Štítek: 10 Stránka 2 z 9

Přituhuje

Rozhovor s Ng. AnhAnh vedl a z vietnamštiny přeložil Ondřej Slówik

Vietnamská umělkyně Ng. AnhAnh popisuje život v současném Vietnamu, kde vládne diktatura komunistické strany ruku v ruce s kapitalismem. Mluví o svém dospívání v prorežimní rodině a o manželství s umělcem a disidentem Bùi Chátem, jehož nedávná výstava byla zakázána a on byl přinucen zničit vlastní díla. AnhAnh je považována za vůdčí osobnost ženské disidentské poezie, třebaže svou tvorbu odmítá řadit pod genderové kategorie. Mluví však také o pomalém zlepšování situace vietnamských žen, k němuž většinovou společnost dovedla, podobně jako v Evropě, paradoxně teprve válka.

Poezii čtou hlavně básníci

Rozhovor s Erikem Lukavským a Petrem Zavadilem vedla Olga Pavlova

Edice Světová poezie vedle loni oceněných vlajkových řad Česká poezie a Česká próza patří mezi zavedené a očekávané tituly nakladatelství Fra. Pečují o ni spoluzakladatel nakladatelství Erik Lukavský a překladatel Petr Zavadil. V následujícím rozhovoru se dočtete o možných přístupech k překladu poezie, o jejím vydávání v České republice, na Kubě a ve Francii a o důležitosti správného výběru básní v rámci školní výuky.

 

Olga Pavlova: Světovou poezii vydává, byť v omezeném množství, mnoho nakladatelů. Čím se vaše edice liší?

Kreativní ředitel Prázdnoty, s. r. o.

Jan Musil

Wallace, David Foster. Zapomnění.
Z anglického originálu
Oblivion (2004) přeložil Jaroslav Hronek.
1. vydání. Praha: Rubato, 2022. 508 stran.

 

Zapomnění, v originálním znění vydané poprvé v roce 2004, je již druhým souborem povídek Davida Fostera Wallace publikovaným v nakladatelství Rubato. V roce 2018 mu předcházely Krátké rozhovory s odpornými muži, studie mužství na ose křehkost–mizogynie–incelství, které zároveň představovaly první překlad Wallaceova díla do češtiny. Dál už nám toho moc nezbývá. Anebo naopak příliš mnoho. Román Infinite Jest (Nekonečný žert,

Za pět až šest let budeme mít dost chleba a kultury

Olga Pavlova

Platonov, Andrej. Šťastná Moskva: román.
Z ruského originálu
Sčastlivaja Moskva (2011 [1996]) přeložila Alena Machoninová.
1. vydání. Praha: Baobab, 2021. 176 stran.

 

Román Šťastná Moskva vznikal ve třicátých letech, ale tiskem vyšel až v posledním desetiletí 20. století. Text byl objeven v pozůstalosti na listech vytržených ze školních sešitů. Dílo začalo vznikat jako reakce na výzvu v sovětském tisku z roku 1933, v následujícím roce už měl Platonov podle nakladatelské smlouvy odevzdat celý rukopis. V době jeho vzniku probíhal aktivní zápas o realizaci pětiletých plánů a vítězství socialismu,

10/2021 – Galicijština, mé tělo

Vychází nový Plav věnovaný galicijské lyrické poezii.

Jak se Mistr a Markétka naučili česky

Miroslav Tomek

Státní cenu za překladatelské dílo letos získala Alena Morávková (1935), překladatelka z ruštiny, ukrajinštiny a francouzštiny (rozhovor s ní najdete v Plavu 4/2018). Její dlouhá překladatelská dráha začala v letech 1953–1958 studiem slavistiky a romanistiky na FF UK. Po studiích pracovala zprvu jako redaktorka divadelních her v DILIA, na konci šedesátých let pak přešla do Ústavu jazyků a literatur Československé akademie věd. Po prověrkách v roce 1972 ho však pro nesouhlas s okupací Československa musela opustit a působila jako překladatelka na volné noze. Od devadesátých let 20. století vyučovala na DAMU a přednášela také na FF UK,

Galicijština se vymyká veškerým očekáváním

Rozhovor s Antónem Lopem vedl Jakub Vaněk

Přeložila Katarína Ganobčíková

Antón Lopo se ve svém nakladatelství Chan da Pólvora dlouhodobě věnuje vydávání knih v galicijštině. Vedle toho je činný jako politický aktivista a básník. V rozhovoru vedeném korespondenční formou a paradoxně v jazyce, vůči jehož nadvládě se galicijská poezie několik století vzpouzí, tedy ve španělštině, jsme mluvili o revolučnosti psaní, obtížích malých literatur i současné nepříznivé situaci galicijštiny. Dotkli jsme se také toho, že naše číslo věnované galicijské poezii sestává výhradně z autorek.
 

Jakub Vaněk: Přítomné číslo našeho časopisu je věnováno převážně současné galicijské poezie psané ženami,

Kniha potřebuje štěstí na dobrého nakladatele

Rozhovor s Pierrem Pe’erem Friedmannem vedla Olga Pavlova

S Pierrem Pe’erem Friedmannem, literárním kritikem, fotografem, pedagogem a současně i jediným překladatelem české literatury do hebrejštiny, jsme mluvili o úskalích jeho jedinečného postavení, o problémech spojených s překladem literatury tzv. malých jazyků a také o překladatelské etice.
 

Olga Pavlova: Proč jste se rozhodl věnovat překladu z češtiny do hebrejštiny? 

Pierre Pe’er Friedmann: Nebylo to tak úplně moje rozhodnutí. Můj románek s češtinou začal náhodně. Na telavivské univerzitě jsem psal diplomovou práci o pojetí pravdy v próze Karla Čapka a řekl jsem si,

Třetí život

Klára Soukupová

Barnes, Julian. Muž v červeném kabátě.
Z anglického originálu
The Man in the Red Coat (2019) přeložil Petr Fantys.
1. vydání. Praha: Odeon, 2021. 328 stran.
 

Muž v červeném kabátě je knihou o době nesmírného bohatství boháčů, společenské moci aristokracie, nekontrolovatelného a překomplikovaného snobství, zbrklé koloniální ctižádosti, uměleckého mecenášství a soubojů (159). Autor ho napsal rok před odchodem Velké Británie z Evropské unie, který označuje za pošetilý a masochistický, a text je tedy svého druhu poctou anglicko­-francouzským – leckdy nevraživým,

Severští bohové zahynuli i nezahynuli

Kristýna Králová

Kadečková, Helena. Soumrak bohů. Severské mýty a báje (zimní vydání).
Ze staroseverských originálů převyprávěla Helena Kadečková.
4. vydání. Praha: dybbuk, 2021. 159 stran.
 

Převyprávění staroseverských mýtů od Heleny Kadečkové vychází již počtvrté, a má tak dobře našlápnuto k tomu, aby jednou v počtu vydaných výtisků dostihlo dnes již notoricky známé Petiškovy Staré řecké báje a pověsti. První dvě vydání realizovalo nakladatelství Aurora v letech 1998 a 2009, druhá dvě dybbuk, a to v revidované podobě v roce 2018 a letos v nové, zimní verzi,