Štítek: 10 Stránka 1 z 10
Rozhovor s Ren Aldridge vedla a z angličtiny přeložila Alžběta Knappová
Mnohostranná umělkyně, punkerka a aktivistka Ren Aldridge stojí za kolektivním dílem The Resistance Quilt Project, které dalo možnost na velkoplošné patchworkové dece neboli „quiltu vzdoru“ široké komunitě lidí vyjádřit bolest, frustraci i vztek, připomenout jména obětí femicidy a společně formulovat způsoby, jak bojovat proti epidemii násilí na ženách. Bavily jsme se o předsudcích spojených s tímto tématem, o narativech bránících komplexní společenské změně i mezích a úskalích feministického hnutí. Ren se také svěřila, co jí dává do života punk, jak souvisí stříhání a sešívání s komponováním hudby a jak nám může technika patchworku pomoct v přemýšlení o lepší budoucnosti.
…Pavel Kobylák
Novou divadelní hru o posledních dnech Giacoma Casanovy napsal k letošnímu třístému výročí jeho narození německý scenárista a režisér Peter Wekwerth. K nastudování oslovil dva divadelní soubory: drážďanský Theaterkahn a český Geisslers Hofcomoedianten; oba ji premiérově uvedly v září na zámku v Duchcově, kde se její děj odehrává. Geissleři teď Casanovu v překladu Ondřeje Staňka hrají i v pražském Divadle VILA Štvanice a je to událost. Pro ně nejsou problém ani sebesložitější příběhy, stačí si rozebrat název souboru. Ten je historickou reminiscencí: skutečný Geissler, principál Šporkova divadla, je tři sta let mrtvý,
…Rozhovor s Joãem Luísem Barreto Guimarãesem vedla a z portugalštiny přeložila Kateřina Ritterová
V českém překladu vyšly ve dvouletém odstupu sbírky portugalského lékaře a básníka Joãa Luíse Barreto Guimarãese. Po introspektivním Tulákovi (2022) následovala poezie oceánská, Středomoří (2024), v níž se autor na cestách obrací ke světu i k Bohu. V rozhovoru se svou překladatelkou a portugalistkou Kateřinou Ritterovou Guimarães promlouvá o vztahu k českým a polským básníkům a básnířkám, o vlastním tvůrčím procesu a také o paralelách mezi chirurgií a básněním, které vysvětluje na svých kurzech o poezii i univerzitním studentům medicíny.
…Ema Kovalčíková
Debré, Constance. Love Me Tender.
Z francouzského originálu Love Me Tender (2020) přeložila Petra Zikmundová.
1. vydání. Praha: Tranzit.cz, 2025. 112 stran.
Napětí mezi láskou k dítěti a láskou k ženám, mezi čekáním a stáváním se někým radikálně odlišným zachycuje román Love Me Tender francouzské spisovatelky Constance Debré. Ve druhé části své autofikční trilogie autorka syrovým a úsporným stylem líčí příběh hledání autenticity, revolty a snahy oprostit se od lásky. Útlý a kritikou vysoce ceněný román čerpá z existenciálně absurdní zkušenosti,
…Barbora Vacková
Al-Mabchūt, Šukrī et al. Slova psaná do písku: antologie současného arabského románu na počest Františka Ondráše.
Z arabských originálů přeložil kolektiv překladatelů a překladatelek.
1. vydání. Praha: Argo, 2024. 218 stran.
Jaké příběhy vznikají v arabsky mluvících zemích zmítaných neprůhlednými politickými bouřemi podobajícími se těm písečným? Co mohou přinést českému čtenáři a co nás s takto vzdálenými kulturami spojuje? Slova psaná do písku (Argo, 2024), vydaná u příležitosti životního jubilea arabisty, překladatele a pedagoga doc. PhDr. Františka Ondráše, Ph.D., nám nabízejí jedenáct úryvků z románů od oceňovaných autorů a autorek současné arabské literatury,
…
Rozhovor s Johannesem Eske Andersenem vedla a z dánštiny přeložila Markéta Kliková
Johannes Eske Andersen z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v rozhovoru doloží, jak pevně je ironie v dánské společnosti zakořeněná – tvoří totiž nejen součást každodenní komunikace, ale i širších společenských interakcí a představuje jednu ze souřadnic dánské kultury. Dánové se skrze ni vyrovnávají s realitou všedních dní, zůstávají však „nohama na zemi“. Zároveň rozhovor nabízí přehled toho, jakých podob ironie nabývala v dánské literatuře a kdo byli a jsou jejich průkopníci.
Při povídání s Dány si nelze nevšimnout ironických náznaků či přímo poznámek,
…Helena Stiessová
Letošní Státní ceny už znají své laureáty. Cenu za překladatelské dílo obdržela Dagmar Hartlová, dlouholetá překladatelka především ze švédštiny, vysokoškolská pedagožka a nositelka švédského Řádu polární hvězdy.
Své první setkání s Dagmar Hartlovou si nevybavím přesně, ale bezpochyby se odehrálo na půdě pražské Filozofické fakulty, kde od roku 1989 přednášela mimo jiné o švédské literatuře. K zájmu o švédské autory mě tehdy nikdo pobízet nemusel, ovšem v jejím podání se svět Augusta Strindberga, Karin Boye či Pära Lagerkvista otvíral jako barvitý román, který opravdu chcete číst. Dagmar totiž oplývala nefalšovaným a nakažlivým zaujetím pro věc,
…