Štítek: 2 Stránka 1 z 6

2/2019 – Portrét civilizovaného nihilisty

Dnes vychází nové číslo Plavu, věnované tématu nihilismu. Pojďte s námi pohlédnout do prázdnoty.

Moderna je bytostně nihilistická

Rozhovor s Terezou Matějčkovou

Proč mluvíme o nihilismu v prvé řadě v souvislosti s moderním evropským myšlením? Lze nihilismus chápat jinak než jako zavržení veškerých hodnot? Překrývají se pojmy nihilismus a cynismus? O německé idealistické filosofii, Friedrichu Nietzschem, existencialismu či přesazích nihilistického myšlení do krásné literatury jsme mluvili s odbornicí na moderní evropskou filosofii Terezou Matějčkovou.
 

Antonín Handl: Ve své nedávné práci Hegelova fenomenologie světa zmiňujete otevřený dopis německého myslitele a kritika osvícenství F. H. Jacobiho adresovaný J. G. Fichtemu. V této kritice německé idealistické filosofie údajně poprvé zaznělo obvinění německých idealistických filosofů z nihilismu.

Překladatel nikdy nezůstane neviditelný

Rozhovor s japonským bohemistou Keničim Abem

V tomto rozhovoru najdete nejen soukromé vzpomínky jednoho z prvních japonských bohemistů, ale i některé jeho úvahy o preferencích japonských a českých čtenářů či odpověď na otázku, co se typickému Japonci vybaví, když se řekne Česká republika.
 

Olga Pavlova: Jak jste se dostal ke studiu češtiny a posléze k překládání české literatury do japonštiny?

Keniči Abe: Když jsem byl na gymnáziu, učil jsem se německy. Byl konec osmdesátých let, všichni tušili, že se v Evropě něco děje. Jednou nám lektor němčiny řekl: „Jsem přesvědčen,

Kaštánkovy příběhy z herny

Jan Červenka

Ferková, Ilona. Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příhody z herny / De mek jekh, Ľido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa.
Bilingvní vydání. Z romského originálu přeložily Lada Viková a Karolína Ryvolová.
1. vydání. Praha: Kher, 2018. 117 stran.
 

Publikuje-li český romský autor knihu, vstupuje s ní do romské, ale zároveň i do české literatury. V jejím rámci je pak jeho cílovou skupinou spíše náročnější část čtenářské obce (a já budu vzhledem k povaze periodika, pro které recenze vzniká, oslovovat především toto čtenářstvo). Právě pro takové čtenáře se už tím,

Cop svázaný z ženských hlasů

Helena Kaftanová

Alexijevičová, Světlana. Válka nemá ženskou tvář.
Z ruského originálu
U vojny ně ženskoje lico (1985) přeložil Libor Dvořák.
2. vydání. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2018. 336 stran.
 

Knižní prvotina Světlany Alexijevičové, která vyšla v doplněné podobě a novém českém překladu v loňském roce (česky poprvé roku 1986), v sobě skrývá jak příběhy sovětských žen – účastnic bojů během Velké vlastenecké války (1941–1945), tak i příběh samotné autorky, která sběrem materiálu strávila nemalou část svého života.

Světlana Alexijevičová pochází z ukrajinsko-běloruské rodiny. Rusky píšící autorka v současnosti opět žije v Minsku,

2/2018 – Britská okultní společnost



Vraťme se k imaginaci a spiritualitě

Rozhovor s Adamem Borzičem

Šéfredaktor obtýdeníku Tvar pro Plav přemítá o významu okultistických, hermetických či magických tradic pro literární a obecněji umělecké dějiny Evropy. V rozhovoru jsme se dotkli renesance, moderního umění i úlohy „skrytých věd“ a odlišné spirituality v československé první republice nebo za pozdní normalizace. 

Antonín Handl: Téma okultismu se často spojuje s odlišným věděním, nenormovaným způsobem poznávání světa. Také proto jde o téma velmi široké. Mě osobně oslovuje například motiv jistého přecházení „na druhou stranu“, přes pomyslnou hranici; jak odlišná zkušenost, tak například jiný náhled na vzdělávání. Nacházíte nějaký stěžejní motiv, který by pomáhal se v té mnohosti vyznat?

O velrybách a lidech

Jan Zikmund

McGuire, Ian. Severní vody.

Strhující román Iana McGuirea nazvaný Severní vody začíná v anglickém přístavním městě Hullu. Píše se rok 1859, Britské impérium vstupuje do období svého největšího rozmachu. Velrybářský průmysl v Anglii je ovšem v přesně opačné situaci – ztrácí na významu, neboť tuk z velryb, používaný jako palivo do lamp, se postupně nahrazuje petrolejem. Velryb navíc ubývá a jsou ostražitější, a lovci s harpunami se za nimi často pachtí až do zrádné a mrazivé oblasti Grónska. Právě tam z Hullu míří velrybářská loď Dobrovolník. Její hamižný majitel Baxter však nehodlá spoléhat na nejistý zisk z prodeje tuku.

Paměť města

Františka Zezuláková Schormová

Mitchell, Joseph. Nahoře ve starém hotelu. Z amerického originálu Up in the Old Hotel (2008) vybrala a přeložila Tereza Límanová. 1. vydání. Zblov: Opus, 2015. 139 stran. 

Když se někdy snažím zbavit svou mysl myšlenek na smrt a nevyhnutelnost osudu, přivstanu si a jdu se podívat na Fultonův rybí trh. (7) Tak začíná Joseph Mitchell, redaktor časopisu New Yorker, svoji reportáž Nahoře ve starém hotelu. Nebo tak začíná vypravěč Mitchellovy povídky? Těžko říct: hranice mezi fikčním a nefikčním textem se u Mitchella překrývají a stírají.

Psát o migrační literatuře patří k dobrému tónu

Rozhovor s Immacolatou Amodeo

Z němčiny přeložila Eva Marková

Immacolata Amodeo se mezikulturním literárním vztahům věnuje celý život, svou akademickou dráhu započala doktorskou prací o migrační literatuře, již pojímá jako estetický objekt – taková literatura rozrušuje kulturní a jazykové vzorce prostředí, v němž vzniká, právě díky migrační zkušenosti spisovatele. Co je to vlastně migrační literatura a jaký k ní má ona sama vztah? 

Eva Marková: Jak lze definovat migrační literaturu? A může být součástí národní literatury?

Immacolata Amodeo: Jak lze migrační literaturu definovat, nevím. Ale domnívám se, že je to označení,