Štítek: 2014 Stránka 2 z 5

Poněkud uspěchaní Bratři Karamazovovi

Anna Rosová

Dostojevskij, Fjodor Michajlovič. Bratři Karamazovovi.
Z ruského originálu
Braťja Karamazovy (1880) přeložil Libor Dvořák. Odpovědný redaktor Jindřich Jůzl.
1. vydání. Praha: Odeon, 2013. 984 stran.
 

V květnu roku 2013 se na knižních pultech objevil v rámci edice Knihovna klasiků nakladatelství Odeon nový překlad Bratrů Karamazovových, jehož autorem je rusista, redaktor Českého rozhlasu a jeden z nejproduktivnějších českých překladatelů Libor Dvořák. Tímto krokem se Dvořák (potažmo i samo nakladatelství) rozhodl jít s kůží na trh přímo pod drobnohled kritiků, neboť dosavadní,

Varšava viděná zdola

Oskar Mainx

Chutnik, Sylwia. Kapesní atlas žen.
Z polského originálu
Kieszonkowy atlas kobiet (2008) přeložili Martina Bořilová, Barbora Gregorová, Jan Jeništa a Lucie Zakopalová.
Praha: Fra, 2014. 220 stran.
 

Prvotina Sylwie Chutnik Kapesní atlas žen vychází v roce oslav varšavského povstání, ukazuje hrdiny a hrdinky vydávající se všanc vzpomínkám, ale i fámám a představám, sice nedosažitelným, a právě proto nahrazujícím jejich žitou přítomnost a potřebným pro jejich existenci.

Sylwia Chutnik (* 1979) nejspíš není českému čtenáři příliš známa. Absolventka genderových studií na Varšavské univerzitě,

9/2014 – Toto není mystifikace!



Zpověď tajného nobelisty

Rozhovor s N. A.

Jen skutečně zasvěcení tuší, že patrně největší hvězda letošního Festivalu spisovatelů zářila potají a skryta zrakům většiny návštěvníků. Autor, jenž si pro potřeby tohoto rozhovoru přál být označen jen iniciálami N. A., přijel na festival coby prostý divák – ačkoliv pokud by přijal pozvání, která mu na různé adresy dorazila v uplynulých letech, mohl zde vystupovat již několikrát pod zhruba tuctem jmen. 

N. A. se uvolil ke krátké schůzce ve Valdštejnské zahradě a před tím, než na lavičce zalité podzimním sluncem poodhalil roušku tajemství obestírající jeho osobu, několikrát si ověřil, zda v dosahu není žádné záznamové zařízení krom čtverečkovaného bloku a nepříliš ostré tužky.

Santander a Gijón

Max Aub

Ze španělštiny přeložil Vít Pokorný

Zatímco předcházející úryvek zachycoval postavy, které si i ve válečné době snažily zachovat důstojnost a lidskost, povídka Santander a Gijón je psána z jiné perspektivy. Jsme v ní svědky toho, jak válka z lidí činí cyniky a sobce, v některých případech pak přímo zvířata. 

„Tady nikdy nebudete mít ponětí o tom, co se stalo na severu,“ vyprávěl nám jedné noci v Barceloně Toribio Mayans. „Ponětí o tom, jakej je rozdíl mezi hranicí a mořem. Mezi výmysly a pravdou. Z pozice můžeš ustoupit, z pláže ne. Moře nám brzy začalo připadat jako hradba, úplná vertikála.

Brocéliande středověké Skandinávie

Markéta Podolská

Znala středověká Skandinávie legendární les krále Artuše Brocéliande a jakou mohli mít seveřané představu o Bretani samé? 

Pro severský vrcholný středověk byla Bretaň bezesporu vzdálenou exotickou zemí; mezi ní a Skandinávií neexistoval prakticky žádný prokazatelný přímý kontakt – ať už obchodní, politický či personální. Od 9. století [1] intenzivně plenili území Bretaně vikingové, do poloviny 10. století ale od nájezdů upustili. [2] Nezaložili zde žádné trvalé osídlení jako například v Normandii nebo v Anglii, obsadili však obchodní centrum Nantes a okupovali ho.

Přestože vrcholně a pozdně středověká Skandinávie s Bretaní neudržovala žádný kontakt, určité povědomí o ní a její literatuře na Severu existovalo,

Občanská válka jako přetrvávající trauma španělské společnosti

Josef Opatrný

Téma tohoto čísla si přímo žádá zasazení literárních textů do historických a společenských souvislostí. Do problematiky španělské občanské války, jejích příčin a následků nás uvede Josef Opatrný, přední český odborník na dějiny Španělska a Latinské Ameriky. 

Už několik týdnů poté, co v Madridu převzala v roce 1936 moc vláda lidové fronty, vítěze únorových parlamentních voleb, došlo ve španělských kortesech k ostrým střetům mezi vládní většinou a opozicí. Intenzita vášnivých debat narůstala a dosáhla vrcholu počátkem léta roku 1936. Mluvčím opozice byl José Calvo Sotelo, uznávaný právník, bývalý ministr vlády Prima de Rivery a přesvědčený monarchista. Trávil sice valnou část první poloviny třicátých let v exilu,

Nevystupuj z řady

Rozhovor s Àlexem Martínem Escribàem a Linou Rodríguezovou Cachovou

Ze španělštiny přeložil Vít Pokorný

Téma občanské války a exilu zůstává dodnes ve Španělsku aktuální, a to tím spíš, že se o něm na veřejnosti i v rodinách často mlčí. Proto také přetrvává nedůvěra a rozdělení společnosti na dva bloky. Osobní svědectví nám zprostředkují Àlex Martín Escribà a Lina Rodríguezová Cachová, potomci exulantů a profesoři působící na Univerzitě v Salamance. 

Vít Pokorný: Na začátek bych si dovolil jednu osobní otázku. Lino, ty jsi svou první báseň, nazvanou Emigrant napsala ve dvanácti letech, že?

Lina Rodríguezová Cachová: Ano.

Reference

Carmen Martínová Gaiteová

Ze španělštiny přeložila Veronika Štefanová

Ženský pohled Mercè Rodoredové doplňuje z kastilské strany Carmen Martínová Gaiteová. Salamanská prozaička ve své povídce zachycuje některé ze společenských dopadů frankistické diktatury v poválečném období.
 

„Paní říká, abyste počkala, že je teď zaneprázdněná.“

Služka je vysoká, dobře rostlá a při řeči hledí zpříma. Je čisťounká a vlasy jí září. „Bude stejně stará jako já,“ pomyslí si Concha. Pak trochu zahanbeně sklopí oči a opře se o dveře. Usiluje o to, aby se cítila jistější. Vnímá, jak se jí do zad skrz obnošený kabátek zabodává ozdoba na dveřích,

8/2014 – Frankovy děti