Štítek: 2022 Stránka 4 z 7

5/2022 – Zeměkrev

Vychází nový Plav věnovaný menstruaci coby tématu krásné literatury.

Jak mluví Ukrajina

Alexej Sevruk

Ukrajinština je společně s ruštinou a běloruštinou jedním z východoslovanských jazyků. Uvádí se, že ukrajinsky mluví třicet až čtyřicet milionů lidí, počtem mluvčích tak ukrajinštině patří druhé až třetí místo v rodině slovanských jazyků (po ruštině se sto čtyřiceti a polštině se čtyřiceti miliony mluvčích).

Data z výzkumu provedeného v roce 2017 Centrem Razumkova, neziskovou organizací zaměřenou na mapování veřejných politik, uvádějí, že v samotné Ukrajině považuje ukrajinštinu za svůj mateřský jazyk 60 % obyvatel, 15 % obyvatel Ukrajiny uvádí jako svůj mateřský jazyk ruštinu, 22 % respondentů pak jako mateřské uvedlo oba dva tyto jazyky.

S menopauzou se pojí ještě větší míra stigmatizace než s menstruací

Rozhovor s Mariou Tomlinson vedla a z angličtiny přeložila Eva Marková

Ve své knize From Menstruation to the Menopause (Od menstruace k menopauze, 2021) Maria Tomlinson oslavuje bohatství a rozmanitost současných francouzsky psaných románů od autorek z Alžírska, Mauricia a Francie, v nichž se nějakým způsobem tematizuje menstruační cyklus a další témata s ním spjatá, jako je například ticho či stud. Právě k této monografii se vztahuje následující rozhovor.

 

Eva Marková: Proč vás zajímá téma ženské plodnosti, a tedy i menstruačního cyklu jako literární téma?

Maria Tomlinson: Souvisí to s mou diplomovou prací,

Takový klenot nesmím pokazit

Rozhovor s Petrem Onuferem vedla Olga Pavlova

Edice angloamerických autorů AAA patří k nejdéle vycházejícím tuzemským edicím vůbec. Za téměř třicet let v ní nakladatelství Argo vydalo ke sto padesáti svazkům. S jejím vedoucím redaktorem Petrem Onuferem jsme mluvili o postavení angličtiny na českém knižním trhu, o předchozí a současné podobě „áček“ a také o jejich nejprodávanějších titulech.

 

Olga Pavlova: Zdá se, že od roku 1989 existuje především jeden velký překladový jazyk: angličtina. Nemáte pocit, že v roce 2022 už je trh angloamerickou tvorbou přesycený?

Petr Onufer: To je téma na delší povídání a hlubší zamyšlení.

Morálka jako software

Klára Soukupová

McEwan, Ian. Stroje jako já.
Z anglického originálu
Machines Like Me (2019) přeložil Ladislav Šenkyřík.
1. vydání. Praha: Odeon, 2021. 360 stran.

 

Ian McEwan pro svou novou knihu využil zavedené, v lecčem však už ohrané téma soužití lidí s humanoidními roboty. Přestože se zdá být v centru románu umělá inteligence a její představy o správném směřování lidských osudů, jde pouze o kulisy a jádro příběhu spočívá v pomstě, dvojznačnosti zločinu a schopnosti převzít zodpovědnost.

Stroje jako já nemají naplňovat standardní situaci žánru sci-fi,

4/2022 – Arabská místa strachu

Vychází nový Plav věnovaný arabské vězeňské literatuře.

Dvě brazilská výročí

Karolina Válová

Letos si Brazílie připomíná dvě významná výročí: před dvěma sty lety získala nezávislost na Portugalsku a mezi 11. a 18. únorem 1922 proběhl v São Paulu tzv. Týden moderního umění (Samana da Arte Moderna). Tento umělecko-kulturně-politický festival byl jedním z prvních a zároveň nejzásadnějších avantgardních výbojů v zemi. Během něj se zformovala „první generace modernistů“, jejíž působení bylo přerušeno až nástupem diktatury Getúlia Vargase v roce 1930.

Cesta k nezávislosti Brazílie začala během napoleonských válek přesunem celého portugalského dvora z Lisabonu do Ria de Janeira. Vládnoucí regent Jan (Dom João) tímto neobvyklým krokem změnil Brazílii,

Můj vzdor proti nespravedlnosti spočívá v literárním stylu

Rozhovor s Ahmedem Nágím vedla Adéla Provazníková

Tematický blok čísla otevíráme rozhovorem s egyptským novinářem, spisovatelem a „kriminálníkem“ Ahmedem Nágím, který strávil téměř rok ve věznici Tora za vyvolání veřejného pohoršení poté, co jej zažaloval čtenář časopisu, v němž byla otištěna ukázka z jeho románu Istichdám al-hajá (Život: návod na použití, 2014). Adéla Provazníková s ním hovořila o možnostech spisovatele, jak zachytit zkušenost z vězení, o tradici arabské vězeňské literatury a třeba také o tom, v čem se egyptské vězení, jak ho sám poznal, lišilo od obrazu, který o něm utvářejí literární díla.

Mnohem jednodušší je slovenštinu číst než ji překládat

Rozhovor s Petrem Minaříkem vedla Olga Pavlova

S Petrem Minaříkem, spoluzakladatelem a šéfredaktorem brněnského nakladatelství Větrné mlýny, které vydává unikátní edici současné slovenské literatury Česi, čítajte, jsme mluvili o překladu ze slovenštiny a také o současném vnímání moderní slovenské prózy na českém knižním trhu.

 

Olga Pavlova: Co bylo původním impulsem pro vznik edice Česi, čítajte?

Petr Minařík: Impulsem byla absence slovenské literatury na českých knihkupeckých pultech. Zatímco v Bratislavě bylo kolem roku 2010 možné koupit takřka celou českou produkci, slovenské tituly v Česku sehnat v podstatě nešlo.

Sen o purpurovém městě

Jakub Vaněk

Segalen, Victor. René Leys.
Z francouzského originálu
René Leys (1971) přeložili Veronika Matiášková a Petr Janus.
1. vydání. Praha: Rubato, 2021. 239 stran.

 

Román o První čínské revoluci a evropském snu o exotismu je teprve druhým do češtiny přeloženým dílem pozoruhodného francouzského spisovatele, lékaře, archeologa, etnografa a fotografa Victora Segalena. Ve Francii byl Segalen znovu objeven poměrně nedávno, jeho význam pro moderní francouzskou literaturu je však nesporný. Ve svých dílech mísil pečlivé historické a etnografické studium s básnickou imaginací a smyslem pro kompozici.