Štítek: 3 Stránka 1 z 6

3/2019 – Nově, německy, dramaticky

Zítra vyjde nové číslo Plavu, věnované současné německé dramatice. Koupit si ho můžete třeba na sobotním Knihexu v pražském Karlíně.

Současná německá dramatika patří i na Novou scénu

Rozhovor se Zuzanou Augustovou

Zuzana Augustová je překladatelka a teatroložka zaměřující se na německojazyčné a české drama. Na toto téma jí také loni v nakladatelství Transteatral a v Ústavu české literatury AV vyšla kniha Umění životu nebezpečné: Reflexe současného (nejen) německojazyčného divadla a literatury. V rozhovoru se zmiňuje o překládání her z němčiny, současných tendencích a situaci dramatiků v Německu i obtížích při inscenování her v českém prostředí.
 

Františka Zezuláková Schormová: Jak jste se dostala k překládání německojazyčných her?

Zuzana Augustová: Na začátku devadesátých let jsem byla jako doktorandka na stipendijním pobytu v Institutu pro divadelní a filmovou vědu na Vídeňské univerzitě,

Není rohlík jako rohlík

Rozhovor s Juliou Różewicz vedla Olga Pavlova

S překladatelkou Juliou Różewicz, která v roce 2010 ve Vratislavi založila nakladatelství Aféra, zaměřené na českou literaturu, jsme mluvili o dlouhotrvající lásce Poláků k české literatuře, o záludnostech překladu a také o oblibě českého humoru jak u starších, tak i mladších čtenářů.

 

Olga Pavlova: Zanedlouho uplyne skoro 10 let, co ses profesionálně pustila do překladu české literatury. Změnilo se za tu dobu něco?

Julia Różewicz: To je zajímavá otázka. Autoři, které překládám, se za tu dobu,

Ordem e Regresso

Petr Šmíd

Barreto, Lima. Smutný konec Policarpa Quaresmy.
Z portugalského originálu
Triste fim de Policarpo Quaresma (1954 [1911]) s přihlédnutím ke staršímu překladu Jarmily Vojtíškové přeložila Šárka Grauová.
1. vydání. Praha: Triáda, 2018. 360 stran.
 

Barretův román, jedno z přelomových děl brazilské literatury, vychází jako dvanáctý svazek ediční řady Lusobrazilská knihovna. Kniha vyšla v Československu už roku 1974 v překladu Jarmily Vojtíškové, a tak vyvstává otázka: proč si zaslouží více jak sto let starý román (u nás polozapomenutého brazilského autora) nový český překlad?

Lima Barreto byl mulat z nepříliš majetné,

V kleci jazyka

Zdeněk Polívka

Wallace, David Foster. Krátké rozhovory s odpornými muži.
Z anglického originálu
Brief Interviews with Hideous Men (2009 [1999]) přeložil Martin Pokorný.
1. vydání. Praha: Rubato, 2018. 408 stran.
 

Uvedením povídkové sbírky Krátké rozhovory s odpornými muži dostává český čtenář vůbec poprvé šanci seznámit se s dnes již kultovním dílem amerického autora Davida Fostera Wallace. Nutno dodat, že se jedná o seznámení řádně wallaceovsky divoké, nesourodé, plné znepokojujících odhalení a nepolevujícího napětí mezi formálním experimentem a ostře vnímanou etickou neudržitelností postmoderního způsobu myšlení.

Kořeny Wallaceova stylu je bezesporu možno hledat v tradici americké experimentální prózy šedesátých let,

Meze a snění o neomezenosti v současné litevské literatuře

Audinga Peluritytė

Přeložil David Šimeček

Příznačně nazvaný literárně-historický esej z pera Audingy Peluritytė, docentky Vilniuské univerzity, nastiňuje českému čtenáři důležité mezníky ve složitém vývoji litevské literatury, přičemž je zde věnována obzvláštní pozornost autorům a autorkám zastoupeným v aktuálním čísle Plavu. 

Jednou z nejobtížnějších otázek historie současné litevské literatury je otázka týkající se hranic epoch, kulturních období a stylových proudů. Od polsko-litevského povstání (1863–1864) na území bývalé Republiky obou národů proti Ruské říši až do začátku 20. století, kdy byl roku 1904 zrušen zákaz tisku litevských publikací latinkou, žila litevská literatura skrytým životem.

Život jako umělecký projekt

Miroslav Tomek

Dmitrij Aleksandrovič Prigov. Můj milý, jdeš-li v létě Ruskem: výbor z díla.

Český básník a performer Patrik Linhart o Prigovovi napsal, že nad jeho dílem zůstává našinec i cizinec zlomený jako pstruh. [1] V té době u nás bylo z Prigovova díla známo jen velmi málo. Od října minulého roku se ale může jako pstruh zlomit každý. Slovanská knihovna pod titulem Můj milý, jdeš-li v létě Ruskem vydala obsáhlý výbor jeho poezie a prózy. Svazek k vydání připravil Tomáš Glanc, přední český rusista a popularizátor ruské kultury – kromě něj se ovšem na vzniku knihy podílelo dalších sedm překladatelů.

3/2018 – Stovka litevských jar



3/2017 – Slunné i temné svahy slovinské



Základem úspěchu Islanďanů je to, že mají v krvi vědomí národní identity a hrdost

Rozhovor s Helenou Kadečkovou

Islandština je záludným jazykem s kryptickou idiomatikou a není snadné v ní dosáhnout úrovně rodilého mluvčího. Své dědictví si ostražitě střeží a nerada přijímá internacionalismy. Jak se vlastně liší staroislandština od moderní islandštiny? Co vám na Islandu nalijí, když si objednáte „kohoutí ocas“? Díky čemu Islanďané zvládli nedávnou finanční a hospodářskou krizi? Rozhovor s Helenou Kadečkovou vedly Kristýna Králová a Anna Jirásková. 

Kristýna Králová: Přestože je Island součástí Evropy, mnohým lidem připadá vzdálený a exotický. Stejně tak překladatelství z islandštiny u nás není zrovna běžná profese. Jak jste se k ní dostala vy?

Helena Kadečková: Dlouhý příběh zkrátím.