4/2018 – Vyrvané stránky ukrajinské Prahy

Úvodník

Milí čtenáři, zejména pak milé čtenářky,

toto číslo je ukrajinské, ale také do jisté míry české. Představuje prozaické texty meziválečné ukrajinské emigrace v Československu, které svými tématy a zachycenými motivy odkazují k českému prostředí a odráží období první československé republiky.

V českém jazyce lze najít překlady některých stěžejních představitelů takzvané pražské básnické školy – jejich sláva ovšem zpravidla nepřekračuje úzký okruh odborníků a milovníků poezie. Na Ukrajině je situace lepší: po rozpadu Sovětského svazu byla celá řada básníků a prozaiků po desetiletích zamlčování začleněna do kánonu národní literatury. Vody zapomnění v českém prostředí dokázala zčeřit snad jen loňská skandální exhumace básníka a diplomata Oleksandra Olese, k níž došlo na Olšanském hřbitově v Praze. To je žalostně málo. Aktuální číslo se pokouší prolomit informační vakuum, které se utvořilo kolem celé jedné generace, žijící a tvořící v Československu.

Jako průvodce, jenž má zasadit tvorbu pražských Ukrajinců do kontextu česko-ukrajinských literárních vztahů, poslouží rozhovor s překladatelkou Alenou Morávkovou. Další představu o atmosféře doby a prostorovém kontextu lze načerpat z eseje Oleha Kocareva, který pojednává o pražském období malíře a básníka Vasyla Chmeljuka.

To podstatné se nachází v samotných textech: ať už se odehrávají na mělnických vinicích (povídka Nataleny Korolevové), nebo v prostředí ostravských dolů (povídka Jurije Kosače), v pronajatých bytech, posluchárnách, kavárnách (texty Ulase Samčuka a Vasyla Sofroniva), na rušných městských ulicích (Petr Dereš) či v halucinačních vizích, zapříčiněných jarní Prahou (báseň v próze Vasyla Chmeljuka), dokážou čtenáři zprostředkovat kromě dějinné chvíle a prostředí také osudy, touhy, nesnáze, sny a pochybnosti stovek tisíc Ukrajinců, které zánik ukrajinské státnosti vrhl do náruče evropských metropolí. V meziválečném Československu našli ukrajinští intelektuálové podporu pro svou všestrannou činnost v podobě programu pomoci T. G. Masaryka.

Toto číslo je zároveň připomínkou stoletého výročí vzniku novodobého ukrajinského státu.

Příští číslo bude věnováno podobám ženství a mateřství v básnických textech.

Alexej Sevruk