Štítek: 3 Stránka 1 z 10

Co na tom, kdo vyhraje? Literární víceboj

Uvedení čísla 3/2024 v pražském Muzeu literatury v pondělí 6. května od 18:30.

3/2024 – Zatrnulo na tribuně

Vychází nový Plav věnovaný sportu v literatuře.

Smrt a šprým. Poznámka k šibeniční poezii

Martin Hašek

Christian Morgenstern (1871–1914), básník často tematizující smrt a smrtelnost, od jehož úmrtí uplyne 31. března sto deset let, vložil do básně Šibeniční vrch verše: „To, čemu vyhnutí není, / právě cíl je pro náš šprým.“

Ačkoli tuto báseň najdeme v obvyklé podobě jeho nejslavnější sbírky Šibeniční písně (poprvé 1905), autor sám ji do ní nikdy nezařadil. Objevila se až v pozůstalostním vydání, které v rámci souhrnné sbírky Alle Galgenlieder (Všechny šibeniční písně, 1938) připravila a upravila (ne vždy úplně vhodně) Margareta Morgenstern. Že se báseň do autorských uspořádání sbírky nedostala,

Zatahujme politiku do sportu

Rozhovor s Martinem Pelcem vedl Jan Musil

Historik Martin Pelc v rozhovoru představuje vznik moderního sportu jako proces úzce spjatý s rozvojem pravidel, klubů a diváctví. Na srovnání několika tradic ukazuje, že tento vývoj sice měl svá národní specifika, často se ale jednalo o rozdíly spíše povrchní, které se s konečnou platností setřely na počátku 20. století. To však nic nezměnilo na tom, že sport zůstal i nadále identitotvorným jevem pro celá společenství. Podle Martina Pelce je sport neodmyslitelně provázaný s politikou a měli bychom se mít na pozoru vždy, když nám někdo chce u politicky kontroverzních afér namluvit,

Lotyšská literatura je již od svých počátků plná žen

Rozhovor s Norou Ikstenou vedla a z lotyštiny přeložila Anna Sedláčková

V rodném Lotyšsku patří Nora Ikstena od devadesátých let mezi nejčtenější autory a autorky. Její román Mātes piens z roku 2015, přeložený již do dvaceti jazyků, vyšel v roce 2023 i česky, a to pod názvem Mateřské mléko. Se svou překladatelkou Annou Sedláčkovou autorka rozmlouvala nejen o českém překladu románu, ale také o tom, jak kniha působí na čtenáře třeba v Japonsku, jakými směry se ubírá současná lotyšská literatura nebo nakolik kniha vypovídá o životě v sovětském režimu a o jeho snahách o redefinici ideálu ženství.

Hořké mléko

Klára Soukupová

Ikstena, Nora. Mateřské mléko.
Z lotyšského originálu
Mātes piens (2015) přeložila Anna Sedláčková.
1. vydání. Praha: Paseka, 2023. 192 stran.

 

Lotyšská spisovatelka Nora Ikstena zasadila svou novelu do druhé poloviny 20. století, kdy se tato pobaltská země stala součástí Sovětského svazu. Trojice ženských postav představuje různé vyrovnávání se s totalitním režimem: babička zastupuje přizpůsobení a snahu zapomenout; matka vzdor a porážku; dcera naději. Sebedestruktivní matka je obklopena babičkou a dcerou, které se o ni starají – mateřské role se tak obracejí a zvýrazňuje se i mezigenerační pouto.

Snít o modrých sluncích

Večer časopisu Plav 12. října 2023 od 19 hodin

3/2023 – Být vším všemi způsoby

Vychází nový Plav věnovaný současné portugalské literatuře ve všech jejích rozmanitých podobách.

Překlady portugalské literatury

Sestavila Karolina Válová

 

Bibliografie překladů portugalské literatury vydaných v letech 2010 až 2022 (navazující na předchozí bibliografii překladů publikovaných mezi lety 1989 až 2009), přičemž výčet vzhledem k tematice čísla nezahrnuje překlady z literatury brazilské ani z literatur afrických lusofonních zemí:

Andresen de Mello Breyner, Sophia. Dánský rytíř (O cavaleiro da Dinamarca). Přeložily Šárka Grauová, Karolína Jandová. Praha: Baobab, 2020.

Antunes, António Lobo. Návrat karavel (As Naus). Přeložila Marie Havlíková. Praha: Garamond, 2018.

Barreto Guimarães, João Luís. Tulák (Nómada). Přeložila Kateřina Ritterová. Praha: Togga,

Za mnohé může pan Miroslav Oplt

Kateřina Sládková

V době, kdy se malé a zdánlivě okrajové studijní obory setkávají s nepochopením a zmítají se na hranici životaschopnosti, si připomínáme důležité výročí jednoho z nich – v roce 2023 uplyne sedmdesát let od založení oboru Indonesistika na Filozofické fakultě UK. Etablované bádání bylo přitom od samého počátku spjato se jménem orientalisty, tlumočníka a překladatele Miroslava Oplta (1923–1998), který by 24. března oslavil sté narozeniny.

Malajsky se začal učit jako samouk na počátku čtyřicátých let. Po druhé světové válce působil v Československém rozhlase, který jej mimo jiné vyslal jako zpravodaje k Mezinárodnímu vojenskému tribunálu v Norimberku.