Petr Uram

Letos slavíme sté výročí narození československého translatologa, překladatele, literárního vědce a anglisty Jiřího Levého (1926–1967). Dílo a život akademika proslulého především zásadním dílem Umění překladu (1963) nám již na sklonku loňského roku připomněla disertace translatoložky Jelizavety Getta, Jiří Levý – průkopník moderního myšlení o překladu (vydalo nakladatelství Karolinum). Ačkoli se Levého odkaz dlouhá léta považoval za torzo, Getta ve své publikaci i díky dosud vůbec nezpracovaným archivním dokumentům ukazuje, že po sobě zanechal mnohem bohatší ideové dědictví, než si mnozí mysleli, a že svým uvažováním západní translatologii v lecčem předběhl o celá desetiletí.

Viktor Janiš

Vzpomínám si na jiskru v Mirkově oku a vlídný úsměv. Erudici měl nepochybnou, ale ta jiskra ho definovala.

Vzpomínám si, jak mi vyprávěl, že svůj první překlad, Faráře wakefieldského, vyhrál v trojkolovém konkurzu a dal ho jako svatební dar své ženě Aleně. Překládali na přeskáčku každý jednu kapitolu, pak po sobě redigovali. Švy nepoznáte.

Vzpomínám si, jak později s Alenou překládal Dreiserovu Sestřičku Carrie, tentokrát každý jednu půlku. Kdo překládal kterou?

Vzpomínám si, že Mirek měl moc rád povídku Hydrografie z Brodeurovy sbírky Po proudu,