Štítek: 6 Stránka 2 z 7

Intimně univerzální příběh jedné lásky

Tereza Marková

Faber, Michel. Neskonalá: příběh jedné lásky.

Ještě jsem netušil, jaké mám štěstí, když jsem / na sklonku roku 88 potkal ženu, / která zemře na rakovinu. (161) Michel Faber – autor, který se do povědomí čtenářů zapsal jako spisovatel mnoha žánrů, od neoviktoriánského románu až po romány a povídky na pomezí sci-fi, hororu a společenské satiry – se rozhodl představit také jako básník, a to sbírkou Neskonalá: příběh jedné lásky, jež z valné většiny vznikla mezi lety 2014 a 2016, kdy se Faber vyrovnával se smrtí své manželky Evy, která v červenci 2014 podlehla rakovině.

Emancipace gulagem

Anna Šimáková Dosoudilová

Jachina, Guzel. Zulejka otevírá oči.

Debut ruské spisovatelky pocházející z Tatarstánu se stal v Rusku literární událostí. Autorka za něj získala státní cenu za literaturu Bolšaja kniga a román byl do dnešního dne přeložen do čtyřiadvaceti jazyků. Vyzdvihuje se zejména autorčina schopnost vylíčit velké dějiny skrze malé dějiny jednoho člověka a věnovat se vyváženě oběma těmto rovinám. Možná ale právě snaha zachytit v celé šíři obojí způsobuje, že ani jedna linka není dostatečně propracovaná a silná, a fanfáry by tudíž neměly znít tak hlasitě.

Vyprávění začíná v roce 1930 na statku v tatarské vesnici,

Jak to ten Hamlet říkal…?

Rozhovor s Jonasem Suchankem

Z dánštiny přeložila Lada Halounová

K rozhovoru nejen o jeho vlastní emigraci z ČSSR zachycené v debutovém románu záměrně nazvaném Do Danska, současné dánské imigrační politice a nové nižší třídě v blahobytném pohádkovém království jsme se s mladým dánským spisovatelem českého původu sešli stylově v útulném kodaňském Café Švejk. Část české kultury zde zapustila kořeny na velice úrodné půdě a nabízí Kodaňanům alternativu k dánskému hygge: „českou pohodu“. Hygge v posledních letech rozhodně není samozřejmostí pro všechny obyvatele Dánska, ačkoliv si země ve světě tuto svou image neúnavně buduje.  

Lada Halounová: Váš debutový román Do Danska velice střízlivě popisuje radosti a strasti života v nové cizí zemi očima dospívajícího dítěte.

6–7/2018 – Dánskem Nedánskem

Letošní dvojčíslo je věnováno literatuře Dánska, protože dánská literatura není jen Hans Christian Andersen a hygge. Ostatně přesvědčte se sami, číslo vychází ve středu.


5–6/2017 – Povídka v jihoasijských literaturách



Možnosti divadla

Rozhovor s Petrem Christovem

Jak by se měl překladatel stavět k převodům divadelních děl? Jaký je původ a význam jednoaktových či minutových her? Tyto a jiné otázky zodpoví Petr Christov. A neopomeneme ani jednu z emblematických postav světového divadla, vlámského symbolistu Maurice Maeterlincka. 

Vojtěch Šarše: První otázka je nasnadě. Jaký je váš vztah k divadlu a k překládání?

Petr Christov: Možnou odpovědí by bylo konstatování, že jsem na Masarykově univerzitě v Brně vystudoval obory divadelní věda a francouzský jazyk a literatura a podařilo se mi je propojit tím, že mimo jiné překládám texty pro divadlo. Jinou, snad pravdivější, odpovědí by ale mohlo být prosté přiznání,

6/2016 – Za belgickou oponou



Postele prazvláštní, se spoustou rozmarů

Silvie Mitlenerová

Plathová, Sylvia. Knížka o postelích a dvě pohádky navrch. Z anglického originálu Collected Children’s Stories (2010) přeložili Petr Onufer a Vít Penkala. Odpovědná redaktorka Alena Pokorná.

1. vydání. Praha: Argo, 2015. 63 stran. 

Básnířka, která strčila hlavu do trouby. Americká víla stíhaná depresemi. Žena Teda Hughese, která navěky opustila dvě malé děti. Pohádkářku by v Sylvii Plathové hledal málokdo. V roce 1976, 1996 a 2001 nicméně Frieda a Nicholas Hughesovi postupně vydali jeden básnický a dva prozaické příběhy pro děti, které vloni společně vyšly též česky pod názvem Knížka o postelích a dvě pohádky navrch.

Malá a černá budoucnost

Jan M. Heller

Naše zrcadlo: Antologie současné moldavské krátké prózy. Vybral a z rumunských originálů přeložil Jiří Našinec. Praha: Milan Hodek, 2014. 234 stran.  

Postsovětská Moldavská republika se rozkládá mezi řekami Dněstrem a Prutem a kulturně a mentálně je rozkročena mezi Rumunskem, členskou zemí Evropské unie, a Ukrajinou. Pokud jde o zdejší literaturu, je třeba si nejprve všimnout jazyka. Úřední řečí je rumunština, avšak za minulého režimu tu sovětská vláda usilovala o rozrušení vazeb obyvatel k Rumunsku tím, že za úřední jazyk prohlásila „moldavštinu“ – jazyk sice totožný s rumunštinou, avšak psaný azbukou. Památky po tomto bizarním delimitačním jazykovém purismu jsou v Moldavsku v podobě nápisů viditelné ještě dnes.

Bibliografie

Petr Jan Vinš

Následující bibliografie shrnuje ve dvou blocích knižně a časopisecky vydané překlady z jidiš. Neexistuje jich mnoho, navíc je velká část z nich vytvořena na základě třetího jazyka, zpravidla angličtiny, němčiny nebo ruštiny. [1]
 

Knižní překlady

Alejchem, Šolem. Darebák Motl. Přeložila Ludmila Javůrková [z ruštiny]. Praha: Svoboda, 1946.

Alejchem, Šolem. První židovská republika. [Překladatel a originál neuveden]. Praha: Židovské zprávy, 1922.

Alejchem, Šolem. Smolař Menachem Mendl. Přeložil Jakub Markovič. Praha: Československý spisovatel,