Štítek: 7 Stránka 2 z 11

DIY a další impulsy z lvovského Mače

Jakub Vaněk

 

Letos se již po desáté konal ve Lvově Měsíc autorského čtení (MAČ). Festival, který od roku 2000 koordinuje brněnské nakladatelství Větrné mlýny, je dlouhodobě koncipován jako středoevropská událost. Vedle měsíčního programu, který se letos odehrával v Brně, Ostravě, Trenčíně, Prešově a v Bratislavě a zahrnul přes šest desítek autorek a autorů z celého světa, se mezi 23. a 26. červencem uskutečnila část festivalového dění právě na západě Ukrajiny, a to pod dramaturgickým a organizačním vedením Lucie Řehoříkové a Hrigoryje Semenčuka.

Jednalo se přitom o nejdelší lvovský běh od začátku ruské invaze.

…

Když si svoje sny plní i obyčejní smrtelníci… K divadelní inscenaci Orlanda

Pavel Kobylák

 

Inscenace Orlando právě vstupuje v Městských divadlech pražských na scéně Divadla Komedie do druhé sezony, a tak přišel čas podívat se na ni trochu blíž: Jako na zprávu o lidském nitru, o hledání a míjení, o touze po ideálu a srážkách s realitou, o neschopnosti vybrat si z nabízených příležitostí tu pravou, o bezvýchodnosti a naději ve vztazích, o lidských proměnách a neměnnostech, o limitech a jejich překonávání; jako na metaforu vnitřního osvobození a sebepřijetí, vypovídající o nás všech. Vidět ji zblízka je prostě zážitek, po kterém vás to na světě začne víc bavit,

…

Na cestě, po níž putuje i hmyz

Rozhovor s Helenou Honcoopovou vedla Michaela Melichová

Jedním z posledních svazků, jež vydalo nakladatelství DharmaGaia, je antologie japonské poezie waka a haiku, kterou přeložili Petr Borkovec a Helena Honcoopová. V antologii pojmenované Světlušky v rukávech se to hemží tvory z hmyzí říše a krom hmyzu v ní občas poskočí i žáby. Jak básně haiku a waka fungují a jak je možné, že jejich forma zůstala po staletí nezměněná? Spolupráci v překladatelském tandemu i specifika japonské poezie přiblíží kunsthistorička a japanoložka Helena Honcoopová v rozhovoru s japanoložkou Michaelou Melichovou.

 

Antologie japonské poezie waka a haiku,

…

Bad trip prvního roku éry Man’en

Michaela Melichová

Óe, Kenzaburó. Němý výkřik.
Z japonského originálu
Man’en gannen no futtobóru (1967) přeložila Anna Cima.
1. vydání. Praha: Vyšehrad, 2024. 320 stran.

 

Óeho román Němý výkřik (Man’en gannen no futtobóru) bývá považovaný za vrcholné dílo autorova prvního tvůrčího období. Rozvíjejí se v něm některá starší témata, výrazná především v románu Soukromá záležitost (1964, č. 2010), jako narození postiženého dítěte a s ním spojený rozklad manželského vztahu nebo vypravěčovo dilema, zda přijmout odpovědnost za svůj život,

…

Madridská trans odysea

Kateřina Bártková

Portero, Alana S. Zlozvyk.
Ze španělského originálu
La mala costumbre (2023) přeložil Radovan Beneš.
1. vydání. Praha: Prostor, 2024. 227 stran.

 

Zlozvyk Alany S. Portero vzbudil v literárním světě rozruch, jaký žádný jiný román s trans hlavní hrdinkou zatím nesvedl. Už před tím, než text spatřil světlo světa, ho španělská literární kritika dychtivě očekávala a na Frankfurtském knižním veletrhu vyvolal v té době stále ještě nepublikovaný rukopis senzaci. Měsíc po vydání byla práva na překlad prodána do čtrnácti jazyků a Portero – jak sama později řekla – se stala finančně zajištěnou do konce života.

…

Naučit se naslouchat zvuku vlastního jména. Argentinský všehomír

Uvedení argentinského čísla ve čtvrtek 25. září od 18:30 v auditoriu Institutu Cervantes.


7/2024 – Vzbouřeny

Vychází nový Plav věnovaný tomu, co štve dnešní Polky.

Stávám se terénem politických bojů

Rozhovor s Agnieszkou Szpilou vedla a z polštiny přeložila Alžběta Knappová

Agnieszka Szpila často a ráda čeří vody na polské umělecké i politické scéně. Jednou napsala, že nastal čas přestat toužit po všem, co je tvrdé, zduřelé a co trčí, a svou tvorbu zasvětila boření tohoto erektického mýtu a hledání nových cest, po kterých bychom se jako lidstvo měli vydat za lepším světem. Povídaly jsme si spolu proto o nových formách sexuality, milování s okvětními plátky, národních mýtech a buržoazním psaní nebo jsme zkoumaly, proč může kapitalismus za to, že už si samy doma neumíme umíchat lektvar proti početí.

…

Bílý jeřáb

Vratislav Kadlec

 

Jednou z mála oblastí, kde může překladatel v téhle zgooglované době beztrestně překládat vlastní jména, zůstávají kromě pohádek a jmen králů také mluvící jména indiánská – poštěstilo se mi to například u textu nazvaného Indiánův pohled na indiánské záležitosti, který vyšel v letošním čtvrtém čísle Plavu.

Překlady jmen zavedené v angličtině jsou ovšem někdy dost ledabylé, případně vůbec nejde o překlady, ale spíš o přezdívky asi na podobné úrovni, jako když Češi říkají vietnamskému prodavači Karel, aby se jim to lépe vyslovovalo. Tak třeba autor zmíněného textu,

…

Jen je tam někde v dálce svět

Rozhovor s Abdulrazakem Gurnahem vedla, redakčně upravila a z angličtiny přeložila Alena Dvořáková

Vloni vyšel v českém překladu Petry Nagyové román Ráj, jímž se naše čtenářská obec začala seznamovat s dílem Abdulrazaka Gurnaha, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 2021. Oproti autorovým předchozím románům se Ráj odehrává cele ve východní Africe na počátku dvacátého století, do nějž zasazuje příběh dospívání chlapce Júsufa. V rozhovoru vedeném přes Zoom na konci března se anglistka Alena Dvořáková ptala autora na spojitosti kolonizace a literatury, na vztah mezi mnohojazyčností a identitou jednotlivce i společnosti a také na to,

…