Štítek: čeština Stránka 1 z 2
Jakub Vaněk
Letos se již po desáté konal ve Lvově Měsíc autorského čtení (MAČ). Festival, který od roku 2000 koordinuje brněnské nakladatelství Větrné mlýny, je dlouhodobě koncipován jako středoevropská událost. Vedle měsíčního programu, který se letos odehrával v Brně, Ostravě, Trenčíně, Prešově a v Bratislavě a zahrnul přes šest desítek autorek a autorů z celého světa, se mezi 23. a 26. červencem uskutečnila část festivalového dění právě na západě Ukrajiny, a to pod dramaturgickým a organizačním vedením Lucie Řehoříkové a Hrigoryje Semenčuka.
Jednalo se přitom o nejdelší lvovský běh od začátku ruské invaze.
…Milan Pavlovič
Onehdy mě v antikvariátu zarazila útlá kniha Three Essays on Czech Poets, uvozená jménem Frederick Ost, vročením 1944 a místem vydání Wellington. Podiv nad tím, kdo psal na Novém Zélandu za války o české poezii, však usměrňuje už v úvodu přetištěný dopis Edvarda Beneše, který začíná adresou: „Pan ing. Bedřich Ost“, toho času Londýn. A pak už snadno zjistíme, že jde o všestranného literárního tvůrce, jenž od konce dvacátých let vydal řadu děl v němčině a k tomu dvě balady velkoměsta Asfalt (něm. 1931, č. 1933) a proletářskou sbírku Písně všedního dne (1935).
…Jakub Vaněk
Bělíček, Jan. V chapadlech murmuru: jak číst literaturu krize.
1. vydání. Praha: Paseka, 2022. 231 stran.
Knižní vydání podcastové série V chapadlech murmuru literárního kritika a novináře Jana Bělíčka nabízí poutavý úvod do současné světové či globální prózy. Autorovy texty jsou v nejlepším slova smyslu popularizační. Načrtává neschematický a myšlenkově zajímavý, přesto stručný a srozumitelný výklad či vhled do vybraných děl (celkem jich je zhruba třicet) z různých částí světa, z většiny již publikovaných v českém překladu. Kniha se na základě témat dělí celkem do šesti kapitol,
…Rozhovor s Pierrem Pe’erem Friedmannem vedla Olga Pavlova
S Pierrem Pe’erem Friedmannem, literárním kritikem, fotografem, pedagogem a současně i jediným překladatelem české literatury do hebrejštiny, jsme mluvili o úskalích jeho jedinečného postavení, o problémech spojených s překladem literatury tzv. malých jazyků a také o překladatelské etice.
Olga Pavlova: Proč jste se rozhodl věnovat překladu z češtiny do hebrejštiny?
Pierre Pe’er Friedmann: Nebylo to tak úplně moje rozhodnutí. Můj románek s češtinou začal náhodně. Na telavivské univerzitě jsem psal diplomovou práci o pojetí pravdy v próze Karla Čapka a řekl jsem si,
…
Rozhovor s Laurou Angeloni vedla Olga Pavlova
S pilnou překladatelkou Laurou Angeloni jsme mluvili o zlatém období české literatury v současné Itálii, o jejích prvních překladatelských pokusech a odpovědnosti práce literárního překladatele.
Olga Pavlova: Počátky italské bohemistiky se pojí se jmény básníka Jaroslava Vrchlického a profesora padovské univerzity Emilia Tezy. Měla jste v rukou jejich překlady? Jak na vás zapůsobily?
Laura Angeloni: Abych byla upřímná, nepamatuju se, že bych někdy zmíněné překlady četla. Pamatuju si Babičku od Boženy Němcové, kterou přeložil Ettore Lo Gatto,
…Rozhovor s Peterem Buggem vedla Olga Pavlova
S Peterem Buggem, dánským historikem, bohemistou a překladatelem, jsme mluvili o postavení české literatury na dánském knižním trhu, o českém disentu a o proměně obrazu České republiky v Dánsku.
Olga Pavlova: Co bylo prvním impulsem, který vás jako historika přiměl začít s překladem české literatury?
Peter Bugge: Překládat jsem začal už jako student, to znamená dřív, než jsem se začal soustavně věnovat studiu českých dějin. Jako student politologie se zájmem o „východní“ Evropu jsem si jako dost neobvyklý vedlejší obor vybral bohemistiku a krátce nato se pokoušel čistě pro sebe a pro zábavu překládat například básně Václava Hraběte a jiné menší texty.
…Rozhovor s Hellianou Ianculescovou vedla Olga Pavlova
S rumunskou bohemistkou a překladatelkou Hellianou Ianculescovou jsme mluvili o narůstajícím zájmu o češtinu na Bukurešťské univerzitě, o postavení české literatury v Rumunsku a o překladu klasické a současné literatury.
Olga Pavlova: Jaké má dnes bohemistika postavení mezi jinými slovanskými jazyky na katedře slovanských jazyků v Bukurešti?
Helliana Ianculescová: Fakulta cizích jazyků a literatur na Bukurešťské univerzitě je jedinou rumunskou fakultou, kde se vyučuje více než pětatřicet cizích jazyků. Má čtyři studijní programy, které fungují v konkurenčním režimu: filologie, překlad a tlumočení,
…Rozhovor s Maxem Ščurem vedla Olga Pavlova
S běloruským básníkem a překladatelem Maxem Ščurem jsme mluvili o koexistenci ruštiny a běloruštiny v Bělorusku, o zasahování státu do kulturního života v zemi, o přijetí české nemainstreamové literatury v Bělorusku a o práci překladatele a spisovatele na volné noze.
Olga Pavlova: Už skoro dvacet let žiješ v České republice. Nebojíš se, že každodenní kontakt s češtinou může ovlivnit tvou běloruštinu?
Max Ščur: Když jsem přijel do České republiky, má běloruština byla spíše nespisovná a v některých ohledech poměrně rudimentární,
…Rozhovor s Halinou Lapiňou vedla Olga Pavlova
S matematičkou, bohemistkou a zkušenou překladatelkou z češtiny Halinou Lapiňou jsme mluvili o jejím prvním setkání s Českou republikou, studiích na Letní škole slovanských studií a také o jejím nejslavnějším překladu Babičky Boženy Němcové.
Olga Pavlova: Poprvé jste do České republiky, či spíše do tehdejšího Československa přijela v roce 1977. Tehdy jste Univerzitu Karlovou navštívila společně se studenty matematicko-fyzikální fakulty. Co vás potom přivedlo k české literatuře, kultuře a překladu?
Halina Lapiňa: Českou republiku jsem opravdu poprvé navštívila v rámci výměny studentů matematiky mezi Lotyšskou univerzitou a Univerzitou Karlovou.
…Rozhovor s Istvánem Vörösem vedla Olga Pavlova
S maďarským básníkem, překladatelem a literárním vědcem Istvánem Vörösem jsme mluvili o smyslu překladatelské práce, o tvorbě Jaroslava Vrchlického, o nedocenění tohoto autora v české akademické obci a také o čtení poezie a porozumění jí.
Olga Pavlova: Vnímáte překládání jako službu, nebo spíš jako tvůrčí činnost?
István Vörös: Jako obojí. Překládám hlavně poezii a pořád říkám studentům, kteří chtějí být spisovateli, že překlad je nejlepší škola. Když člověk překládá poezii nebo prózu, pochopí, jak postupoval dotyčný mistr, pokusí se udělat totéž,
…