakéhosi propagačního či jiného důvodu je nutné, aby byl v Kamenném Městě. No dobrá, je mi to líto, ale není to nakonec tak veliká literatura, abych se do krve přel.
Čímž vůbec nechci říci, že bych svou práci lhostejně odbyl nebo že bych se domníval, že je to špatná knížka. Naopak, je dobrá – ve svém žánru.
…
Rozhovor s Liborem Dvořákem
Nejdříve obecně o ruském písemnictví, pak specifičtěji o vlastních překladech antiutopií, nakonec zcela konkrétně o Sorokinově Dni opričníka: Rusistu, novináře a jednoho z duchovních otců Plavu Libora Dvořáka tentokrát k rozhovoru oslovila vlastní dcera Iva Dvořáková.
Iva Dvořáková: V poslední době se na trhu objevují častěji a častěji (konečně toto se tvrdí už déle) ruští autoři posledních desetiletí – a prodávají se. Ptám se tedy: Uměl bys, je-li to vůbec možné, pojmenovat nějaký typický znak, jenž by dokázal postihnout, co je současná ruská literatura, čím se vyznačuje? Jde mi jednak o samotný znak o sobě a jednak o znak ve smyslu toho,
…