Štítek: 6 Stránka 1 z 12

Chatbot netrefí do knihovny

Ivana Recmanová

 

Pracuji jako překladatelka z angličtiny a ze španělštiny do češtiny. Není to sice tak zajímavé jako práce dřevorubkyně nebo account managerky, postačuje to však k tomu, aby se lidé chtěli se mnou bavit.

A lidé se se mnou skutečně o mojí práci baví. Ne však nutně o tom, co překládám. Už ani nepočítám, kolikrát jsem v poslední době slyšela otázku: „Nebojíš se, že tě nahradí AI?“

Nemohu ovšem říci, že by mě ta otázka pohoršila.

Ostatně se jedná o téma hojně diskutované a podle mě důležité.

Tolik věcí!

Barbora Svobodová

Pessoa, Ana. Například růže. Ilustrace Madalena Matoso.
Z portugalského originálu
Por exemplo, uma rosa (2023) přeložila Barbora Dogan.
1. vydání. Olomouc: Pink Box, 2025. 74 stran.

 

„Rose is a rose is a rose is a rose.“
Gertrude Stein

Například růže se vzpírá jednoznačnému určení. Na první pohled může působit jako docela obyčejná obrázková kniha pro děti, postupně se však ukazuje, že jde o titul pro všechny věkové kategorie. Každý si v ní může něco najít a při opakovaném čtení v různých životních etapách se k ní vracet,

Umění musí dokázat dát násilí nový rozměr

Rozhovor s Itamarem Vieirou Juniorem vedla a z portugalštiny přeložila Kristina Chalupná Jínová

V překladu Lady Weissové vyšel v nakladatelství Paseka román Křivý pluh brazilského afrikanisty a etnografa Itamara Vieiry Juniora. V mezinárodně oceňované knize zobrazuje život chudé rolnické komunity v bahijském vnitrozemí. Skrze příběh tří žen román rozvíjí témata rasismu, kolonialismu a boje o půdu. V rozhovoru autor mluví o nečekaném světovém ohlasu své knihy a přibližuje výzvy současné afro-brazilské literatury. Zamýšlí se také nad tím, jak může literatura reagovat na historicky zakořeněné násilí a jak sociální sítě proměňují literární debatu.

 

Všichni jsme sami uprostřed davu

Jana Vaněčková

Carvalho, Maria Judite de. Tolik lidí, Mariano / Nevyřčená slova.
Z portugalského originálu
Tanta Gente, Mariana | As Palavras Poupadas (2018) přeložila Karolina Válová.
1. vydání. Praha: Volvox Globator, 2025. 224 stran.

 

Všichni jsme sami. Sami a kolem nás tolik lidí. Portugalská autorka Maria Judite de Carvalho psala o ženách, které nikdo nevidí: tichých, zlomených, vlečených osudem, lačných po lásce, jíž se ale nedočkají. Její pro­zaický debut vznikal za Salazarovy diktatury, zní ovšem až překvapivě současně. Na první pohled se může zdát, že číst dnes román o ženských právech z poloviny 20.

The Environment is Us

An interview with Adalberto Müller by Mariana Machová and Tereza Zavadilová

“Ecological” writers were active in Brazil long before ecocriticism became an academic concept in Euro-American literary theory. This is noted in an interview by Brazilian literary theorist Adalberto Müller, who, among other activities, has translated the works of American poet Emily Dickinson into Portuguese. Today, he focuses on Amazonian indigenous communities of the Tupí-Guaraní language group and their verbal acts. These communities do not distinguish between nature and culture – sometimes they do not even know the concept of “nature.” What the West is now rediscovering as ecological wisdom has,

6/2026 – Ekopoezie?

Vychází nový Plav věnovaný básním v jazycích živého světa.


Životní prostředí jsme my

Rozhovor s Adalbertem Müllerem vedly a z angličtiny přeložily Mariana Machová a Tereza Zavadilová

V Brazílii působili „ekologičtí“ spisovatelé a spisovatelky dávno předtím, než se ekokritika stala akademickým pojmem euroamerického uvažování o literatuře. V rozhovoru to připomíná brazilský literární teoretik Adalberto Müller, který mimo jiné převedl do portugalštiny dílo americké básnířky Emily Dickinson. Dnes se věnuje amazonským domorodým komunitám jazykové skupiny tupí-guaraní a jejich verbálním aktům. Tato společenství nerozlišují mezi přírodou a kulturou – někdy dokonce ani pojem příroda neznají. To, co dnes Západ znovu hledá jako ekologickou moudrost, je pro ně přitom odjakživa samozřejmým způsobem myšlení.

Psáno červotočem. Jazyky živého světa

Festival k uvedení čísla časopisu Plav věnovaného unikavému fenoménu ekopoezie se uskuteční od pátku 21. do neděle 23. srpna na faře Hoprich (Martínkovice 1) na Broumovsku.


HYB4 Čítárna: Slovo se pak mění v boha, který je rostlinou. Nad ekopoetikou a překladem

Diskuse k chystanému ekopoetickému číslu, které vyjde v červnu 2026. Středa 14. ledna od sedmi hodin v čítárně Kampusu Hybernská.


Mýtus potopy a dílna koláží na Povalči

Uvedení čísla 6/2025 proběhne také v rámci festivalu Povaleč, a to konkrétně v pátek 8. srpna od tří hodin – ve formě scénického čtení a workshopu.