Časopis vychází jednou měsíčně
a stojí 135 Kč

Vydává: Spolek SPLAV!
U Studánky 5, 170 00 Praha 7
IČO 266 74 122

   


Aby vám neuteklo žádné nové číslo, přihlašte se k našemu newsletteru:

 

Zásady zpracování osobních údajů

Štítek: ukrajinština Stránka 1 z 2

Básnický jazyk pod palbou II

V druhé části ankety s ukrajinskými básnířkami vznikla mezi respondentkami živá výměna. Obě přitom akcentovaly nárůst vázaného verše a potřeby harmonie a manter v rozeklaném válečném světě, které jim umožňují propojit se s kolektivní pamětí prostoru a současně vzhlížet do budoucnosti. Zároveň také sdílely obavy před emocionálním zneužíváním tragédií jiných lidí.

Básnický jazyk pod palbou

Jak pracovat v překladu s proměňujícím se slovníkem, okupovaným podrobnou vojenskou terminologií? Nakolik se dá udržovat živý literární jazyk z vyhnanství? Co si počít, když scházejí prostředky pro vyjádření válečných traumat? Tyto a mnoho dalších problémů zazněly v odpovědích prvních dvou z celkem šesti respondentek – ukrajinských básnířek – v další z našich anketních sérií.

Literatura v nás pěstuje odolnost

Rozhovor s Ljubou Jakymčuk vedl a z ukrajinštiny přeložil Alexej Sevruk

Pod názvem Meruňky Donbasu vyšel v minulém roce v českém překladu výbor z básnické tvorby ukrajinské spisovatelky Ljuby Jakymčuk. Obsahuje jak poemu napsanou před okupací autorčiny rodné Luhanské oblasti v roce 2014, tak verše psané již uprostřed okupace a posléze v Kyjevě. Civilnost jazyka a všednost obrazů se spojují s magičností, která vyvěrá mimo jiné z hornického folkloru. V rozhovoru s překladatelem Alexejem Sevrukem vyzdvihuje Jakymčuk roli ukrajinské literatury – včetně té klasické a pro děti – v budování resilience vůči násilí,

…

Za jeden provaz III

Nedávno jsem poslouchala rozhovor s ukrajinskou překladatelkou Taňou Rodionovou, členkou překladatelské skupiny VERBacija. Spolu s dalšími dvěma členkami – Veronikou Jaduchou a Julijou Didochou – překládají společně a pod své překlady se podepisují jménem celé skupiny. Zdá se to jako revoluční myšlenka, ale pokud běžně existují kolektivy v jiných uměleckých oborech, proč by nemohly také na poli literárního překladu?

Za jeden provaz II

Nedávno jsem poslouchala rozhovor s ukrajinskou překladatelkou Taňou Rodionovou, členkou překladatelské skupiny VERBacija. Spolu s dalšími dvěma členkami – Veronikou Jaduchou a Julijou Didochou – překládají společně a pod své překlady se podepisují jménem celé skupiny. Zdá se to jako revoluční myšlenka, ale pokud běžně existují kolektivy v jiných uměleckých oborech, proč by nemohly také na poli literárního překladu?

Nemáme jistotu, že nás čeká nějaká budoucnost

Rozhovor s Tamarou Dudou vedl a z ukrajinštiny přeložil Miroslav Tomek

Překladatelka, spisovatelka a dobrovolnice Tamara Duda, rozená Kyjevanka, popsala ve svém úspěšném debutu dění v Doněcku během jara a léta 2014. Svéráznou dobrodružnou fiktivní reportáž Dcerka do češtiny přeložila ukrajinistka Jiřina Dvořáková. V rozhovoru s ukrajinistou Miroslavem Tomkem poodhaluje Tamara Duda své intenzivní studium doněckých reálií a jejich nečekané zdroje, popisuje neustálé hrozby a stres, který s sebou přináší válka, a dotkne se také toho, jakou roli v tom všem hraje gender.

 

Když jste se v roce 2017 rozhodla,

…

Jaký nejvypečenější překladatelský oříšek jste v poslední době řešili?

Překlad staví před ty, kdo se do něj pouštějí, nečekané výzvy, jež často vyžadují ještě nečekanější řešení. Na jaké záludnosti překladatelstvo při práci naráží a kde všude může čerpat inspiraci? Právě na to jsme se ptali v první z našich anket! Respondenti a respondentky v nich budou odhalovat zákulisí překladatelské práce, komentovat situaci světové literatury ve společnosti a poodkrývat všemožné další aspekty související s uměleckým překladem i literaturou obecně.

DIY a další impulsy z lvovského Mače

Jakub Vaněk

 

Letos se již po desáté konal ve Lvově Měsíc autorského čtení (MAČ). Festival, který od roku 2000 koordinuje brněnské nakladatelství Větrné mlýny, je dlouhodobě koncipován jako středoevropská událost. Vedle měsíčního programu, který se letos odehrával v Brně, Ostravě, Trenčíně, Prešově a v Bratislavě a zahrnul přes šest desítek autorek a autorů z celého světa, se mezi 23. a 26. červencem uskutečnila část festivalového dění právě na západě Ukrajiny, a to pod dramaturgickým a organizačním vedením Lucie Řehoříkové a Hrigoryje Semenčuka.

Jednalo se přitom o nejdelší lvovský běh od začátku ruské invaze.

…

8/2023 – Roztroušený Karpatland

Vychází nový Plav věnovaný vzdáleným koutům rusínské literatury.

Jak mluví Ukrajina

Alexej Sevruk

Ukrajinština je společně s ruštinou a běloruštinou jedním z východoslovanských jazyků. Uvádí se, že ukrajinsky mluví třicet až čtyřicet milionů lidí, počtem mluvčích tak ukrajinštině patří druhé až třetí místo v rodině slovanských jazyků (po ruštině se sto čtyřiceti a polštině se čtyřiceti miliony mluvčích).

Data z výzkumu provedeného v roce 2017 Centrem Razumkova, neziskovou organizací zaměřenou na mapování veřejných politik, uvádějí, že v samotné Ukrajině považuje ukrajinštinu za svůj mateřský jazyk 60 % obyvatel, 15 % obyvatel Ukrajiny uvádí jako svůj mateřský jazyk ruštinu, 22 % respondentů pak jako mateřské uvedlo oba dva tyto jazyky.

…
« Starší příspěvky