Štítek: 2025 Stránka 3 z 5
Adéla Provazníková
Jeden z nejzajímavějších dárků pod stromeček mi vloni přivezl na vánoční večírek spolužák z Bratislavy. Jako završení série kulturních počinů s blízkovýchodní tematikou, které se během roku uskutečnily v Česku, se totiž arabská literatura zviditelnila i ve slovenštině. Bylo jí věnováno zatím poslední číslo Verzie, čtvrtletníku zaměřeného na umělecký překlad a jeho reflexi. Nápaditě zpracovaných sto stran představuje úryvky z deseti románů arabského východu. Kontextualizuje je úvodní esej a doplňují ukázky tvorby šesti básnířek a básníků palestinského původu a krátký rozhovor. Než jsem to celé pořádně pročetla, vánoční atmosféra dávno pominula,
…Rozhovor s Camilou Sosa Villadou vedla a ze španělštiny přeložila Dominika Tesařová
Potvory jsou královny, transsexuální pracovnice, ženy. Smečka. Argentinská spisovatelka Camila Sosa Villada se ve svém debutu noří do nejtmavších koutů Parku a hlasitě deklamuje příběhy těch, kterých se společnost bojí a které zneviditelňuje. V rozhovoru s hispanistkou Dominikou Tesařovou autorka zmiňuje argentinskou světici Difuntu Correu, jejíž příběh stál v pozadí Potvor, a popisuje své doslova fyzické reakce na přijetí knihy.
V české literární tradici existuje jen velmi málo textů, které by – podobně jako ten váš – otevíraly debatu o trans ženách.
…Míla Janišová
Binet, Laurent. Perspektivy.
Z francouzského originálu Les Perspective(s) (2023) přeložila Michala Marková.
1. vydání. Praha: Argo, 2024. 232 stran.
Laurent Binet patří už od vydání překladu svého prvního románu HHhH (2010) k miláčkům českého čtenářstva, jeho díla se objevují na trhu jen s mírným zpožděním oproti francouzským originálům. Jeho fanoušky a fanynky přitahuje mimo jiné autorův obvykle neotřelý a subverzivní pohled na dějiny spojený s čtivostí. V roce 2024 přineslo nakladatelství Argo nejnovější román Perspektivy, kde podobně jako v předchozích knihách Binet rozehrává historickou a žánrovou hru.
…
Olga Pavlova
Arenas, Reinaldo. Barva léta.
Ze španělského originálu El color del verano (1991) přeložil Jiří Holub.
1. vydání. Praha: Argo, 2024. 560 stran.
Kubánský spisovatel Reinaldo Arenas strávil poslední desetiletí života ve Spojených státech. Ve svých knihách explicitně, groteskně a s velkou dávkou sebeironie popisuje život na Kubě, vlastní uvěznění, útěk a život v USA. Z jeho rozsáhlého díla v češtině vyšly doposud knihy Než se setmí (1992, č. 1994) a Vrátný (1987, č. 2006) v překladu Anežky Charvátové.
…
Rozhovor s Marianou Machovou a Danielou Theinovou vedl Jan Musil
Severoirská poezie od konce šedesátých let vznikala za zvláštních podmínek. Každodennost plná násilí a strachu, v poválečné Evropě v takové podobě výjimečná, se podle některých hlasů nevyhnutelně stává horizontem každé básně. Na poezii je za takových okolností kladen nárok vydat svědectví ve chvíli, kdy mluvit je v podstatě nemožné. V obsáhlém rozhovoru Mariana Machová a Daniela Theinová z Ústavu anglofonních literatur a kultur Filozofické fakulty Univerzity Karlovy přibližují nejen počátky zhruba třicetiletého konfliktu, eufemisticky nazývaného „The Troubles“, ale i jeho historické souvislosti. Bez nich totiž můžeme jen těžko pochopit význam poezie v severoirské kultuře a komplexní průniky etických,
…Conceição Lima & Klára Trsková
Conceição Lima (* 1961) je básnířka z rovníkového souostroví Svatého Tomáše a Princova ostrova. Dosud publikovala samostatné básnické sbírky O Útero da Casa (Lůno domu, 2004), A Dolorosa raiz do micondó (Bolavý kořen baobabu, 2006), O País de Akendenguê (Akendenguova země, 2011) a Quando Florirem Salambás no Tecto do Pico (Až tamarindy rozkvetou na hřbetu Pica, 2015). Ukázky z její tvorby – stejně jako některých autorek, které v rozhovoru zmiňuje – vyšly v Plavu 9/2020 (Mezi oceány: Hlasy žen lusofonní Afriky).
…Filip Lexa
Před sto lety, 6. února 1925, se v javánském městečku Blora narodil Pramoedya Ananta Toer (1925–2006). Mimo svou domovinu, a díky pár překladům to platí i u nás, je pravděpodobně nejznámějším indonéským spisovatelem. Snad proto, že pro západní čtenáře splňuje představu toho, čím by měl spisovatel z daleké, autokratické země kdesi na východě být, aby se stal hodným pozornosti a obdivu: disidentem, vězněm svědomí, kritikem totalitního režimu. Doma však vzbuzoval kontroverze a mezi svobodně smýšlejícími lidmi nebyl přijímán vždy kladně. Počítá se mezi uznávané literáty, málokdo by však řekl, že svým dílem jiné spisovatele zastiňuje.
…Rozhovor se Zytou Rudzkou vedla a z polštiny přeložila Alžběta Knappová
Oceňovaná polská prozaička a dramatička Zyta Rudzka ve své knize Jen zubatí se smějou vypráví o strádání rázné a chudé kadeřnice Wery, která po bývalých milencích, milenkách a zastavárnách shání prostředky, aby vypravila pohřeb svému manželovi. V rozhovoru odpovídá Rudzka překladatelce knihy Alžbětě Knappové, kam až je schopna zajít na svých procházkách stimulujících psaní a jak z nich vyrůstá neotřelý jazyk, bezprostřední a literární zároveň, jímž mluví její postavy, starší lidé na pokraji chudoby. Autorka nás protáhne polskými bazary a představí nám hlavní hrdinku své první do češtiny přeložené knihy.
…