Štítek: 10 Stránka 9 z 10
Jan Vaněk jr.
Viewegh, Michal. Bringing Up Girls in Bohemia. Z češtiny přeložil A. G. Brain. 1. vyd. Londýn: Readers International, 1997. 187 s.
Když se ve sporu o Viewegha strana jeho příznivců (v jejichž neposlední řadě bojuje on sám) ohání popularitou v zahraničí, obcházejí slabé místo, ať vědomě, či ne: spojují-li jeho mezinárodní úspěch s pochvalným přívlastkem „evropský“, rubem takové kvantifikace nebo snad druhou polovinou sklenice je, že nemohou říci „světový“ a ve výčtech cizojazyčných vydání kvantita nahrazuje kvalitu. Vieweghova produkce se etablovala na trzích a v kulturách od menších (Chorvatsko, Izrael) po řekněme nadprůměrné (Itálie – i když o prodeji filmových práv lépe pomlčet;
…
Michael Cunningham v Praze
Kateřina Veselovská
Na pozvání Nadačního fondu Festival spisovatelů Praha přiletěl do České republiky nositel Pulitzerovy ceny, americký prozaik Michael Cunningham (*1952). Mezi čtvrtým a šestým listopadem kromě jiného představil českým čtenářům svůj nový román By Nightfall (Za soumraku), který měl americkou premiéru na konci září tohoto roku. Cunnigham nezavítal do Prahy poprvé – v roce 2006 zde za značné pozornosti médií prezentoval svůj román Specimen Days (Vzorové dny, 2006).
Michael Cunningham obdržel prestižní americkou Pulitzerovu cenu za literaturu v roce 1999 za román The Hours (1998,
…Rozhovor s Martinem Ryšavým
Ačkoli své knihy nadepisuje „romány“, a nikoli cestopisy, byl rozhovor veden se spisovatelem a cestovatelem Martinem Ryšavým. Nabízí na úvod čísla zajímavá zamyšlení o motivacích k cestování i smyslu psaní a zveřejňování cestovatelských zápisků.
Silvie Mitlenerová: Jak vznikají vaše cestopisy? Píšete knihu už během cesty, nebo až doma – jsou to tedy více bezprostřední dojmy, nebo spíš dodatečné vzpomínky?
Martin Ryšavý: Roli hraje několik věcí. Když jsem se chystal psát Cesty na Sibiř, žádné deníky jsem si ze začátku nevedl. Lépe řečeno vedl, ale to byly vyloženě jen moje pocity.
…
Bibliografie překladů portugalské literatury
vydaných po roce 1989
Sestavila Šárka Grauová
Andrade, Eugénio de. Svrchovanost (výbor ze sbírek Vertentes do Olhar, Antologia Breve, Branco no Branco). Přeložila a doslov a poznámku o autorovi napsala Pavla Lidmilová. Praha: Fra, 2004.
Andresenová, Sophia de Mello Breyner. Příkladné povídky (Contos Exemplares). Přeložila Desislava Dimitrovová. Doprovodnou studii napsala Silvie Špánková. Kalendárium sestavila a stať Umění básnické III přeložila Šárka Grauová. Edice Lusobrazilská knihovna. Sv. 3. Praha: Torst, 2007.
Antunes, António Lobo. Jidášova díra (Os Cus de Judas).
…Vlasta Dufková
Řízením osudu jsem svého času před prvním seminářem literárního překladu na bázi portugalštiny sáhla po kratičké básnické próze modernisty Almady Negreirose O Eco a tento text se od té doby stal jakýmsi rituálním uvedením adeptů překladatelství do tohoto kursu. Několikařádkový poetický minipříběh ze začátku 20. století dává totiž při výkladu příležitost na malém prostoru napohled průzračného prozaického zápisu ukázat nejen nejrůznější typy otázek, jaké vyvstávají před překladatelem obecně a překladatelem z portugalštiny zvlášť, ať už si je položí, či ne, ale také meze jejich zodpověditelnosti, a především pak komplexní převoditelnosti pochopeného do jinojazyčného – českého – tvaru: tedy překlad jako umění kompromisu.
…Rozhovor s Šárkou Grauovou
O brazilské a portugalské literatuře a o zajímavých poznáních, jaká jejich překládání může přinést, hovoří Šárka Grauová, překladatelka, redaktorka, editorka a vedoucí portugalistiky na FF UK.
Lucie Koryntová: Z vaší překladatelské bibliografie je patrné, že se zaměřujete na brazilskou literaturu. Přeložila jste romány Posmrtné paměti Bráse Cubase od Joaquima Marii Machada de Assis, Macunaíma od Mária de Andrada, Peklo ráje od Any Mirandové a nakonec jste se podílela na překladu Dějin brazilské literatury Luciany Stegagno Picchiové. Co vás k brazilské literatuře přivedlo? Přitahuje vás něčím,
…Šárka Grauová
Podle mezinárodních norem má překladatel za jeden pracovní den převést do mateřského jazyka šest až osm normostran běžného textu. To vypadá jednoduše: 30 stran týdně, 120 stran měsíčně, 1400 stran ročně, vezme-li si toho roku překladatel dovolenou. Netroufám si a možná ani nechci odhadovat, kolik člověku mezinárodní norma stanoví na celý život – kolik toho máme nažít a napřekládat. A přestože normy někdy bývají užitečné, je snad dobře, že jsou i lidé, kteří překlad pojímají jinak.
Cenu Josefa Jungmanna, již poosmnácté udělenou za literární překlad, získalo v letošním roce poprvé portugalsky psané dílo. Zasloužila se o to Vlasta Dufková svým převodem rozsahově nevelké novely Burití brazilského spisovatele Joãa Guimarãese Rosy (1908–1967).
…Lucie Koryntová
V měsíci říjnu byli slavnostně vyhlášeni laureáti tří různých ocenění v oblasti české kultury. Dne 21. října byly v Českém muzeu hudby uděleny Státní ceny a Ceny Ministerstva kultury. Je to poprvé, co byly tyto ceny předávány společně, zřejmě kvůli mediálnímu zvýraznění obou událostí. Nejprve však ve zkratce o historii starší z nich, Státních cen. Státní ceny za literaturu a překladatelské dílo byly ustanoveny v roce 1920 ministerstvem školství a národní osvěty. V roce 1948 byly zrušeny, obnoveny byly až v roce 1995 tehdejším ministrem kultury Pavlem Tigridem. Ten tehdy svolal schůzku spisovatelů a překladatelů a inicioval založení společné státní ceny za literaturu i překlad honorované třemi sty tisíci korunami.
…