Štítek: 2025 Stránka 3 z 4

Musí to být jazyk-výdech

Rozhovor se Zytou Rudzkou vedla a z polštiny přeložila Alžběta Knappová

Oceňovaná polská prozaička a dramatička Zyta Rudzka ve své knize Jen zubatí se smějou vypráví o strádání rázné a chudé kadeřnice Wery, která po bývalých milencích, milenkách a zastavárnách shání prostředky, aby vypravila pohřeb svému manželovi. V rozhovoru odpovídá Rudzka překladatelce knihy Alžbětě Knappové, kam až je schopna zajít na svých procházkách stimulujících psaní a jak z nich vyrůstá neotřelý jazyk, bezprostřední a literární zároveň, jímž mluví její postavy, starší lidé na pokraji chudoby. Autorka nás protáhne polskými bazary a představí nám hlavní hrdinku své první do češtiny přeložené knihy.

Všechno bychom si řekli, ale neuděláme to

Adéla Bílková

Hermann, Judith. Všechno bychom si řekli.
Z německého originálu
Wir hätten uns alles gesagt (2023) přeložil Petr Štědroň.
1. vydání. Brno: Větrné mlýny, 2024. 186 stran.

 

„(…) stěny chodby se rozpustí a promění v cosi vazkého, fluorejskujícího, schody se začnou pohybovat a vzdalovat od sebe. Nic takového však nenastalo. Prostě jsem přešla práh, sešla po schodišti dolů, vyšla v zimním poledni na ulici. A už se nikdy nevrátila.“ (54) Tak a podobně se německá autorka Judith Hermann (* 1970) ve svém nejnovějším románu Všechno bychom si řekli pokouší o vyvolání pocitu autenticity.

Léčba pro duši. Poezie Joãa Luíse Guimarãese

Anton Romanenko

Guimarães, João Luís Barreto. Mediterrâneo = Středomoří.
Z portugalského originálu
Mediterrâneo (2016) přeložila Kateřina Ritterová.
1. vydání. Praha: Togga, 2024. 113 stran.

 

Portugalský básník João Luís Barreto Guimarães (* 1967) formuloval jednu z nejnaturalističtějších definic poetické tvorby, když v rozhovoru pro The Guardian přirovnal odstranění zbytečných slov z textu k vyříznutí rakovinného nádoru. Tato metafora, která už dnes nepůsobí nijak extravagantně, neměla pouze šokovat, nýbrž navazuje na biografickou skutečnost. Guimarães se totiž kromě básní zabývá i medicínou – pracuje jako chirurg a vyučuje poezii na univerzitě v Portu.

1/2025 – Zkusíme to stručně

Vychází nový Plav věnovaný srbské literatuře od Albahariho po současnou poezii.

Mosty mezi kulturami je nutné stavět znovu a znovu

Rozhovor s Ivanem Antićem vedla a z angličtiny přeložila Silvie Mitlenerová

„Nejvíce se mi líbí ty části, kde skutečně vedeme dialog,“ napsal Ivan Antić k autorizované verzi rozhovoru, který se dotýká nejen aktuálního dění v srbské a balkánské literatuře, ale také spisovatelova odchodu ze Srbska do Slovinska a postupného odstraňování válečných a poválečných literárních stereotypů. V závěru se pak dostaneme i k otázce inspirace, jež může přicházet z literatury, ale také z hudby, architektury nebo klidně jen nepojmenovatelného instinktu.

 

Ráda bych začala otázkou možná trochu nečekanou v srbském čísle.

Bibliografie děl Davida Albahariho

Ivan Antić

Ze srbštiny přeložil Denis Toms

Jako inspiraci pro další čtení, pro překladatele a překladatelky či jednoduše pro přehled jednoho literárního života sestavil Ivan Antić také bibliografii děl Davida Albahariho. Uvádíme zde jeho knihy napsané v srbštině, pomíjíme tentokrát překlady do angličtiny, francouzštiny, němčiny, italštiny, španělštiny, hebrejštiny, maďarštiny, řečtiny, dánštiny, slovinštiny, albánštiny, slovenštiny, esperanta, polštiny, finštiny, švédštiny, makedonštiny, holandštiny, bulharštiny a galicijštiny.

 

Povídkové sbírky:

Porodično vreme (Čas s rodinou). Novi Sad: Matica srpska, 1973.

Obične priče (Obyčejné příběhy).

Jak Rudiš přivedl Poláky k české německojazyčné literatuře

Anna Maślanka

 

Česká německojazyčná literatura zůstávala v Polsku dlouho na okraji zájmu. Kromě menších iniciativ (jako bylo zvláštní číslo časopisu Literatura na Świecie z roku 2008, v němž vyšly polsky texty Libuše Moníkové, Jiřího Gruši a Oty Filipa) byla jakousi terra incognita – cizí zemí jak pro bohemisty, tak pro germanisty.

V poslední době se situace začala měnit. A pokud bychom hledali konkrétní impulzy, které to způsobily, zdá se, že jedním z nich mohl být literární přechod Jaroslava Rudiše do němčiny. Rudiš (* 1972) si u nás získal okruh věrných čtenářů již během českojazyčné fáze své tvorby.

Dvě japonská výročí. Protichůdné hlasy Jukia Mišimy a Kenzaburóa Óeho

Michaela Melichová

 

Japonská literatura vstupuje do nového roku s připomenutím dvou zásadních osobností moderní prózy – 14. ledna by oslavil sté narozeniny Jukio Mišima a 31. ledna by se dožil devadesáti let Kenzaburó Óe. Ač se oba autoři v učebnicích často objevují vedle sebe, těžko bychom mezi současníky hledali dva odlišnější typy.

Jukio Mišima (1925–1970) je možná – více než pro své pozoruhodné dílo – známý hlavně díky kontroverzním politickým názorům, které vyústily v dramatický konec jeho života, rituální sebevraždu seppuku ve jménu znovunastolení absolutní moci císaře. V deziluzi,

Nevidím nic dobrého na tom, když děláš, co tě netěší

Rozhovor s Lászlem Szilasim vedla a z maďarštiny přeložila Marta Pató

Spisovatel László Szilasi je autorem sedmi románů, za něž získal řadu domácích ocenění. Třetí most je jeho prvním dílem přeloženým do češtiny, odehrává se v Segedínu a těžiště vyprávění představuje prostředí lidí bez domova. Rozhovor o psaní a o proměnách literárního a akademického života v Maďarsku s autorem vedla Marta Pató. K rozhovoru se sešli v Segedíně v kavárně Mojó nedaleko filosofické fakulty.

 

Pokud vím, působíš nyní na katedře maďarské literatury filosofické fakulty jako docent tvůrčího psaní.

Čas na rozjímání o zlu tohoto světa

Tereza Prymak

Crudu, Dumitru. Čas pět hodin a sedm minut.
Z rumunského originálu
Ora cinci şi şapte minute (2022) přeložil Jiří Našinec.
1. vydání. Praha: Petr Štengl, 2023. 210 stran.

 

Když moldavský básník, prozaik, dramatik a publicista Dumitru Crudu přijel v roce 2022 do Prahy na dvouměsíční literární rezidenci Praha město literatury, zamýšlel psát knihu na téma dezertérství a zapojit do ní autobiografické prvky z doby, kdy dělal vše pro to, aby se nestal sovětským vojákem. Nakonec však svůj původní plán pod vlivem nenadálých tragických událostí změnil,