Štítek: 3 Stránka 2 z 8

Srdce novoviktoriána ve mně rozhodně bije

Rozhovor s Antonínem K. K. Kudláčem

Antonín K. K. Kudláč se věnuje nejrůznějším formám fantastické literatury jako teoretik i jako autor, při rozhovoru jsme se však zaměřili primárně na teoretickou stránku. Kromě základního vymezení fantastické literatury a její pozice vůči literatuře populární a vysoké jsme hovořili i o oblíbených, ale také minoritních i poněkud bizarních podžánrech fantasy a science fiction.
 

Kristýna Králová: Co se skrývá pod pojmem fantastika?

Antonín K. K. Kudláč: Skrývá se tam toho celkem hodně. V úplně nejširším vymezení by byla fantastická vlastně jakákoli fiktivní literatura,

Lipsko řeší českou literaturu pořád málo

Rozhovor s Lenou Dorn vedla Olga Pavlova

S německou slavistkou a hudebnicí Lenou Dorn jsme mluvili o překladu současné poezie, o účasti České republiky na lipském veletrhu a specifikách dojednávání a vydávání českých knih na německém trhu.
 

Olga Pavlova: Studovala jste slavistiku a evropské dějiny, dnes se věnujete literární vědě, hudbě a také překladu. Jak důležitou roli mezi tím vším hraje překlad?

Lena Dorn: Překládání si mě získalo od samého začátku. Překlad je vždy záhada. Když o něm uvažujete, je to, jako byste přemýšleli o něčem zdánlivě nemožném,

Kolihy táhnou

Monika Sechovcová

’t Hart, Maarten. Osud tažných ptáků.
Z nizozemského originálu
Een vlucht regenwulpen (1978 [1971]) přeložil Lukáš Vítek.
1. vydání. Praha: Prostor, 2019. 232 stran.
 

Hlavní hrdina a vypravěč ’t Hartovy prózy Maarten pozoruje cestou do Bernu scenerii míhající se za okny auta. Vyzývá přitom své neviditelné spolujezdce, aby se také rozhlédli kolem sebe po nizozemských poldrech, kde je takřka nemožné nespatřit kůlnu na spadnutí, zaneřáděný dvorek, lesík poničený větrem, malý větrný mlýn se zprohýbanými rameny nebo sesutý plot s mnoha vytrhanými plaňkami.

Rebelka mezi feministkami

Diana Štelová

Paglia, Camille. Svobodné ženy, svobodní muži. Eseje o pohlaví, genderu a feminismu.
Z anglického originálu
Free Women, Free Men. Sex, Gender, and Feminism (2017) přeložil Ladislav Nagy.
1. vydání. Praha: Argo, 2019. 288 stran.
 

„Antifeministická feministka“, amazonská feministka, nebezpečná feministka. To jsou jen některé z přívlastků, jimiž je Camille Paglia, italsko-americká kritička a esejistka, běžně titulována, ať již druhými, či sama sebou. Její nekonvenční styl myšlení a argumentace vzbuzují rozruch již desítky let, konkrétně od publikace její prvotiny Sexual Personae: Art and Decadence from Nefertiti to Emily Dickinson (Sexuální persony: Umění a úpadek od Nefertiti k Emily Dickinsonové),

3/2019 – Nově, německy, dramaticky

Zítra vyjde nové číslo Plavu, věnované současné německé dramatice. Koupit si ho můžete třeba na sobotním Knihexu v pražském Karlíně.

Současná německá dramatika patří i na Novou scénu

Rozhovor se Zuzanou Augustovou

Zuzana Augustová je překladatelka a teatroložka zaměřující se na německojazyčné a české drama. Na toto téma jí také loni v nakladatelství Transteatral a v Ústavu české literatury AV vyšla kniha Umění životu nebezpečné: Reflexe současného (nejen) německojazyčného divadla a literatury. V rozhovoru se zmiňuje o překládání her z němčiny, současných tendencích a situaci dramatiků v Německu i obtížích při inscenování her v českém prostředí.
 

Františka Zezuláková Schormová: Jak jste se dostala k překládání německojazyčných her?

Zuzana Augustová: Na začátku devadesátých let jsem byla jako doktorandka na stipendijním pobytu v Institutu pro divadelní a filmovou vědu na Vídeňské univerzitě,

Není rohlík jako rohlík

Rozhovor s Juliou Różewicz vedla Olga Pavlova

S překladatelkou Juliou Różewicz, která v roce 2010 ve Vratislavi založila nakladatelství Aféra, zaměřené na českou literaturu, jsme mluvili o dlouhotrvající lásce Poláků k české literatuře, o záludnostech překladu a také o oblibě českého humoru jak u starších, tak i mladších čtenářů.

 

Olga Pavlova: Zanedlouho uplyne skoro 10 let, co ses profesionálně pustila do překladu české literatury. Změnilo se za tu dobu něco?

Julia Różewicz: To je zajímavá otázka. Autoři, které překládám, se za tu dobu,

Ordem e Regresso

Petr Šmíd

Barreto, Lima. Smutný konec Policarpa Quaresmy.
Z portugalského originálu
Triste fim de Policarpo Quaresma (1954 [1911]) s přihlédnutím ke staršímu překladu Jarmily Vojtíškové přeložila Šárka Grauová.
1. vydání. Praha: Triáda, 2018. 360 stran.
 

Barretův román, jedno z přelomových děl brazilské literatury, vychází jako dvanáctý svazek ediční řady Lusobrazilská knihovna. Kniha vyšla v Československu už roku 1974 v překladu Jarmily Vojtíškové, a tak vyvstává otázka: proč si zaslouží více jak sto let starý román (u nás polozapomenutého brazilského autora) nový český překlad?

Lima Barreto byl mulat z nepříliš majetné,

V kleci jazyka

Zdeněk Polívka

Wallace, David Foster. Krátké rozhovory s odpornými muži.
Z anglického originálu
Brief Interviews with Hideous Men (2009 [1999]) přeložil Martin Pokorný.
1. vydání. Praha: Rubato, 2018. 408 stran.
 

Uvedením povídkové sbírky Krátké rozhovory s odpornými muži dostává český čtenář vůbec poprvé šanci seznámit se s dnes již kultovním dílem amerického autora Davida Fostera Wallace. Nutno dodat, že se jedná o seznámení řádně wallaceovsky divoké, nesourodé, plné znepokojujících odhalení a nepolevujícího napětí mezi formálním experimentem a ostře vnímanou etickou neudržitelností postmoderního způsobu myšlení.

Kořeny Wallaceova stylu je bezesporu možno hledat v tradici americké experimentální prózy šedesátých let,

Meze a snění o neomezenosti v současné litevské literatuře

Audinga Peluritytė

Přeložil David Šimeček

Příznačně nazvaný literárně-historický esej z pera Audingy Peluritytė, docentky Vilniuské univerzity, nastiňuje českému čtenáři důležité mezníky ve složitém vývoji litevské literatury, přičemž je zde věnována obzvláštní pozornost autorům a autorkám zastoupeným v aktuálním čísle Plavu. 

Jednou z nejobtížnějších otázek historie současné litevské literatury je otázka týkající se hranic epoch, kulturních období a stylových proudů. Od polsko-litevského povstání (1863–1864) na území bývalé Republiky obou národů proti Ruské říši až do začátku 20. století, kdy byl roku 1904 zrušen zákaz tisku litevských publikací latinkou, žila litevská literatura skrytým životem.