Štítek: 2010 Stránka 1 z 6
Připravili Naděžda Slabihoudová a Michal Vaněk
Tradice překládání estonské literatury do češtiny nesahá dál než do období mezi světovými válkami. Důvodem, proč se o estonskou literaturu nezajímali už například překladatelé z řad českých obrozenců, kteří jinak z literatur malých národů překládali, byla pravděpodobně její velká kulturní i jazyková odlišnost a nedostupnost, nemluvě o tom, že laická autorská tvorba se v estonštině začíná ve větší míře rozvíjet až od poloviny 19. století, kdy už česká kultura byla emancipovaná a existovala tu čilá literární tvorba.
Estonská lidová slovesnost přes svou žánrovou pestrost a materiální bohatství pozornost českých překladatelů a vědců nepřitáhla,
…
Naděžda Slabihoudová
Miloš Lukáš byl jedním z prvních nadšených propagátorů estonské literatury. Narodil se 15. září 1897 v Jilemnici a zemřel 26. dubna 1976 v Hradci Králové. Už jako student gymnázia projevoval velký zájem o studium jazyků, zejména o klasickou filologii. Několik desítek let působil jako středoškolský profesor. Měl mimořádný cit pro jazyky, mohl číst v třiceti pěti jazycích. Už při studiu na Karlově univerzitě se zajímal o estonštinu a finštinu. Velkou pozornost věnoval také esperantu. Překládal do esperanta českou a slovenskou poezii a prózu, převážně dramata. V roce 1921 byl jeho překlad Vrchlického Noci na Karlštejně uveden na 13.
…Rozhovor s Martem Velskerem
Přeložila Petra Hebedová
Jaké jsou nové tendence v estonské literatuře? Co lze považovat za specifikum národní literatury? A lze mluvit o společné východoevropské zkušenosti? Nad těmito otázkami se v rozhovoru, který vedla Linda Püssa, estonská lektorka působící na brněnské MU, zamýšlí estonský literární teoretik Mart Velsker.
Linda Püssa: Co se v životě spisovatelů změnilo ve srovnání se sovětskou dobou? Proměnilo se nějak postavení spisovatele? Jak stát podporuje spisovatele? Jaké je postavení literatury ve srovnání s jinými oblastmi umění?
Mart Velsker: Ve srovnání se stavem, jenž v literatuře vládl před čtvrtstoletím,
…Zuzana Li
Oldřich Král zásadním způsobem ovlivnil naše povědomí o čínské kultuře, naše čtení a chápání čínské literatury a vzdělanosti. Studoval a přeložil základní dílo klasického čínského kánonu Knihu proměn, texty taiostických filosofů, buddhistické texty, texty o estetice, básně, ale také klasické čínské romány Literáti a mandaríni a Sen v červeném domě nebo moderní román spisovatele Ba Jina. Tento nástin je seřazen dle typologie a přibližné doby vzniku původních děl od nejstaršího k nejmladším. V chronologii překladů profesora Krále však můžeme spatřit cestu ke kořenům, od moderního ke klasickému, od literatury k filosofii, od prózy k poezii, od explicitně vyjádřeného k významově nejednoznačnému.
…
Předmluva k ukázkám
Nejvelkolepější výtvor světové literatury v 19. století, mistr básník, veliký epik a realista – takovými superlativy bývá častována Vojna a mír, románová epopej, která na 1500 stranách vypráví příběh Ruska za napoleonských válek, a její autor, neboli kníže z Jasné Poljany. Děj románu popisuje události mezi lety 1805 a 1813 (v epilogu dojde až do roku 1820) a vedle historických postav v čele s Napoleonem, při jejichž charakteristice se opírá o historické dokumenty, líčí život rodů Rostovových, Bolkonských a Bezuchových. Od svého prvního knižního vydání v roce 1869 (ještě předtím vyšel časopisecky) se román dočkal nespočtu reedic,
…Rozhovor s Oldřichem Králem
S letošním laureátem Státní ceny za překladatelské dílo, sinologem a komparatistou Oldřichem Králem, o tajemství dobrého překladu, srovnávací literatuře a zenu.
Marie Iljašenko: Začnu otázkou, která se týká tajemství dobrého překladu. Ve Vsuvce do Putování na západ, posledním čínském románu, který jste přeložil a vydal, říká hlavní hrdina Opičák: „Dobrá stylistika dobrého soudce nedělá.“ Dělá dobrá stylistika dobrého překladatele?
Oldřich Král: Překladatel by měl být stylisticky dobře vybavený. Zároveň by měl umět svou stylistiku potlačit ve službách stylistiky autora. U překladatele je to dvojznačné: neměl by se stylisticky předvádět,
…Sestavila Nelly Pelc Vostrá
Původní tvorba
Král, Oldřich a kol. Z dějin literatur Asie a Afriky. 5 svazků. Praha: SPN, 1962–1965.
Král, Oldřich. Umění čínského románu. Praha: SPN, 1965.
Král, Oldřich. „Metamorfózy hodnot. Nápady k úvaze“. Orientace 3/1966. 18–22.
Král, Oldřich. „Cesta zůstala sjízdná“. O čem bych psal kdybych měl kam. (Tak píšu vám, pane Hrabal!). Praha: Samizdat, 1974.
Král, Oldřich. „Zrod a vývoj básnické ideje v Číně“. Kulturní tradice Dálného východu.
…