Štítek: 10 Stránka 2 z 6

Člověk nemůže nikdy uvařit z ničeho

Rozhovor s Janem Kozákem

Starověké mýty se staly inspirací mnoha spisovatelům, kteří se alespoň některými ze svých děl řadí mezi autory fantasy. O vztahu tohoto poměrně nového žánru a dávných bájí jsme mluvili s religionistou Janem Kozákem, odborníkem na staroseverskou mytologii a překladatelem dvojice nedávno vydaných eposů J. R. R. Tolkiena. 

Kristýna Králová: Jaké styčné body spatřuješ mezi fantasy a mýty? Není vlastně fantasy sama jakousi moderní verzí mýtů pro současné publikum?

Jan Kozák: Je zajímavé sledovat, kdy se fantasy jako žánr objevuje a konstituuje. S jistým zpožděním se vynořuje v reakci na určité společenské jevy – na osvícenské odkouzlení světa a na sekularizaci,

10/2016 – První národy Kanady



Vypravování je lék pro duši

Rozhovor s Richardem Van Campem

Z angličtiny přeložila Jana Marešová

Richard Van Camp, vypravěč a autor řady románů, povídek a komiksů, mluví o svém manévrování mezi fikcí a realitou, o propojování psané a ústní tvorby a o kráse života mezi dvěma kulturami. 

Jana Marešová: V rozhovoru z roku 2013 pro Radu humanitních studií Jižní Dakoty mluvíte o své motivaci k psaní a říkáte, že „nikdo nemluví o tom, jaké to je být v dnešní době seveřanem, jaké to je chodit dvěma světy“. Jaké jsou ty dva světy, které zmiňujete? Střetávají se, nebo jsou v harmonii?

Richard Van Camp: Skvělá otázka. Ty dva světy,

Moc slov

Vypravěčství a příběhy v ústní a literární tradici kanadských prvních národů

Klára Kolinská

Pochmurná zpráva o konci světa? To rozhodně ne. Úvodní esej k tématu literatury původních amerických národů ukazuje, že mnohem spíš se v tradičních příbězích lze dočkat humoru, mravních ponaučení i ozvěn dávné historie. Ústně předávaná literatura má i dnes vedle té psané zásadní a nezastupitelný význam. 

Potřeba vyprávět příběhy a naslouchat jim je druhu Homo sapiens bytostně vlastní – příběhy jsou téměř stejně nezbytné jako potrava, v pořadí důležitosti stojí před potřebou lásky a přístřeší. Bez lásky a bez domova přežívají na světě milióny lidí, ale v mlčení téměř nikdo;

Mihotavě temné světy finské fantastiky

Richard Müller

Pasi Ilmari Jääskeläinen et al. Lesní lišky a další znepokojivé příběhy. Z finských originálů přeložili Martina Bendová et al. 1. vydání. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2016. 128 stran. 

Roger Caillois v knize Images, Images soudí, že fantastika vzniká tehdy, když lidi opouští víra v zázraky a svět se podřizuje zákonům rozumu a vědy. V kterém okamžiku se však rozumový řád takto prosazuje poprvé? Theodor Adorno s Maxem Horkheimerem spatřují takový počátek na švech, které po sobě zanechali jednotliví zprostředkovatelé homérského mýtu, tj. v přechodu od mýtu k epice. O Odysseovi píšou: Lstivý přežívá pouze na úkor svého vlastního snu,

Katalánce s námi leccos spojuje

Rozhovor s Janem Schejbalem

Počátky česko-katalánských literárních vztahů, společné jmenovatele české a katalánské kultury, původ katalánštiny či její současné postavení na poli literatury… to jsou jen některá z témat, která jsme otevřeli v rozhovoru s předním českým katalanistou Janem Schejbalem. Rozhovor nejenže naše číslo uvádí, ale také vysvětluje reálie, k nimž se odkazují překlady katalánsky psané beletrie. 

Vít Pokorný: Při přípravě tohoto čísla Plavu jste měl zájem na tom, aby byl položen důraz na středověkou katalánsky psanou prózu a na současnou tvorbu takzvané generace sedmdesátých let. Proč právě toto zaměření na krajní body, mezi nimiž leží celá staletí?

10/2015 – Vy ještě neumíte katalánsky?



Poznámky o andorrské literatuře

Jan Schejbal

Nevelká Andorra tvoří kulturně významnou součást zemí, na jejichž území se mluví (a píše) katalánsky. Kromě ukázek z andorrské literatury přinášíme několik základních údajů o tamní tvorbě. 

Andorra se může pochlubit patrně nejmladší beletrií v Evropě. Ve svém vývoji vycházela zprvu z domácích podnětů a pod vlivem celosvětových literárních trendů postupně dospěla k tematické a žánrové rozmanitosti.

Třebaže obecnější prameny kladou počátky andorrské literatury, chápané v širším smyslu slova, [1] do 18. století, [2] a následně uvádějí cestopisy a zprávy o Andoře psané cizinci, vlastní zralá umělecká próza se objevuje teprve v roce 1981. Tehdy Antoni Morell (* 1941 v Barceloně) vydal Set lletanies de mort (Sedm předsmrtných litanií),

Z nápisů popel zbyl

Výbor z katalánsky psané poezie

Miquel Desclot, Ramon Pinyol, Pere Gimferrer

Z katalánštiny přeložil Michal Brabec 

Píseň o nakresleném domku Miquel Desclot

Stvoř mi hořlavé zákoutí

někde v blízkosti krbu

uvnitř malého domku

se zahradou své paměti.

Do toho koutku pověs mi

malbu od Paula Kleeho

a nech ji, ať se houpe

za tónů Schönbergových not.

Na lavici mi můžeš dát

zářivě žlutý citron

a nedopitou láhev

se zbytkem ginu z Menorky.

Divadlo se mi děje…

Rozhovor s Jakovosem Kambanellisem

V roce 2007 poskytl dramatik Jakovos Kambanellis rozhovor Marcele Spívalové a Pavlíně Šípové, které byly tehdy v Athénách na stáži a chystaly společný projekt uvedení vybraných moderních řeckých autorů na české scéně. Z projektu však nakonec sešlo a tato rozprava se teprve nyní dočkala své publikace.
 

Marcela Spívalová a Pavlína Šípová: Jak jste se vlastně dostal k psaní dramatu?

Jakovos Kambanellis: Nezačal jsem psát pro divadlo, protože by se mi tak líbilo nebo že bych si chtěl vyzkoušet svůj tvůrčí potenciál a poměřit se s antickými vzory.