Úvodník

Milé čtenářky, milí čtenáři,

přestože arabština patří mezi největší jazyky světa, nové překlady arabské umělecké literatury se na našem knižním trhu téměř neobjevují. A je třeba přiznat, že výjimkou není ani náš časopis, vždyť od vydání posledního takto zaměřeného Plavu, č. 2/2014 – Egyptský koláč z kamene, uplynulo už víc než osm let. Přišlo nám, že je načase s tím něco udělat. Přítomné číslo se tak věnuje arabsky psané vězeňské literatuře a vypráví příběhy z cel, sklepů, soudních budov, vyšetřovacích místností či mučíren od Maroka po Saúdskou Arábii.

Protože i naše dějiny daly vzniknout bohaté literatuře tohoto zaměření, nabízí se hned na úvod otázka: podobá se arabská literatura o vězních a věznicích té české? Jak bude patrné už od prvních stránek, tato podobnost je jen vzdálená: typická témata české či evropské vězeňské literatury, jako jsou osamělost, starost o blízké či vzpomínky na život na svobodě, v textech zařazených do tohoto čísla často ustupují potřebě vyrovnat se se zkušeností brutálního zacházení s vězni, s mučením a týráním, které jsou jen těžko představitelné a slovem zachytitelné.

Do tématu nás uvede rozhovor se současným egyptským spisovatelem Ahmedem Nágím a esej autorky koncepce čísla Adély Provazníkové, která mimo jiné ukazuje, jak je vězeňská literatura spjatá s konkrétními místy arabského světa. Následující beletristické texty se čtenáře zpravidla nikterak nepokoušejí okouzlit vybroušeným stylem – tváří v tvář hrůzám věznic pro něj nezbývá místo. Na popření konvenční literární estetiky je založen jazyk románu Takový smrad Sunʿalláha Ibráhíma, stěžejního díla egyptského modernismu, a strohostí, či aspoň uměřeností výrazu se vyznačuje styl i dalších autorů. Současní spisovatelé, jako Syřanka Róza Jásín Hasan, často kombinují fikci s reportážními postupy, pokoušejí se vynést na světlo podrobnosti o utajovaném bezpráví a zburcovat čtenáře. Kontemplativní poloha je naproti tomu méně častá, ale i s ní se zde setkáme – například v románu Na východ od Středozemního moře saúdského autora ʿAbdarrahmána Munífa.

Je-li téma tohoto čísla ve veřejné diskusi poněkud upozaděné, v čísle květnovém zajdeme v tomto ohledu možná ještě o něco dál: bude se věnovat menstruaci.

Martin Pšenička

Obsah

Kraťasy
Františka Schormová, Karolina Válová

Rozhovor k tématu
Ahmed Nágí
Můj vzdor proti nespravedlnosti spočívá v literárním stylu

Esej k tématu
Adéla Provazníková
Místa hrůzy v kolektivní paměti

Téma
Ahmed Nágí / Adéla Provazníková
Zatuchlé důkazy: O čtení a psaní ve vězení

Júsuf Fádil / Kateřina Konrádová
Létá se mnou vzácný modrý ptáček

Mustafa Tádžuddín al-Músá / Petr Felčer
Ti jsou ale hodní

Róza Jásín Hasan / Petr Felčer
Negativ z pamětí syrských politických vězeňkyň

Sunʿalláh Ibráhím / Jitka Jeníková
Takový smrad

ʿAbdarrahmán Muníf / Adéla Provazníková
Na východ od Středozemního moře

Rozhovory o edicích
Petr Minařík – Česi, čítajte
Mnohem jednodušší je slovenštinu číst než ji překládat

Soutěž Jiřího Levého
Patrick Modiano / Kateřina Tobiášová
Perlička

Recenze
Jakub Vaněk
Sen o purpurovém městě
(Victor Segalen: René Leys)

Klára Hutková
Od Zámku ke Klíči
(Máirtín Ó Cadhain: Klíč)

Jaroslav Stanovský
Méně známá veledíla čítankového klasika
(Honoré de Balzac: Neznámé veledílo a jiné prózy)