Štítek: 2 Stránka 2 z 6

2/2017 – Trvale přechodné adresy



Tři století česko-argentinských vztahů

Josef Opatrný

Ačkoli Argentina nepatří mezi oblíbené destinace českých turistů, z tuzemských médií se o dění v této zemi dozvídáme jen okrajově a její současnost i minulost jsou pro nás španělskou vesnicí, historie česko-argentinských vztahů je překvapivě dlouhá a zejména v oblasti průmyslu a obchodu také velmi stabilní. A jak dokládá následující esej, v Argentině můžeme narazit i na relativně početnou českou menšinu. 

Latinská Amerika jako celek patří k regionům, o něž česká společnost i politické a hospodářské elity tradičně jevily pouze omezený zájem. Přesto zde však leží země, které se tomuto obecnému přístupu vymykaly a stále vymykají. Toto konstatování platí především pro Mexiko,

2/2016 – Argentina: Hrdinství porážky



Překládání je úžasná životní zkušenost

Rozhovor se španělskou lingvistkou Anou Maríou Agudovou Apariciovou

Ze španělštiny přeložil Vít Pokorný

Ve srovnání s jinými obory jako by klasická filologie už svým názvem nepatřila do jednadvacátého století. Má výuka mrtvých jazyků v našem světě místo? Co si dnešní člověk může z tak starých textů odnést? O tom jsme uvažovali s Anou Maríou Agudovou Apariciovou, klasickou filoložkou a profesorkou indoevropštiny na Univerzitě v Salamance. 

Vít Pokorný: Kromě překládání a psaní odborných článků se věnuješ také výuce. Poslední semestr jsi na filologické fakultě věnovala překladatelskému semináři. Jak se vydařil?

2/2015 – Hory přenáší



Zmrzlinář, požár a popel, z něhož nic nepovstane

Milena M. Marešová

Lipsonová, Katri. Zmrzlinář. Z finského originálu Jäätelökauppias (2012) přeložil Vladimír Piskoř. 1. vydání. Praha: Argo 2014. 263 stran. 

Prázdninovou cestu s rodiči po zemích takzvaného východního bloku absolvovala tehdy jedenáctiletá Finka Katri Lipsonová v polovině sedmdesátých let minulého století. O čtrnáct let později, roku 1990, přijela už coby studentka medicíny ze švédské Uppsaly na stáž do čerstvě „porevolučního“ Československa a strávila měsíc v Olomouci. Američana, za kterého se provdala, potkala v Praze. V současnosti žije s manželem a synem ve Vantaa nedaleko Helsinek. Po čtyřicítce začala psát knihy, v roce 2008 vydala prvotinu Kosmonaut,

Z dob, kdy lidé měli řeči

Pere Calders

Z katalánštiny přeložil Jan Schejbal
 

Hlavními postavami příběhu, který bych chtěl vyprávět, jsou jedna lesba a jeden homosexuál. Už to vyžaduje odvahu!

Ona se jmenovala Clàudia, on Eduard a tato podrobnost by mohla připadat bezvýznamná, nicméně musíme je nějak označit. Oba trpěli a bojovali, aby je společnost přijala takové, jací jsou, ale nebylo to snadné, neboť rodina, přátelé, známí a celé okolí je po dlouhou dobu odmítali. Je však dokázáno, že se vyvíjíme pokrokovým směrem, a tak nadešel okamžik, kdy je nejenže přijali, nýbrž i uctívali. Eduard se dokonce stal vedoucím gay sekce jedné důležité politické strany a jeho otec,

Od Harryho k thrilleru

Markéta Cmíralová

Galbraith, Robert. Volání kukačky. Z anglického originálu The Cuckoo’s Calling (2013) přeložil Ladislav Šenkyřík. 1. vydání. Praha: Plus, 2013. 480 stran. 

Román Volání Kukačky „neznámého“ britského autora Roberta Galbraitha již asi netřeba představovat. Brilantní krimi uvedlo do českého prostředí pražské nakladatelství Plus, které takřka pětisetstránkový román podpořilo rovněž patřičnou reklamou. Kniha by však jistě obstála i sama o sobě. Pod debutantským pseudonymem se totiž skrývá ostřílená spisovatelka Joanne Rowlingová, autorka knižní série o Harrym Potterovi.

Pravou tvář Roberta Galbraitha se nepodařilo tajit moc dlouho. Volání Kukačky vydalo britské nakladatelství Sphere v dubnu roku 2013 a pravdu o autorství již v létě prozradil jeden známý právníka Rowlingové a potvrdily ji softwarové lingvistické rozbory.

2/2014 – Egyptský koláč z kamene



Tanec s větrem

aneb sen o revoluci, po níž se bude Egypt opět psát velkými písmeny

František Ondráš

Předkládáme čtivou esej jednoho z předních českých arabistů pojednávající o vlivu egyptských revolučních událostí na tamní moderní literární tvorbu. Dočíst se v ní můžete o islamistickém umění, o tom, jak literatura může být úzce spojena s určitým místem, nebo také o neschopnosti vést mezikulturní dialog. 

Moderní egyptská literatura prošla v posledních desetiletích výraznými změnami. Vývoj literárních forem a tematické výstavby textů byl ovlivněn řadou nových aspektů umělecké tvorby i událostmi, jež zanechaly nesmazatelnou stopu v životě egyptské společnosti. Právě události prvních měsíců roku 2011 lze v kontextu moderní historie Egypta označit za přelomové.