5/2019 – Po pohádce

Úvodník

Milé děti,

těšíte se na pohádku? Na následujících stránkách jich najdete hned několik, ovšem ne tak ledajakých. Texty, které jsme do letošního pátého čísla Plavu vybrali, navazují na tradici evropských pohádek. Potkáte se v nich s Červenou karkulkou, Modrovousem, Jeníčkem a Mařenkou, mluvícími zvířaty i kouzelnými stařenkami. Všechny klasické příběhy jsou ale kreativně přetvořené: tradiční role se tu převrací, o některých postavách vychází najevo strašná pravda, Modrovous se přestěhoval do současné Paříže a vlk pronásleduje Karkulku džunglí velkoměsta. Z příběhů pro děti se tak stávají spíše příběhy pro dospělé. Ostatně o tom, jaký je rozdíl mezi literaturou pro děti a literaturou pro dospělé či co to vlastně pohádka je, se můžete dočíst v rozhovoru s Eliškou Prokopovou a Janou Segi Lukavskou.

Vedle textů, které adaptují konkrétní klasické pohádky, jsme zařadili i takové, které inovativním způsobem pracují s obecnou pohádkovou strukturou. Na trojím opakování je založená jak groteskní hříčka Kurta Schwitterse, tak příběh A. S. Byattové, jehož hlavním hrdinou je věčně opomíjený pohádkový outsider – nejstarší ze tří sourozenců. Několik textů se zaměřuje na silné dívčí hrdinky, jež se aktivně ujímají vlastních osudů. Jsou ale napsány s takovým vtipem a stylistickou elegancí, že by snad usmířily i Ruth K. MacDonaldovou, jež v eseji kritizuje ze svého pohledu prvoplánové feministické pohádky sedmdesátých let. Kontext dotváří fantastické setkání Théophila Gautiera se sultánkou Šeherezádou a experimentální báseň Angely Carterové, v níž mytologický jednorožec proniká do soudobého striptýzového klubu. Evropská pohádka se tak ukazuje jako literární útvar, který má silnou tradici a do jisté míry pevně stanovená pravidla, se kterým je však také možné dělat psí kusy.

V příštím čísle se budeme věnovat literatuře kombinující text a fotografii, pro tuto chvíli ale přejeme pěkné čtení na dobrou noc!

Julie Koblížková Wittlichová