Štítek: 2 Stránka 2 z 10

Iracionálno nám někdy přeroste přes hlavu

Rozhovor s Dumitrem Crudem vedla a z rumunštiny přeložila Tereza Prymak

Básník a prozaik Dumitru Crudu vypráví, proč se nestal fotbalistou a jak se vyhnul vojně, protože nechtěl zešílet v Afghánistánu. Za těmito střípky z vlastního života se ukrývá místy anekdotická, ale spíše depresivní zkušenost jedince v zemi, která má smůlu na svého souseda. Rozhovor je doplněním k ukázkám z autorovy povídkové knihy, které taktéž přinášíme v tomto čísle.

 

Tereza Prymak: Zjevně máš načteno dost z literatury našich končin, spatřuješ mezi českou a moldavskou literaturou nějaké podobnosti?

Dumitru Crudu: Řekl bych,

Dobrý překlad není vidět

Rozhovor s Jiřím Macháčkem a Janem Faberem vedla Olga Pavlova

Edice Překladová literatura ostravského nakladatelství Protimluv má na svém kontě již čtyřicet titulů. Soustředí se především na překlady z polštiny, slovinštiny či maďarštiny. S majitelem nakladatelství a stejnojmenného časopisu Jiřím Macháčkem a překladatelem z polštiny Janem Faberem jsme mluvili o falešné představě silného polského vlivu na Ostravu, o možných tematických překryvech v polské a české poezii a jejím dobrém a špatném překladu.

 

Olga Pavlova: Vydali jste v edici Překladová literatura nějakého autora, který se ani jednou neobjevil na stránkách časopisu Protimluv?

Příbytek vnitřní a vnější

Karolina Válová

Figueiredo, Isabela. Tučná.
Z portugalského originálu
A Gorda (2016) přeložila Júlia Jellúšová.
1. vydání. Bratislava: Portugalský inštitút, 2022. 215 stran.

 

Portugalská spisovatelka, novinářka, pedagožka a bojovnice proti genderovým stereotypům Isabela Figueiredo v roce 2016 debutovala románem A Gorda, jehož název by v češtině zněl nejpříhodněji asi jako Ta tlustá. Žádné z jejích děl však zatím přeložené nemáme (ukázka z recenzovaného románu vyjde v příštím čísle Plavu –⁠ pozn. redakce). Tato recenze se proto bude zabývat překladem slovenským od Júlie Jellúšové.

Pětkrát o slovech a tělech

Matouš Jaluška

„Někdy dojde k zvláštním věcem…“ Pět středohornoněmeckých textů o strastech dvorské lásky. Ed. Jiří Starý.
Z německých vrcholněstředověkých originálů přeložil Jakub Vondra. Předmluvou uvedl Jan Hon, doslovem a obrazovou přílohou opatřil Jan Dienstbier.
1. vydání. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2022. 210 stran.

 

Dvorná, dvorská či vytříbená láska jako fin’amor či Minne prostupuje středověkou poezii a epiku zemí románské i germánské kulturní sféry a bývá považována za jeden ze svorníků evropské kultury. Zdá se, že by mohla tvořit základ společného jazyka starší literatury,

2/2022 – Arabské psaní ze Státu Izrael

Vychází nový Plav věnovaný arabské literatuře psané v hebrejštině.

Nová Obec překladatelů: důraz na solidaritu a spolupráci

Anežka Charvátová

Obec překladatelů (OP) vznikla hned po listopadu 1989 přerodem z dřívější Asociace překladatelů, která fungovala při Svazu spisovatelů. Prvním předsedou byl zvolen překladatel z francouzštiny Jiří Pechar, po něm se ujala předsednictví amerikanistka Jarmila Emmerová, tu vystřídala germanistka Hana Linhartová. Na valné hromadě v listopadu 2021 byl zvolen nový výbor, který vzápětí vybral nové předsednictvo – v čele Obce nyní stojí hispanistka a romanistka Anežka Charvátová, místopředsedou je anglista Lukáš Novák.

Po divokých devadesátých letech, kdy se uvolnila všechna pravidla, zákony džungle rozklížily i nakladatelský svět a knižní distribuci a spousta lidí byla ráda,

Literaturu nedefinuje politika

Rozhovor s Lital Levy vedla a přeložila Olga Pavlova

Lital Levy, odbornice na srovnávací literaturu, židovská studia a blízkovýchodní studia, o sobě tvrdí, že ráda boří hranice, ať už koncepčního, disciplinárního, nebo institucionálního charakteru. V tomto rozhovoru však nevyvrací žádné mýty či představy, ale naopak trpělivě vysvětluje specifickou situaci okolo palestinských a arabských spisovatelů píšících hebrejsky.
 

Olga Pavlova: Stát Izrael vznikl v roce 1948. Před touto událostí žilo na území někdejšího britského mandátu přes milion Arabů a o polovinu méně Židů. Jak vypadala jazyková situace v regionu před druhou světovou válkou?

Should I stay or should I go? Léčba magickým realismem

Michaela Otterová

Leky, Mariana. Co je odtud vidět.
Z německého originálu
Was man von hier aus sehen kann (2017) přeložila Marta Eich.
1. vydání. Praha: Prostor, 2021. 312 stran.
 

Na loňském ročníku Světa knihy byl pod názvem Co je odtud vidět uveden český překlad románu německé autorky Mariany Leky. Bohužel se mu nedostalo zaslouženého přivítání: prezentace se sice zúčastnila překladatelka Marta Eich, ale samotná autorka byla přítomna jen přes videokonferenci, což nebylo ideální, protože na horní galerii neustále doléhal ruch z přízemí. Navíc nikoho z nakladatelství nenapadlo přinést pár exemplářů k okamžitému prodeji – zřejmě podle zásady,

Vysněná smrt – protože vy za to stojíte

Olga Pavlova

Krohnová, Leena. Vysněná smrt.
Z finského originálu
Unelmakuolema (2004) přeložila Ema C. Stašová.
1. vydání. Praha: Dokořán, 2021. 237 stran.
 

Román finské spisovatelky Leeny Krohnové Vysněná smrt v originálu vyšel v roce 2004, česká verze vznikla po sedmnácti letech od původního vydání. Načasování bylo více než vhodné, neboť jedním z témat polyfonního díla je nekontrolované šíření nevyléčitelné nemoci – bludné staroby, kterou se mocným fikčního státu nedaří zastavit.

Smrt, či nesmrtelnost

Tato nemoc je jen jeden z problémů,

Janusovská tvář „pohádek“ Hanse Christiana Andersena

Jan-Marek Šík

Březinová, Helena. Slavíci, mořské víly a bolavé zuby. Pohádky H. Ch. Andersena mezi romantismem a modernitou.
1. vydání. Brno: Host, 2018. 328 stran.
 

Některé literárněteoretické knihy nás čtenáře obohatí o poznatky, jiné nás přivedou k úžasu nad tím, jak elegantně dokážou (nově) interpretovat texty, které přece všichni dobře známe (nebo jsme si to alespoň mysleli). Méně často se pak stane, že v nás vzbudí negativní emoce – nikoliv však proto, že bychom tak vehementně nesouhlasili s autorovými argumenty, nýbrž čistě kvůli rozhořčení nad tím, jak je možné, že jsme o těch textech,