Štítek: 3 Stránka 1 z 12

„Prostě jsme takoví, samý tajemství“

Míla Janišová

Gurnah, Abdulrazak. Ráj.
Z anglického originálu
Paradise (1994) přeložila Petra Nagyová.
1. vydání. Praha: Prostor, 2023. 248 stran.

Gurnah, Abdulrazak. Dozvuky.
Z anglického originálu
Afterlives (2020) přeložil Rani Tolimat.
1. vydání. Praha: Prostor, 2024. 384 stran.

 

Když v roce 2021 Abdulrazak Gurnah obdržel Nobelovu cenu za literaturu, neexistoval žádný překlad jeho díla do češtiny. Od té doby nakladatelství Prostor vydalo dva romány – Ráj (Paradis, 1994, česky v překladu Petry Nagyové 2023),

Trdel – krdel – hrdel aneb Když pr*el hází klacky pod nohy

Jiří Holub

 

Román Barva léta (1991, č. 2024) Reinalda Arenase začíná parodickou a burleskní veršovanou jednoaktovkou, v níž tyran Fifo nechá vzkřísit kubánskou romantickou básnířku Gertrudis Gómez de Avellaneda, aby se zúčastnila jeho oslav. Ta ale místo toho nasedne do člunu a snaží se z Kuby uprchnout na Floridu. Na havanském nábřeží Malecón se shromáždí dav, který jí spílá, zatímco na nejjižnějším floridském ostrově Key West je na její podporu uspořádána velká demonstrace. Následuje básnické klání, v němž se parodují soudobí i minulí klasici kubánské poezie a které v přímém přenosu vysílá televize.

Autoteorie o sexuální práci, umění a zpovědním psaní

Barbora Skalická Doležalová, Saba Vassileva

Giovannitti, Sophia. Pracující dívka: O prodeji umění a prodeji sexu.
Z anglického originálu
Working Girl: On Selling Art and Selling Sex (2023) přeložili Ondřej Trhoň a Toby Wehle.
1. vydání. Praha: Tranzit.cz, 2024. 207 stran.

 

Kdo může psát o sexuální práci a kdo je oprávněn recenzovat knihu, která se tomuto tématu věnuje? V kontextu narůstající popularity autofikce a autoteorie můžeme pozorovat, že roste poptávka po příbězích, které zpracovávají určité společenské téma, nebo nejlépe marginalizovanou identitu formou osobní zpovědi. Snaha o zviditelnění a reprezentaci dosud přehlížených hlasů se ovšem snadno může zvrtnout v moralizující dohled nad tím,

Nemáme jistotu, že nás čeká nějaká budoucnost

Rozhovor s Tamarou Dudou vedl a z ukrajinštiny přeložil Miroslav Tomek

Překladatelka, spisovatelka a dobrovolnice Tamara Duda, rozená Kyjevanka, popsala ve svém úspěšném debutu dění v Doněcku během jara a léta 2014. Svéráznou dobrodružnou fiktivní reportáž Dcerka do češtiny přeložila ukrajinistka Jiřina Dvořáková. V rozhovoru s ukrajinistou Miroslavem Tomkem poodhaluje Tamara Duda své intenzivní studium doněckých reálií a jejich nečekané zdroje, popisuje neustálé hrozby a stres, který s sebou přináší válka, a dotkne se také toho, jakou roli v tom všem hraje gender.

 

Když jste se v roce 2017 rozhodla,

Dobré slovo je jako chleba, program pro školy

Dvě vyučovací hodiny s žactvem 7. a 8. třídy Základní školy J. A. Komenského povede Lenka Jandáková a Miroslav Zubák.


3/2026 – Dobré slovo je jako chleba

Vychází nový Plav věnovaný romské literatuře.


Každý autor, který neskrývá svou menšinovou identitu, je z podstaty věci aktivista

Rozhovor se Sally Cortés vedla a ze španělštiny přeložila Lenka Jandáková

Rozhovor se španělskou autorkou Sally Cortés nabízí osobní i literární reflexi toho, co dnes znamená psát z pozice menšinové identity. Tematizuje nevyhnutelné propojení literatury a angažovanosti, rozkvět romské literatury ve Španělsku, přetrvávající stereotypy ve společnosti i odpovědnost romských autorů a autorek vyprávět své dějiny vlastními slovy. Spisovatelka mluví také o inspiraci magickým realismem, o dystopickém románu Když hvězdy utichnou, z něhož dále přinášíme první kapitolu, či o tom, jak svým dílem pomáhá zvyšovat sebevědomí mladých Romů a Romek.

 

Pocházíme z hvězd. Současná romská literatura

Uvedení čísla 3/2026 proběhne v rámci Národních oslav Mezinárodního dne Romů pořádaných organizací ARA ART, a to v úterý 7. dubna od 19:00 v Kampusu Hybernská.


3/2025 – Tenkrát a dnes na Západě

Vychází nový Plav věnovaný novému životu westernu.

Western bude existovat, dokud existuje Amerika

Rozhovor s Jáchymem Topolem vedli Mariana Machová a Martin Pšenička

K rozhovoru na téma postwestern jsme přizvali Jáchyma Topola, autora oceňovaných románů a současně znalce indiánských příběhů s celoživotním zájmem o westerny a svět domorodých obyvatel Severní Ameriky. Hovořili jsme hlavně o tom, jak se během 20. století proměňovalo zobrazování indiánů ve filmu i literatuře, což je jedno z ústředních témat kritické reflexe žánru v posledních desetiletích. Řeč přišla ale třeba také na to, proč má western v českém prostředí tak zvláštní postavení, čím přitahuje autory náročné beletrie a jaké má vyhlídky do budoucna.