Štítek: 3 Stránka 1 z 9

Snít o modrých sluncích

Večer časopisu Plav 12. října 2023 od 19 hodin

3/2023 – Být vším všemi způsoby

Vychází nový Plav věnovaný současné portugalské literatuře ve všech jejích rozmanitých podobách.

Překlady portugalské literatury

Sestavila Karolina Válová

 

Bibliografie překladů portugalské literatury vydaných v letech 2010 až 2022 (navazující na předchozí bibliografii překladů publikovaných mezi lety 1989 až 2009), přičemž výčet vzhledem k tematice čísla nezahrnuje překlady z literatury brazilské ani z literatur afrických lusofonních zemí:

Andresen de Mello Breyner, Sophia. Dánský rytíř (O cavaleiro da Dinamarca). Přeložily Šárka Grauová, Karolína Jandová. Praha: Baobab, 2020.

Antunes, António Lobo. Návrat karavel (As Naus). Přeložila Marie Havlíková. Praha: Garamond, 2018.

Barreto Guimarães, João Luís. Tulák (Nómada). Přeložila Kateřina Ritterová. Praha: Togga,

Za mnohé může pan Miroslav Oplt

Kateřina Sládková

V době, kdy se malé a zdánlivě okrajové studijní obory setkávají s nepochopením a zmítají se na hranici životaschopnosti, si připomínáme důležité výročí jednoho z nich – v roce 2023 uplyne sedmdesát let od založení oboru Indonesistika na Filozofické fakultě UK. Etablované bádání bylo přitom od samého počátku spjato se jménem orientalisty, tlumočníka a překladatele Miroslava Oplta (1923–1998), který by 24. března oslavil sté narozeniny.

Malajsky se začal učit jako samouk na počátku čtyřicátých let. Po druhé světové válce působil v Československém rozhlase, který jej mimo jiné vyslal jako zpravodaje k Mezinárodnímu vojenskému tribunálu v Norimberku.

Spisovatel se musí starat jen o to, co chce napsat

Rozhovor s Brunem Vieirou Amaralem vedla a z portugalštiny přeložila Karolina Válová

Portugalský spisovatel, překladatel a literární kritik Bruno Vieira Amaral navštívil v polovině října 2022 poprvé Českou republiku a při té příležitosti poskytl předkládaný rozhovor. Přijel na pozvání Portugalského centra – Instituto Camões a Oddělení portugalistiky FF UK v rámci projektu Saramagovo dědictví, který k workshopům a přednáškám láká laureáty Saramagovy ceny. Cena nese jméno jediného portugalského nobelisty za literaturu, Josého Saramaga, a od podzimu 1999 je udělována každý lichý rok spisovatelkám a spisovatelům do 35 let za dílo vydané v některé z lusofonních zemí.

Klasika v moderním jazyce

Rozhovor s Jindřichem Jůzlem vedla Olga Pavlova

Odeonská edice Knihovna klasiků má na svém kontě téměř šedesát titulů. Původním záměrem bylo vydávat časem prověřená díla v moderním překladu, ale doby se mění a do literárního panteonu dnes zapadají i tituly z 20. století jako K majáku Virginie Woolf nebo Satanův deník Leonida Andrejeva. O specifikách a plánech této edice jsme mluvili se šéfredaktorem Odeonu Jindřichem Jůzlem.

 

Olga Pavlova: Podle jakých kritérií určujete, který autor či autorka patří do Knihovny klasiků?

Jindřich Jůzl: Kdysi dávno jsme měli jinou klasickou edici,

Oživlý puls Pusté země

Jan Zikmund

Vloni uplynulo rovných sto let od prvního vydání jedné z nejproslulejších básní moderní poezie, Pusté země T. S. Eliota. Při té příležitosti publikovalo nakladatelství Argo nový překlad, jehož se ujal Petr Onufer. Jak se jeho převod náročné básnické skladby liší od předchozích překladů a v čem je překonává, rozebírá v následujícím textu Jan Zikmund. Dotýká se v něm rovněž dosavadní recepce Onuferova překladu a přibližuje, jak rukopisná verze originálu krystalizovala do výsledné podoby.

 

Mám snad říct, že jsem šel za šera uličkami
a pozoroval kouř,

Není třeba, vždyť jsou stromy

Andrea Popelová

Sirokai, Mátyás. Listráň.
Z maďarského originálu
Lomboldal (2020) přeložil Robert Svoboda.
1. vydání. Ostrava: Protimluv, 2022. 71 stran.

 

Sbírka Mátyáse Sirokaie (* 1982) rezonuje s aktuálními tématy životního prostředí a vztahu člověka k němu. Na rozdíl od mnoha jiných autorů ale nepropadá tento maďarský básník zcela enviromentálnímu žalu; mezi pocity vyjadřovanými v jeho sbírce převažují radost, obdiv a blízkost. Už v úvodních větách čteme: „Stačí jeden strom, abychom byli u vytržení. / A co teprve les.“ (7) Básníkova pozornost se upírá k přítomnosti,

3/2022 – Děs a hrůza na ostrovech

Vychází nový Plav věnovaný britské duchařské povídce.

Co si počít s Elenitou?

Anna Tkáčová

Elena Poniatowska (* 1932), mexická spisovatelka polského původu, je ojedinělou postavou mexické literární scény, osamělou hvězdou, která nejenže přežila své věhlasné vrstevníky a povětšinou celoživotní přátele, jakými byli Octavio Paz, Carlos Fuentes, José Emilio Pacheco či Sergio Pitol, ale dodnes je literárně činná. Mezi Mexičany se těší takové popularitě, že o ní mluví důvěrně jako o Elenitě. Ve vyhrocených politických situacích se totiž neuzavřela do své pracovny, ale vyšla mezi lidi a dala najevo, že je jednou z nich. Bylo tomu tak v roce 1968 po masakru studentů na náměstí v Tlatelolcu (La noche de Tlatelolco,