Štítek: 2 Stránka 1 z 7

2/2020 – Iluze korejských žen

Vychází nový Plav, tentokrát věnovaný literatuře Jižní Koreje, a to literatuře psané z ženské perspektivy. Abyste se k tomuto číslu lépe dostali při zavřených knihkupectvích, je doprava na všechny předem zaplacené objednávky zdarma.

Velký význam malých cen

Magadalena Císlerová

Jako každý rok, i letos Austrálie 26. ledna oslavila svůj národní svátek, Den Austrálie. V posledních letech se ovšem oslavy nenesou pouze v duchu obvyklých pikniků, grilování a výletů na pláž, ale také protestních pochodů za změnu data oslav. V roce 1788 se totiž v tento lednový den poblíž Sydney vylodili Britové. Pro původní obyvatele tak jen těžko může být oslavou národní identity, ze které se často cítí vyloučeni, naopak jej nazývají Dnem invaze. Stejně tak jako jejich hlasy sílí ve společnosti, děje se tomu i na literární scéně.

Rok od roku se objevují čím dál výraznější díla aboridžinských autorů,

Hlasy korejských žen

Rozhovor s Miriam Löwensteinovou

Zájem o korejskou kulturu u nás stále roste. Stejně tak u nás každým rokem stoupá počet vydaných překladů z korejštiny. Přestože se jedná o zemi značně vzdálenou, odlišnou jazykově i kulturně, najde se ročně stovka zájemců o studium. Miriam Löwensteinová, vedoucí pražské katedry koreanistiky, vypráví mimo jiné o tom, jak se proměnila česká koreanistika i korejská společnost, proč mají korejské spisovatelky úspěch v zahraničí nebo jak se v Koreji vyvíjel ženský aktivismus a jak jej reflektuje místní literatura.
 

Petra Ben-Ari: Koreanistiku na FF UK vedete už od roku 2004.

Není dobré literatury bez filosofie

Rozhovor s Tihanou Hamović

Se srbskou bohemistkou, překladatelkou a básnířkou jsme mluvili o překladu české poezie, prózy a filosofie a také o balkánské literární vášni.
 

Olga Pavlova: Proč jste se pustila do překladu české prózy a poezie?

Tihana Hamović: K tomu došlo úplně přirozeně, začala jsem překládat už během studia bohemistiky. Miluji jazyk a literaturu, proto to dělám. Čeština je krásný jazyk, je to mateřština spousty nadaných tvůrkyň a tvůrců. Prostřednictvím češtiny jsem se seznámila s vzácným duchem, uměleckým výrazem, světonázorem a humorem mnoha lidí. I když sama také píšu,

Nebezpečně realistická fikce

Anežka Soukupová

Nygårdshaug, Gert. Strom nebeského květu.
Z norského originálu
Himmelblomsttreets muligheter (1995) přeložila Daniela Mrázová.
1. vydání. Praha: Práh, 2019. 368 stran.
 

Lidská společnost se rozdrobila, státy sžírají vnitřní konflikty, amazonské pralesy jsou v ohrožení. Do takového světa nás uvádí Gert Nygårdshaug v ekologicky laděném katastrofickém románu Strom nebeského květu, který před nedávnem vyšel ve skvělém překladu Daniely Mrázové. Román z poloviny devadesátých let představuje volné pokračování Mengeleho Zoo, kterou Norové v roce 2007 dokonce zvolili nejoblíbenější norskou knihou všech dob.

2/2019 – Portrét civilizovaného nihilisty

Dnes vychází nové číslo Plavu, věnované tématu nihilismu. Pojďte s námi pohlédnout do prázdnoty.

Moderna je bytostně nihilistická

Rozhovor s Terezou Matějčkovou

Proč mluvíme o nihilismu v prvé řadě v souvislosti s moderním evropským myšlením? Lze nihilismus chápat jinak než jako zavržení veškerých hodnot? Překrývají se pojmy nihilismus a cynismus? O německé idealistické filosofii, Friedrichu Nietzschem, existencialismu či přesazích nihilistického myšlení do krásné literatury jsme mluvili s odbornicí na moderní evropskou filosofii Terezou Matějčkovou.
 

Antonín Handl: Ve své nedávné práci Hegelova fenomenologie světa zmiňujete otevřený dopis německého myslitele a kritika osvícenství F. H. Jacobiho adresovaný J. G. Fichtemu. V této kritice německé idealistické filosofie údajně poprvé zaznělo obvinění německých idealistických filosofů z nihilismu.

Překladatel nikdy nezůstane neviditelný

Rozhovor s japonským bohemistou Keničim Abem

V tomto rozhovoru najdete nejen soukromé vzpomínky jednoho z prvních japonských bohemistů, ale i některé jeho úvahy o preferencích japonských a českých čtenářů či odpověď na otázku, co se typickému Japonci vybaví, když se řekne Česká republika.
 

Olga Pavlova: Jak jste se dostal ke studiu češtiny a posléze k překládání české literatury do japonštiny?

Keniči Abe: Když jsem byl na gymnáziu, učil jsem se německy. Byl konec osmdesátých let, všichni tušili, že se v Evropě něco děje. Jednou nám lektor němčiny řekl: „Jsem přesvědčen,

Kaštánkovy příběhy z herny

Jan Červenka

Ferková, Ilona. Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příhody z herny / De mek jekh, Ľido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa.
Bilingvní vydání. Z romského originálu přeložily Lada Viková a Karolína Ryvolová.
1. vydání. Praha: Kher, 2018. 117 stran.
 

Publikuje-li český romský autor knihu, vstupuje s ní do romské, ale zároveň i do české literatury. V jejím rámci je pak jeho cílovou skupinou spíše náročnější část čtenářské obce (a já budu vzhledem k povaze periodika, pro které recenze vzniká, oslovovat především toto čtenářstvo). Právě pro takové čtenáře se už tím,

Cop svázaný z ženských hlasů

Helena Kaftanová

Alexijevičová, Světlana. Válka nemá ženskou tvář.
Z ruského originálu
U vojny ně ženskoje lico (1985) přeložil Libor Dvořák.
2. vydání. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2018. 336 stran.
 

Knižní prvotina Světlany Alexijevičové, která vyšla v doplněné podobě a novém českém překladu v loňském roce (česky poprvé roku 1986), v sobě skrývá jak příběhy sovětských žen – účastnic bojů během Velké vlastenecké války (1941–1945), tak i příběh samotné autorky, která sběrem materiálu strávila nemalou část svého života.

Světlana Alexijevičová pochází z ukrajinsko-běloruské rodiny. Rusky píšící autorka v současnosti opět žije v Minsku,