Štítek: 2 Stránka 1 z 8

2/2022 – Arabské psaní ze Státu Izrael

Vychází nový Plav věnovaný arabské literatuře psané v hebrejštině.

Nová Obec překladatelů: důraz na solidaritu a spolupráci

Anežka Charvátová

Obec překladatelů (OP) vznikla hned po listopadu 1989 přerodem z dřívější Asociace překladatelů, která fungovala při Svazu spisovatelů. Prvním předsedou byl zvolen překladatel z francouzštiny Jiří Pechar, po něm se ujala předsednictví amerikanistka Jarmila Emmerová, tu vystřídala germanistka Hana Linhartová. Na valné hromadě v listopadu 2021 byl zvolen nový výbor, který vzápětí vybral nové předsednictvo – v čele Obce nyní stojí hispanistka a romanistka Anežka Charvátová, místopředsedou je anglista Lukáš Novák.

Po divokých devadesátých letech, kdy se uvolnila všechna pravidla, zákony džungle rozklížily i nakladatelský svět a knižní distribuci a spousta lidí byla ráda,

Literaturu nedefinuje politika

Rozhovor s Lital Levy vedla a přeložila Olga Pavlova

Lital Levy, odbornice na srovnávací literaturu, židovská studia a blízkovýchodní studia, o sobě tvrdí, že ráda boří hranice, ať už koncepčního, disciplinárního, nebo institucionálního charakteru. V tomto rozhovoru však nevyvrací žádné mýty či představy, ale naopak trpělivě vysvětluje specifickou situaci okolo palestinských a arabských spisovatelů píšících hebrejsky.
 

Olga Pavlova: Stát Izrael vznikl v roce 1948. Před touto událostí žilo na území někdejšího britského mandátu přes milion Arabů a o polovinu méně Židů. Jak vypadala jazyková situace v regionu před druhou světovou válkou?

Should I stay or should I go? Léčba magickým realismem

Michaela Otterová

Leky, Mariana. Co je odtud vidět.
Z německého originálu
Was man von hier aus sehen kann (2017) přeložila Marta Eich.
1. vydání. Praha: Prostor, 2021. 312 stran.
 

Na loňském ročníku Světa knihy byl pod názvem Co je odtud vidět uveden český překlad románu německé autorky Mariany Leky. Bohužel se mu nedostalo zaslouženého přivítání: prezentace se sice zúčastnila překladatelka Marta Eich, ale samotná autorka byla přítomna jen přes videokonferenci, což nebylo ideální, protože na horní galerii neustále doléhal ruch z přízemí. Navíc nikoho z nakladatelství nenapadlo přinést pár exemplářů k okamžitému prodeji – zřejmě podle zásady,

Vysněná smrt – protože vy za to stojíte

Olga Pavlova

Krohnová, Leena. Vysněná smrt.
Z finského originálu
Unelmakuolema (2004) přeložila Ema C. Stašová.
1. vydání. Praha: Dokořán, 2021. 237 stran.
 

Román finské spisovatelky Leeny Krohnové Vysněná smrt v originálu vyšel v roce 2004, česká verze vznikla po sedmnácti letech od původního vydání. Načasování bylo více než vhodné, neboť jedním z témat polyfonního díla je nekontrolované šíření nevyléčitelné nemoci – bludné staroby, kterou se mocným fikčního státu nedaří zastavit.

Smrt, či nesmrtelnost

Tato nemoc je jen jeden z problémů,

Janusovská tvář „pohádek“ Hanse Christiana Andersena

Jan-Marek Šík

Březinová, Helena. Slavíci, mořské víly a bolavé zuby. Pohádky H. Ch. Andersena mezi romantismem a modernitou.
1. vydání. Brno: Host, 2018. 328 stran.
 

Některé literárněteoretické knihy nás čtenáře obohatí o poznatky, jiné nás přivedou k úžasu nad tím, jak elegantně dokážou (nově) interpretovat texty, které přece všichni dobře známe (nebo jsme si to alespoň mysleli). Méně často se pak stane, že v nás vzbudí negativní emoce – nikoliv však proto, že bychom tak vehementně nesouhlasili s autorovými argumenty, nýbrž čistě kvůli rozhořčení nad tím, jak je možné, že jsme o těch textech,

Delikátní kontrfej pěkné Andalusanky Losány

Magnesií Literou za překlad byl oceněn Jiří Holub a román Portrét pěkné Andalusanky. Úryvek z knihy vyšel v Plavu 2/2015 – nyní ho pro zájemce odemykáme.

2/2021 – Literární happening

S novým Plavem sice zůstaneme u překladů z angličtiny, ale jinak se nebudeme omezovat geograficky ani disciplinárně. Podíváme se totiž na literární experimenty umělců spojených s neoavantgardním hnutím Fluxus, kde se stírají hranice mezi literaturou, výtvarným uměním a performancí.

Cena pro překladatele z ukrajinštiny

Alexej Sevruk

Drahoman Prize je nová literární cena určená překladatelům z ukrajinštiny, která bude poprvé vyhlášena letos v březnu. Cenu spoluuděluje ukrajinský PEN klub a dvě instituce zřízené poměrně nedávno v rámci reforem ukrajinského státu: Ukrajinský institut a Ukrajinský institut knihy (UIK). UIK vznikl v roce 2016 při ukrajinském ministerstvu kultury a má utvářet ukrajinskou politiku v knižní sféře, propagovat čtení knih, stimulovat překladatelskou činnost a popularizovat ukrajinskou literaturu v zahraničí. Ukrajinský institut byl založen ukrajinskou vládou v roce 2017 a plnohodnotně fungovat začal o rok později. Nyní institut spadá pod ukrajinské ministerstvo zahraničí a sférou jeho působení je široce pojatá kulturní diplomacie.

Sežeňte štafle a kýbl

Rozhovor s Pavlínou Morganovou vedla Julie Koblížková Wittlichová

Co se stane, když umění vystoupí z galerie do veřejného prostoru? Může být destrukce klavírního křídla hudbou? A stačí si umělecké dílo jenom představovat? Na Akademii výtvarných umění jsme si s historičkou umění Pavlínou Morganovou povídaly o vzniku a vývoji neoavantgardního hnutí Fluxus a o tom, jak se jeho myšlenky a postupy dostávaly na Východ, za železnou oponu. Dozvěděla jsem se také, čím je výjimečná tvorba Milana Knížáka, co je fascinující na tzv. akčním umění i v čem spočívala radikální proměna výtvarného umění v šedesátých letech minulého století.