Štítek: 5 Stránka 3 z 9

Prý příliš mnoho náboženství, jazzu a blues

Rozhovor s Josefem Jařabem vedla Františka Zezuláková Schormová

Rozhodnutí, s kým připravit rozhovor pro toto tematické číslo, nebylo obtížné: s amerikanistou, překladatelem, pedagogem, a především předním odborníkem na afroamerickou literaturu Josefem Jařabem jsme hovořili například o překážkách, na něž narážely snahy o vydávání afroamerické literatury v Československu před rokem 1989, o tom, co z této literatury v češtině postrádáme dodnes, nebo o současné americké poezii. Řeč ale přišla také na to, co se stane, když před univerzitní učebnu naplněnou převážně mladými Američany tmavé pleti předstoupí muž ze střední Evropy, aby je učil o „jejich“ literatuře…
 

Františka Zezuláková Schormová: Jak reflektujete svoji pozici středoevropského,

Ve „východní Evropě“ bylo oficiálně zkrátka všechno špatně

Rozhovor s Danielem Ordóñezem vedla Olga Pavlova

Se slavistou, překladatelem a novinářem Danielem Ordóñezem jsme mluvili o situaci ve španělské kultuře během Frankovy diktatury, o překladu beletrie, dětské literatury a komiksu a také o některých specifikách španělštiny.
 

Olga Pavlova: Španělština je jedním z největších světových jazyků. Jak v současnosti funguje distribuce překladů do tohoto jazyka? Zůstávají výsledné texty pouze na španělském knižním trhu, nebo putují dál do jiných zemí, kde je španělština úředním jazykem?

Daniel Ordóñez: Je to trochu komplikované. Mimo Španělsko dokáží knihy vyvést jen velká nakladatelství a řekl bych,

Autobiografie jako praktická příručka sociologie

Martin Šplíchal

Eribon, Didier. Návrat do Remeše.
Z francouzského originálu
Retour à Reims (2009) přeložil Dušan Špitálský.
1. vydání. Praha: Tranzit.cz, 2019. 172 stran.
 

Návrat domů je podle Jorgeho Luise Borgese jedním ze tří hlavních témat literatury. Platnost této teze dosvědčuje autobiografie Didiera Eribona Návrat do Remeše. V ní se po letech strávených v Paříži a v zahraničí vrací Eribon (* 1953) – už jako uznávaný francouzský sociolog – na předměstí Remeše, kde vyrůstal a žil až do dob svých vysokoškolských studií, aby navštívil matku po smrti svého otce stiženého Alzheimerovou chorobou.

Persona T. S. E.

Matouš Jaluška

Eliot, T. S. Křesťan – kritik – básník.
Z anglických originálů The Complete Prose of T. S. Eliot, sv. 1–8 (2014–2019), vybrali a přeložili Martin Hilský, Petr Onufer a Martin Pokorný.
1. vydání. Praha: Argo, 2019. 491 stran.
 

T. S. Eliot je kromě Pusté země a dalších kanonizovaných básní autorem rozsáhlého korpusu esejů, recenzí a přednášek, které se nyní dostávají k českému čtenáři i díky tomu, že baltimorská Univerzita Johnse Hopkinse loni dokončila vydávání monumentálního souboru „veškeré prózy“ tohoto spisovatele,

5/2019 – Po pohádce

Dnes vychází nové číslo Plavu. Je věnováno moderním parafrázím klasických pohádkových příběhů. Takže bylo nebylo…

Pohádky jsou naše přirozenost

Rozhovor s Eliškou Prokopovou a Janou Segi Lukavskou

S pohádkami má zkušenost každý. Elišku Prokopovou fascinují natolik, že se jim rozhodla věnovat po celé své vysokoškolské studium, Jana Segi Lukavská se s nimi setkává v rámci svého výzkumu dětské literatury nebo doma při četbě dětem. Povídaly jsme si mimo jiné o tom, co je to pohádka a jakou má v Evropě tradici, jakou roli hraje při úpravě pohádek soudobý společenský kontext, proč jsou častěji převypravovány příběhy s dívčí hrdinkou i o rozdílech mezi literaturou pro děti a literaturou pro dospělé.
 

Julie Koblížková Wittlichová: Tento Plav je o moderních převyprávěních klasických pohádek či textech,

Překládám texty, které jsem chtěl sám tvořit a nemohl

Rozhovor s Khalidem el Biltagim vedla Olga Pavlova

S egyptským bohemistou, vedoucím centra bohemistiky v Káhiře a významným popularizátorem české a slovenské literatury jsme mluvili nejen o překladu, ale i o vnímání česky psané literatury v Egyptě a také o důvodu popularity knih Patrika Ouředníka mimo českou kotlinu.
 

Olga Pavlova: Co vás na české literatuře tolik láká? Jednou jste zmínil, že jste se učil nazpaměť Nerudovy Písně kosmické. Co vás na nich – kromě toho, že „podnes udivují tím, co všechno Neruda poznal a pochopil z astronomie“,

Ptáci se v elektrickém úsvitu znovu rozezpívali

Ondřej Vinš

Thomas, Dylan. Příhody při shazování kůží.
Z anglického originálu
Adventures in the Skin Trade (1953) přeložil Martin Pokorný.
1. vydání. Praha: Rubato, 2018. 268 stran.
 

Péčí nakladatelského studia Rubato a anglisty Martina Pokorného se českému čtenáři dostala do rukou kniha velšského velikána Dylana Thomase, autora, jehož básnické dílo je v češtině doma od šedesátých let, kdy Jiřina Hauková přeložila jeho básně pro výbor nazvaný Kapradinový vrch (Mladá fronta, 1963). O dvacet let později vyšel výbor Thomasových básní s titulem Svlékání tmy v překladu Pavla Šruta (Československý spisovatel,

Případ Homosos

Olga Pavlova

Ulická, Ljudmila. Případ Kukockij.
Z ruského originálu
Kazus Kukockovo (2001) přeložila Alena Machoninová.
1. vydání. Praha: Paseka, 2018. 408 stran.
 

Překlad románu Ljudmily Ulické Případ Kukockij vyšel oproti prvnímu vydání originálu se sedmnáctiletým odstupem. Čekání českého čtenáře na jedno z nejzajímavějších děl ruské autorky se rozhodně vyplatilo.

Hlavním záchytným bodem příběhu je postava lékaře Pavla Andrejeviče Kukockého, na kterého se postupně napojují osudy jiných lidí. I přesto, že román má zřetelného protagonistu, setkáme se v něm i s dalšími propracovanými postavami: s jeho ženou Jelenou,

Tak dávnou krásou planou moje básně…

Jana Koliášová

Bahdanovič, Maxim. Přetržený náhrdelník. Výbor z díla.

Knižní překlady běloruské literatury jsou (nejen) v českém prostředí vzácné. Snad je to dáno i tím, že běloruštinou v současné době podle odhadů mluví pouze pětina obyvatel země, a díla psaná tímto jazykem tak mají malý okruh čtenářů i v samotném Bělorusku. I proto je nutno ocenit činnost Slovanské knihovny (při NK ČR), která již r. 2006 vydala výbor z díla významného běloruského básníka Ryhora Baradulina. [1] Avšak možná ještě záslužnější je její počin z minulého roku, jenž nepřímo osvětluje nelehkou dobu na počátku 20. století, kdy Bělorusko prožívalo národní obrození a snažilo se o konstituci své národní,