Štítek: slovenština Stránka 1 z 2

Být, či nebýt Kornélií?

Magdalena Císlerová

Balogová, Beata. Kornélie.
Ze slovenského originálu Kornélie (2022) přeložil Jaroslav Bojanovský.
1. vydání. Brno: Jota, 2025. 264 stran.

 

Rodinné ságy zachycující příběhy několika generací v historickém kontextu představují silný trend domácí prózy. Populární romány Kateřiny Tučkové, Aleny Mornštajnové či Karin Lednické pracují s osudy silných žen na pozadí velkých dějin, jejichž prostřednictvím zároveň zpracovávají spoustu aktuálních témat. Slovenský román Kornélie Beaty Balogové nakladatel na graficky povedeném přebalu avizuje jako „nostalgický příběh čtyř generací žen ze vsi na slovensko-maďarských hranicích“,

Právo smútiť v dobe svetlých zajtrajškov

Martin Pavlov

Jak se utvářela moderní slovenská poezie v druhé polovině 20. století? A jak lze uchopit pomyslné mezníky jejího vývoje? Svůj pohled na tyto otázky bude v rámci antikvární rubriky Knihovničky slovenské poezie pravidelně přinášet doktorand Ústavu slovenskej literatúry Slovenskej akadémie vied Martin Pavlov. Ve svém aktuálním textu přibližuje důležitou kritiku schematismu v umění v 50. letech 20. století prostřednictvím „práva na smútok“ v prvotinách Milana Rúfuse a Miroslava Válka.


Východná anténa: Kráčanie po cestičkách vyšliapaných cudzími nohami je možnosťou kráčať k sebe

Alfréd Tóth

V osobním záznamu četby debutu Maroše Bafiy – který vychází jako druhý text rubriky Knihovničky slovenské poezie – připomíná Alfréd Tóth, že jádrem básně není téma ani forma, ale nepravděpodobné, a přesto skutečné setkání, událost, která záhadně spojuje píšící a čtoucí já. Tato společná cesta, liminální prostor procházky („na ceste z práce domov“) dovoluje rozvinout vzájemné sblížení, které do jisté míry uniká jazyku. Snad proto se Tóth uchyluje k náznakům, dotýká se vždy jen letmo a samotnou událost ponechává především na naší představivosti.


Z kríkov na nás hľadia vyhynuté mená

Lubomír Tichý

„Číst krajinu a text jako poprvé“ – to učí podle Lubomíra Tichého básník Jakub Erich Groch dospělé čtenářstvo. První článek webové rubriky Knihovničky slovenské poezie se věnuje nejnovější sbírce básníka, samotáře z Levočských vrchů, dlouholetého nakladatele a editora či knižního úpravce, která vyšla pod názvem Hlinený zošit. Grochovo meditativní pozorovatelství se tu snoubí se zájmem o materialitu a medialitu slova, od hlíny přes písmo až po iPhone a Youtube. V zahradě nebo v lukách a lesích, mimo jinou než vlastní lidskou přítomnost, tiše přebývá spolu se zvířaty a rostlinami a tento „stojatý pohyb“ vsazuje do básní.


Nadšení nad arabským číslem Verzie

Adéla Provazníková

 

Jeden z nejzajímavějších dárků pod stromeček mi vloni přivezl na vánoční večírek spolužák z Bratislavy. Jako završení série kulturních počinů s blízkovýchodní tematikou, které se během roku uskutečnily v Česku, se totiž arabská literatura zviditelnila i ve slovenštině. Bylo jí věnováno zatím poslední číslo Verzie, čtvrtletníku zaměřeného na umělecký překlad a jeho reflexi. Nápaditě zpracovaných sto stran představuje úryvky z deseti románů arabského východu. Kontextualizuje je úvodní esej a doplňují ukázky tvorby šesti básnířek a básníků palestinského původu a krátký rozhovor. Než jsem to celé pořádně pročetla, vánoční atmosféra dávno pominula,

Byť obnažená znamená byť aj oveľa viac zraniteľná

Rozhovor s Nicol Hochholczerovou vedla Kamila Schewczuková

Prozaický debut Nicol Hochholczerové Táto izba sa nedá zjesť (2021, č. Tento pokoj se nedá sníst, 2023) vyvolal ve slovenském i českém prostředí živou diskusi. Pojednává totiž o společenském tabu, zneužívání nezletilých. Činí tak ale subtilně, metaforickou poetikou a výraznou formou pojmenovává tenkou hranici a promlouvá o zásadních dopadech na život a dospívání dítěte. V rozhovoru přišla řeč na výrazně výtvarně inspirovaný tvůrčí proces autorky, ale také na funkci umění nebo autorčin zážitek podněcující její aktuální tvorbu.

 

Kamila Schewczuková: Prečo ste zvolili formu textu-fragmentu?

8/2023 – Roztroušený Karpatland

Vychází nový Plav věnovaný vzdáleným koutům rusínské literatury.

4/2023 – Határ / Hranica

Vychází nový Plav věnovaný maďarsko-slovenským vztahům.

Transsexualita a literatura

Kateřina Bártková

Bratislavské queer divadlo Nomantinels, jehož repertoár se dlouhodobě angažuje v otázkách genderové rovnoprávnosti a boji proti diskriminacím, letos rozšířilo svůj záběr i o literární tvorbu a vydalo první beletristickou knihu, novelu Tá bolesť ťa prejde od novinářky a debutující prozaičky Mii Žurekové.

V rámci slovenské literatury představuje novela poměrně výjimečný počin. A to jak zvolenou epistolární formou, tak pokusem o zachycení života trans člověka v slovenské konzervativní společnosti. Právě v kontextu omezování práv trans lidí kniha aspiruje na to stát se aktuálním a politickým čtením. Její edukativní podtón však zároveň vyvolává dojem,

Mnohem jednodušší je slovenštinu číst než ji překládat

Rozhovor s Petrem Minaříkem vedla Olga Pavlova

S Petrem Minaříkem, spoluzakladatelem a šéfredaktorem brněnského nakladatelství Větrné mlýny, které vydává unikátní edici současné slovenské literatury Česi, čítajte, jsme mluvili o překladu ze slovenštiny a také o současném vnímání moderní slovenské prózy na českém knižním trhu.

 

Olga Pavlova: Co bylo původním impulsem pro vznik edice Česi, čítajte?

Petr Minařík: Impulsem byla absence slovenské literatury na českých knihkupeckých pultech. Zatímco v Bratislavě bylo kolem roku 2010 možné koupit takřka celou českou produkci, slovenské tituly v Česku sehnat v podstatě nešlo.