Štítek: 4 Stránka 7 z 11
Rita Kindlerová
Pouhý rok před smrtí největšího ukrajinského spisovatele Tarase Ševčenka (9. 3. 1814, Morynci, Zvenyhorodský okres, Kyjevská gubernie – 26. 2. 1861, Petrohrad) měli čeští čtenáři možnost seznámit se s jednou jeho básní v překladu do češtiny. V Obrazech života za rok 1858/1860 (č. 2) vyšla báseň Ivan Pidkova. Překlad pořídil Josef Perwolf, a to zřejmě z ruského překladu Kobzara, který vyšel téhož roku v redakci N. V. Gerbela v Rusku). Perwolf měl s největší pravděpodobností k dispozici i ukrajinský originál sbírky, jak dokládá srovnání jeho překladu s originálem a ruským překladem básně.
…
Rozhovor se Serhijem Žadanem
V Česku je známý díky prozaické knize Big Mac a nedávno vydané básnické sbírce Dějiny kultury začátku století. Serhij Žadan patří mezi nejpřekládanější současné ukrajinské literáty a jeho vliv na nejmladší básnickou generaci je neoddiskutovatelný.
Alexej Sevruk: Nedávno se objevil český překlad tvého článku Démoni revoluce, ve kterém komentuješ dění na východě Ukrajiny. [1] Článek končí slovy: Ano, říkají, jsme démoni a provokuje nás všechno: vaše vlajky, váš jazyk, sám fakt vaší přítomnosti zde. Znamená to, že oněmi démony jsou proruští separatisté?
…Tereza Černá
Gutfreund, Amir. Jídlo se nevyhazuje Z hebrejského originálu Šoa šelanu (2001) přeložila Magdalena Křížová. 1. vydání. Praha: Garamond, 2012. 440 stran.
Beletristické zpracování tématu holokaustu není v moderní světové literatuře žádnou novinkou. Obdobně je tomu i v literatuře izraelské. Zde se holokaust neboli šoa poprvé objevuje v souvislosti s procesem s Adolfem Eichmannem, jenž proběhl v roce 1961 v Jeruzalémě. Do té doby byl v literárním zpracování více méně tabuizován. Proces s Eichmannem však přinesl nesčetné množství svědectví hrůz koncentračních táborů, takže se rázem stalo legitimní o těchto traumatických věcech hovořit, či se o to alespoň pokusit. Pohled izraelské literatury na přeživšího se značně proměnil – z „morálně poskvrněného“ [1] Žida,
…Mária Strašáková
Při formování nejedné národní literatury sehrály důležitou roli překlady. Nejinak tomu bylo u literatury vietnamské. Vznikem vietnamské žurnalistiky, převratem v užívání latinky, skupinami kolem jednotlivých literárních časopisů, celkovou profesionalizací literatury a jejím ovlivněním evropskými překlady se ve svém textu zabývá Mária Strašáková.
V první polovině 20. století prošla vietnamská literatura psaná latinkou značným rozmachem, jenž byl zapříčiněn hlubokými společensko-hospodářskými změnami nastartovanými francouzskou koloniální nadvládou. Rok 1862, kdy byla stvrzena francouzská přítomnost v Indočíně, je též považován za počátek moderního období vietnamské literatury. Stejně tak jako v jiných asijských zemích zrodu moderní literatury předcházelo rozsáhlé množství překladové literatury vydávané na stránkách nově vznikajících periodik,
…
Rozhovor s Lucií Hlavatou
Vietnamská literatura a její rozšíření a recepce u nás, její cenzura ve Vietnamu, úskalí jejího překladu – o tom všem hovoří odbornice na národnostní problematiku Indočíny, vietnamistka a překladatelka Lucie Hlavatá.
Zuzana Henešová: Působíte již léta jako odborná asistentka na Ústavu Dálného východu FF UK, přičemž sama jste na téže fakultě absolvovala obor orientalistika-vietnamistika. Na úvod se tedy nabízí otázka: Jak jste se vlastně k vietnamistice a vietnamštině jako takové dostala?
Lucie Hlavatá: Možná vás trochu zklamu, ale k vietnamistice jsem se dostala víceméně náhodou. Hlásila jsem se na orientalistiku s jinou kombinací,
…Ivan Malý
Guenassia, Jean-Michel. Klub nenapravitelných optimistů Z francouzského originálu Le Club des Incorrigibles Optimistes (2009) přeložila Helena Beguivinová. 1. vydání. Praha: Rybka, 2013. 292 stran.
Představte si zadní místnost pařížské restaurace padesátých let 20. století. V zakouřené místnosti sedí muži a téměř mlčky hrají šachy. Výjimečně se rozhoří vášnivá diskuze, která přítomné rychle vyvede z poklidu, aby stejně rychle ustala. Pro malého chlapce vytváří směs špatné francouzštiny a mnoha dalších, vesměs slovanských jazyků v takovou chvíli téměř předobraz orientálního bazaru. Bazaru, kde může slyšet tisíc a jeden neuvěřitelný příběh. Do tohoto netradičního světa je v románu Jeana-Michela Guenassii Klub nenapravitelných optimistů vržen malý chlapec Michel.
…Michal Ježek
Cosentino, Annalisa. Vědecký realismus a literatura. Česká teorie, kritika a literární historie v letech 1883–1918. Z italského originálu Realismo scientifico e letteratura: Teoria, critica e storiografia letteraria ceca (1883–1918) přeložila Zita Obstová. Praha: Univerzita Karlova, 2011. 126 stran.
Profesorka Annalisa Cosentinová přednáší bohemistiku na univerzitách v Udine a Římě, je editorkou, překladatelkou a zároveň vytrvalou popularizátorkou české literatury a kultury v Itálii. Její studie vyšla poprvé v italštině roku 1999, podruhé letos v ediční řadě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Mnemosyne. Napsala ji sice před patnácti lety pro italského čtenáře a nijak ji neaktualizovala, přesto ale i dnešnímu čtenáři českému může ukázat,
…