Úvodník

Milé čtenářky, milí čtenáři,

pamatujete si z psychologie Johari okénko? Podle něj můžeme osobnost obecně rozdělit do čtyř kvadrantů: ve veřejném kvadrantu se nacházejí informace o dané osobě známé jí i druhým, ve skrytém kvadrantu informace známé pouze dané osobě, ve slepém kvadrantu informace známé pouze druhým a v neznámém kvadrantu informace všeobecně neznámé. Odvažuji se tvrdit, že s národní kulturou je to podobné – jsou věci mezinárodně sdělitelné, jsou takové, které naopak nejdou přenést do jiného kulturního kontextu, a konečně jsou v každé kultuře i slepé skvrny, které vidí jen cizí oko. Není sice žádná tragédie něco o sobě nevědět, ale přesto je lákavé něco se o sobě dovědět. Proto jsme připravili multilingvní číslo Plavu s překlady českých autorů do různých cizích jazyků. Naší ambicí přitom je, aby si český čtenář při konfrontaci originálu s překladem vyzkoušel, jakou proměnou procházejí původní české texty a jak může zahraniční publikum vnímat domácí literaturu. Pro dokreslení nabízíme dvě zahraniční recenze děl českých spisovatelů, rozhovor se slovinskou překladatelkou a propagátorkou české literatury Nives Vidrihovou a také anketu pro autory a jejich překladatele.

Pochopitelně nemůžeme nabídnout ukázky ze všech cizojazyčných převodů ani od všech přeložených autorů. Z moře materiálu jsme byli nuceni vybrat jen několik krátkých ukázek. Je jasné, že takový výběr nutně vzbudí rozpaky. Jedni řeknou: Zase ten X! Druzí řeknou: Co tam dělá Y? A jak to, že chybí Z? Na vysvětlenou: naší snahou bylo, aby texty pocházely od současných autorů – pracovně je definujeme jako ty, kteří začali publikovat po roce 1989. Ukázka z Bohumila Hrabala je v tomto smyslu výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Co se týče výběru jazyků, šlo nám o to, aby to byly jazyky evropské, pokud možno z různých jazykových skupin. Jsou zde zastoupeni spisovatelé i spisovatelky, překladatelé i překladatelky, prozaici i básníci… Pro ty, kdo budou přece jen postrádat své oblíbené dílo v překladu do svého oblíbeného jazyka, jsou určeny bibliografické odkazy, které jim snad usnadní další hledání.

V příštím čísle se podíváme na východ: přineseme vám ukázky ze soudobé ruské literatury.

Michaela Otterová



Obsah

Překládat Hrabala je pro mě rozptýlení
rozhovor s Nives Vidrihovou

Z obou stran
anketa

Bohumil Hrabal: Krásná Poldi
originál a slovinský překlad Nives Vidrihové

Jáchym Topol: Noční práce
originál a německý překlad Evy Profousové a Beate Smandekové

Patrik Ouředník: Příhodná chvíle, 1855
originál a francouzský překlad Marianne Canavaggiové

Petra Hůlová: Paměť mojí babičce
originál a anglický překlad Alexe Zuckera

Michal Ajvaz: Druhé město
originál a maďarský překlad Krisztiána Benyovszkého

Pavel Brycz: Patriarchátu dávno zašlá sláva
originál a polský překlad Anny Carové

Petr Hruška: Zelený svetr
originál a italský překlad Annalisy Cosentinové

Pavel Kolmačka: Vlál za mnou směšný šos
originál a italský překlad Ivany Oviszachové

Česká literatura na zahraničních stránkách
bibliografie Michaely Otterové a Lucie Koryntové

Ouředníkovy stručné dějiny dvacátého věku
recenze Martina Rikera v překladu Nelly Pelc Vostré

Topolova Noční práce aneb Když se čerti ženili
recenze Eberharda Falckeho v překladu Michaely Otterové

Koketní dopis George Sand Alfredu de Mussetovi
výzva Přelož si sám Lucie Koryntové

Starého psa novým kouskům nenaučíš
polemika Miroslava Černého