Štítek: 4 Stránka 3 z 9

Vyhýbám se nejnovější literatuře, zvláště oceněným dílům

Rozhovor s Jamesem Morganem

S bohemistou, rusistou a začínajícím překladatelem Jamesem Morganem jsme mluvili o počátcích jeho kariéry, o významu literárních cen a jiných ocenění a také o záludnostech překladu z několika slovanských jazyků.
 

Olga Pavlova: Věnujete se několika aktivitám najednou. Kdy nacházíte čas ještě na překlad?

James Morgan: Většinu času věnuji univerzitní práci, její součástí naštěstí je překlad z angličtiny i do angličtiny, takže pravidelně cvičím. Nemám moc času na pravidelný, vydatný překlad mimo studia, ve volném čase se však někdy zabývám současnými básničkami.

OP: Mluvíte o překladu básní,

Ostří jílu

Klára Soukupová

Setz, Clemens J. Láska za časů Mahlstadtského dítěte.
Z německého originálu
Die Liebe zur Zeit des Mahlstädter Kindes (2011) přeložila Marie Voslářová.
1. vydání. Praha: Fra, 2019. 352 stran.
 

„Tyto příběhy lákají čtenáře do labyrintů něhy, násilí, lásky a obscenity.“ Tak komentovala v roce 2011 porota Ceny Lipského knižního veletrhu svou volbu vítěze v kategorii beletrie, knihu rakouského autora Clemense J. Setze (* 1982) Láska za časů Mahlstadtského dítěte. Povídková sbírka obsahuje osmnáct různě dlouhých textů, jež nespojuje téma, prostředí ani vypravěčská perspektiva,

4/2019 – Austrálie původníma očima

Dnes vychází nový Plav, věnovaný literatuře Aboridžinců.

Bílé děti mohly chodit nečesané, protože bílé děti se neodebíraly

Rozhovor s Jeanine Leaneovou

Z angličtiny přeložila Denisa Krásná

Když byla dítě, nesměla mluvit jazykem svého kmene, vlastně jej ani neznala. Dostalo se jí vzdělání, a i díky němu pochopila, jak důležitý je v anglosaské kultuře psaný text. Pomocí něj, tedy skrze literaturu, už léta podrývá národní mýtus o mírumilovné kolonizaci Austrálie a snaží se vzít si zpět historii svého místa. Že nejde o akademický spor o výklad dějin, ale o věc velice osobní, dokazovala Leaneová mimoděk i neverbálně: když popisovala nespravedlnosti páchané na původním australském obyvatelstvu, v podstatě se svíjela na židli.

Překladatelství je řemeslo, ve kterém se lze pořád zdokonalovat

Rozhovor s Barborou Schnelle

Olga Pavlova vedla rozhovor s českou teatroložkou a překladatelkou žijící v Berlíně o moderním německém a českém divadle a specifikách překladu divadelních her.
 

Olga Pavlova: Co bylo počátečním impulsem k zahájení profese překladatelky?

Barbora Schnelle: Překládat jsem začala paralelně se svou vědeckou prací o díle rakouské dramatičky Elfriede Jelinek. Bylo to na konci devadesátých let a po Jelinek tehdy neštěkl v Čechách ani pes. Tato autorka mi připadala od počátku fascinující, její hravou práci s jazykem považuji za naprosto novátorskou a také politický a feministický náboj jejího psaní je pro mě velmi obohacující.

Historie idyl a vzpomínek – k povídkám Itala Calvina

Martina Blažeková

Calvino, Italo. Nesnadné idyly.
Z italského originálu Gli idilli difficili přeložila Kateřina Vinšová.
1. vydání. Praha: Dokořán, 2018. 240 stran.

Calvino, Italo. Nesnadné vzpomínky.
Z italského originálu
Le memorie difficili přeložil Jiří Pelán.
1. vydání. Praha: Dokořán, 2018. 104 stran.

 

Povídkové soubory Nesnadné vzpomínkyNesnadné idyly Itala Calvina vydalo nakladatelství Dokořán jako součást edice čtyř knih s jednotnou grafickou úpravou (dalšími byly Když jedné zimní noci cestujícíNeviditelná města).

Oživující síla poezie – antologie španělské generace 27

Lucie Koryntová

Altolaguirre, Manuel, Salinas, Pedro, Diego, Gerardo. Hlas tebou stvořený.
Ze španělských originálů vybral a přeložil Vít Pokorný.
1. vydání. Zblov: Opus – Kristina Mědílková, 2018. 105 stran.

 

Od konce roku 2018 mají čeští čtenáři možnost se péčí nakladatelství Opus hlouběji seznámit se španělskou poezií generace 27. Na ploše kolem jednoho sta stran antologie Hlas tebou stvořený, kterou uspořádal a přeložil Vít Pokorný, jsou zastoupeni tři její významní básničtí příslušníci: Manuel Altolaguirre (1905–1959), Pedro Salinas (1891–1951) a Gerardo Diego (1896–1987). Generace 27, pojmenovaná po roce 1927,

4/2018 – Vyrvané stránky ukrajinské Prahy

I za humny se dá nalézt světová literatura, třeba v podobě nepříliš známé prozaické tvorby meziválečné ukrajinské emigrace v Československu. Pojednává o ní nový Plav, který vyjde zítra.


Splněný sen? Komiksová adaptace Deníku Anne Frankové

Jan Josl a Anna Tučková

Ari Folman, David Polonsky. Deník Anne Frankové.
Z anglického originálu
Anne Frank’s Diary: The Graphic Adaptation přeložila Magda de Bruin Hüblová.
1. vydání. Praha: Triáda, 2017. 151 stran.
 

Před otevřením knihy se v nás mísila zvědavost s nedůvěrou, kterou čtenář se zkušeností s komiksovými adaptacemi děl literárního kánonu nutně zakouší. Jde o jednu z řady adaptací, jejichž hlavním cílem je – přes deklarovanou snahu přiblížit klasiku nečtenářům – vytěžit kvalitní literární námět všemi způsoby? Může si vůbec takový text, jako je deníkový záznam,

Překládání je řehole

Rozhovor s Alenou Morávkovou

S přední českou překladatelkou z ruštiny a ukrajinštiny, která bývá označována za doyena české ukrajinistiky, jsme si povídali o překládaní a překladatelství, o jeho proměnách v průběhu dvacátého století, o cestě Michaila Bulgakova k českému čtenáři, dotkli jsme se tématu ukrajinské literatury v meziválečném Československu. To vše v kontextu profesorčiny osobní překladatelské a profesní historie. 

Miroslav Tomek: Co vás přivedlo k překládání?

Alena Morávková: Měli jsme na fakultě velmi dobrou pedagožku, vlastně dvě: docentku Brčákovou a docentku Koževnikovovu, a ty měly specializaci překladatelství. Vyučovaly nás ve třetím ročníku. Překladatelství mě začalo bavit, takže už od čtvrtého ročníku jsem překládala.

MT: To všechno se odehrávalo na rusistice?