Štítek: 5 Stránka 2 z 8

Chaotické čtení sotva někoho zaujme

Rozhovor s Halinou Lapiňou vedla Olga Pavlova

S matematičkou, bohemistkou a zkušenou překladatelkou z češtiny Halinou Lapiňou jsme mluvili o jejím prvním setkání s Českou republikou, studiích na Letní škole slovanských studií a také o jejím nejslavnějším překladu Babičky Boženy Němcové.
 

Olga Pavlova: Poprvé jste do České republiky, či spíše do tehdejšího Československa přijela v roce 1977. Tehdy jste Univerzitu Karlovou navštívila společně se studenty matematicko-fyzikální fakulty. Co vás potom přivedlo k české literatuře, kultuře a překladu?

Halina Lapiňa: Českou republiku jsem opravdu poprvé navštívila v rámci výměny studentů matematiky mezi Lotyšskou univerzitou a Univerzitou Karlovou.

Pasoliniho zápas o netrapnou poezii

 

Tomáš Koblížek

Pasolini, Pier Paolo. Poesie: poesie scelte = Básně: výbor z poezie.
Z italských a furlanských originálů vydaných ve svazku
Tutte le poesie (2003) přeložili Alice Flemrová a Tomáš Matras.
1. vydání. Jinočany: H&H, 2019. 175 stran.
 

Český výbor Pasoliniho básní otvírá zcela případně citát z pohřební řeči Alberta Moravii. Moravia u Pasoliniho hrobu neváhá s velkými slovy a prohlašuje, že jsme ztratili především básníka, a dodává: až toto století skončí, Pasolini jako básník, bude jedním z velmi mála lidí,

Rok 1917 jako dědičné trauma ruské společnosti

 

Olga Pavlova

Zygar, Michail. Říše musí zemřít: Zhroucení Ruska 1900–1917.
Z ruského originálu
Imperija dolžna umereť (2018) přeložil Libor Dvořák.
1. vydání. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2020. 592 stran.
 

Tématem knihy Michaila Zygara Říše musí zemřít je jeden z pravděpodobně nejzásadnějších zlomů 20. století v dějinách Ruska – revoluce roku 1917. Publikací, které se zabývají touto problematikou, vznikl nespočet. Tento titul ovšem upoutává hlavně svou čtivostí a srozumitelným popisem zásadního okamžiku minulého století.

Michail Zygar se politickým tématům věnuje dlouhodobě a Říše musí zemřít není jeho knižní prvotinou.

5/2020 – Nad harlemskými střechami

Dnes vychází nový Plav. Nechce se tomu věřit, ale po dvou sci-fi a dystopických číslech v čase koronavirové pandemie nyní, v době hnutí Black Lives Matter, přinášíme číslo věnované sto let staré harlemské renesanci pod heslem Nic nového pod sluncem.

Brilka a já

Michaela Škultéty

Kolik času jsem s Brilkou, resp. románem Nino Haratischwili Osmý život strávila? Počítá se to těžko, ale dva roky života to jistě byly. Rozhodně to bylo tak dlouho, abych s postavami její ságy srostla a získala pocit, že je důvěrně znám. Staly se pro mě lidmi z masa a kostí. Ještě teď se často přistihnu při myšlence, kým z nich bych asi byla. Které postavě jsem podobná? S kterou se ztotožňuji?

A vzápětí mě napadne – v knize je osm životů. Osmý je Brilčin, zbývá tedy sedm. Šest žen a jeden jediný muž.

Prý příliš mnoho náboženství, jazzu a blues

Rozhovor s Josefem Jařabem vedla Františka Zezuláková Schormová

Rozhodnutí, s kým připravit rozhovor pro toto tematické číslo, nebylo obtížné: s amerikanistou, překladatelem, pedagogem, a především předním odborníkem na afroamerickou literaturu Josefem Jařabem jsme hovořili například o překážkách, na něž narážely snahy o vydávání afroamerické literatury v Československu před rokem 1989, o tom, co z této literatury v češtině postrádáme dodnes, nebo o současné americké poezii. Řeč ale přišla také na to, co se stane, když před univerzitní učebnu naplněnou převážně mladými Američany tmavé pleti předstoupí muž ze střední Evropy, aby je učil o „jejich“ literatuře…
 

Františka Zezuláková Schormová: Jak reflektujete svoji pozici středoevropského,

Ve „východní Evropě“ bylo oficiálně zkrátka všechno špatně

Rozhovor s Danielem Ordóñezem vedla Olga Pavlova

Se slavistou, překladatelem a novinářem Danielem Ordóñezem jsme mluvili o situaci ve španělské kultuře během Frankovy diktatury, o překladu beletrie, dětské literatury a komiksu a také o některých specifikách španělštiny.
 

Olga Pavlova: Španělština je jedním z největších světových jazyků. Jak v současnosti funguje distribuce překladů do tohoto jazyka? Zůstávají výsledné texty pouze na španělském knižním trhu, nebo putují dál do jiných zemí, kde je španělština úředním jazykem?

Daniel Ordóñez: Je to trochu komplikované. Mimo Španělsko dokáží knihy vyvést jen velká nakladatelství a řekl bych,

Autobiografie jako praktická příručka sociologie

Martin Šplíchal

Eribon, Didier. Návrat do Remeše.
Z francouzského originálu
Retour à Reims (2009) přeložil Dušan Špitálský.
1. vydání. Praha: Tranzit.cz, 2019. 172 stran.
 

Návrat domů je podle Jorgeho Luise Borgese jedním ze tří hlavních témat literatury. Platnost této teze dosvědčuje autobiografie Didiera Eribona Návrat do Remeše. V ní se po letech strávených v Paříži a v zahraničí vrací Eribon (* 1953) – už jako uznávaný francouzský sociolog – na předměstí Remeše, kde vyrůstal a žil až do dob svých vysokoškolských studií, aby navštívil matku po smrti svého otce stiženého Alzheimerovou chorobou.

Persona T. S. E.

Matouš Jaluška

Eliot, T. S. Křesťan – kritik – básník.
Z anglických originálů The Complete Prose of T. S. Eliot, sv. 1–8 (2014–2019), vybrali a přeložili Martin Hilský, Petr Onufer a Martin Pokorný.
1. vydání. Praha: Argo, 2019. 491 stran.
 

T. S. Eliot je kromě Pusté země a dalších kanonizovaných básní autorem rozsáhlého korpusu esejů, recenzí a přednášek, které se nyní dostávají k českému čtenáři i díky tomu, že baltimorská Univerzita Johnse Hopkinse loni dokončila vydávání monumentálního souboru „veškeré prózy“ tohoto spisovatele,

5/2019 – Po pohádce

Dnes vychází nové číslo Plavu. Je věnováno moderním parafrázím klasických pohádkových příběhů. Takže bylo nebylo…