Úvodník

Milé čtenářky, milí čtenáři,
číslo, které jste právě otevřeli, vzniklo z fascinace živly a poezií. Cílem bylo do jednoho prostoru snést básnické ukázky z různých koutů světa a různých dob, v nichž nějakým způsobem vystupují živly. V čísle převažují texty z evropských literatur a z 20. století, ale podíváme se také do brazilského pralesa a vyslechneme staroseverské básně staré zhruba 1000 let. Při hledání jsme vycházeli z tradičního dělení živlů na zemi, vodu, oheň a vzduch a nezabývali jsme se jinými živly, jako jsou například dřevo nebo kov ve východní tradici. Naší touhou nebylo vytvořit ucelenou teorii živlů, nýbrž sledovat, jakým způsobem básníci s živly pracují, a v prodloužení poezie se nad živly zasnít.
Živly mohou mít různé funkce, které se v básních mohou různě kombinovat. Vždy vystupují samy za sebe. Často se stávají metaforami duševních stavů, to například u slovinského básníka Kajetana Koviče. Nabývají i metafyzických rozměrů, jako u anglo-velšského básníka Edwarda Thomase nebo rumunského básníka Luciana Blagy. Výsostné uplatnění pak mají v tzv. živelné poezii, vysněném konceptu redaktorky čísla. Jde o takové případy, kdy se živel stává obrazem určitého básnického prvku, ba poetiky – tak jako u portugalského básníka Antónia Ramose Rosy –, anebo dokonce výrazem určitého filosofického pohledu na svět, jako u francouzského básníka Yvese Bonnefoye, jemuž je v čísle věnována esej Josefa Hrdličky. Autor v ní srovnává Bonnefoyovo pojetí živelnosti s pojetím francouzského filosofa Gastona Bachelarda. Nakonec bychom čtenáře chtěli upozornit na brazilského básníka Manuela de Barrose, jehož psaní se vyznačuje vlastností pro poezii neobvyklou: velkým humorem.
Časopis Plav se již šest let věnuje vodáctví – sleduje literární proudy a brázdí moře literatury – tímto číslem se rozšiřuje jeho zájem i na jiné oblasti: aeronautiku, pyromanství a důlní inženýrství; a jako historicky první číslo je věnované výhradně poezii. Doufáme, že vás vybraní básníci osloví a budete se s chutí nejen potápět, ale i létat, planout a rochnit se v zemi.
V příštím čísle prozkoumáme literatury některých ugrofinských jazyků: podíváme se na písemnictví Laponců, Kvenů, Vepsů, Livonců a dalších malých národů.
Příjemné čtení.

Lucie Koryntová