Autor: admin Stránka 14 z 60
Rozhovor s Virgiliem S. Almariem
Z angličtiny přeložila Lucie Gillová
Zatímco u nás se o tvorbě Virgilia S. Almaria a vlastně o filipínské poezii obecně ví velmi málo, z obrácené perspektivy je tomu jinak. Rio Alma – tak zní literární pseudonym Virgilia S. Almaria – už na přelomu 60. a 70. let přeložil z angličtiny Hříšné město Jaroslava Seiferta a jeho tvorbu, stejně jako i další české básníky, dobře zná. Už při našem prvním setkání na podzim loňského roku navrhl vydání výboru z jeho díla na Filipínách. Díky letos v červenci podepsané dohodě o podpoře vydávání filipínské literatury v češtině a naopak bude tato idea zrealizována ještě letos.
…
Rozhovor s Alexandrem Thophčjanem
Z arménštiny přeložila Anna Sochová
Hakob Asatrjan, šéfredaktor arménsko-evropského měsíčníku Orer (Dny), který od roku 1999 vychází v Praze, hovořil s arménským literárním kritikem, prozaikem a překladatelem Alexandrem Thophčjanem — žijícím zčásti v domovské Arménii, zčásti v arménské diaspoře ve Francii — o jeho románech, tématu genocidy v umění a o recepci soudobé arménské literatury v Evropě.
Hakob Asatrjan: Vážený pane Thophčjane, letos si budeme připomínat sté výročí arménské genocidy. Autoři často vyjadřují svůj vztah k podobným výročím ve svých dílech. Vy jste se tématem vyhlazování Arménů začal zabývat již v uplynulých deseti letech, kdy jste vydal dva významné romány Dokonce i po smrti a
…Silvie Mitlenerová
Murakami, Haruki. Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování.
Z japonského originálu Šikisai wo motanai Tazaki Cukuru to, kare no džunrei no toši přeložil Tomáš Jurkovič.
1. vydání. Praha: Odeon, 2015. 280 stran.
Haruki Murakami se v Česku uchytil. Dá se diskutovat o příčinách, o tom, zda je to vlivem odeonského marketingu, kvalitních překladů Tomáše Jurkoviče, nebo tím, že Murakami na rozdíl od jiných Japonců vycházejících mnohem víc z tradice (Óe, Mišima a další) píše vlastně výrazně západním stylem. Nicméně množství prodaných knih hovoří jasně už od prvního česky vydaného románu Norské dřevo (č.
…
Se zaměřením na české a arménské literární prostředí
Hakob Asatrjan
Z arménštiny přeložila a doplnila Milada Kiliánová
Až do roku 1965 bylo téma genocidy Arménů v umělecké literatuře víceméně tabu. Tento přístup prolomilo teprve padesáté výročí genocidy v roce 1965. V 60. a 70. letech tak arménskou poezii a prózu obohatila taková slavná díla jako romány Hořící sady Gurgena Mahariho, Křik oráčů Chačika Daštence a Rákosy se nepoklonily Stephanose Aladžadžjana, novely Hračji Khočara Stesk a Praotec,
…Michal Špína
Špůrek, Milan. Přečtený život.
Jazyková redakce Markéta Hofmeisterová.
1. vydání. Praha: Dybbuk, 2014. 414 stran.
Přestože jsem byl zprvu v pokušení sestavit tuto recenzi výhradně z citátů, brzy jsem se toho nápadu vzdal a zkusím tedy pojednat o Špůrkově Přečteném životě způsobem zcela konvenčním. Na úvod si dovolím pouze jeden citát o citátech: Citujeme-li druhé, citujeme tím zároveň sami sebe, napsal kdesi Julio Cortázar (jehož vypravěči i postavy ostatně citují s velkou chutí). Jakkoli to zní banálně, těžko hledat knihu,
…
Jiří Stárek
Ač tradice populární literatury a pulp magazines ve Spojených státech sahá ve skutečnosti o několik desetiletí dál, za dobu jejího největšího rozkvětu lze považovat meziválečné období, kdy po celé Americe začaly ve velkých nákladech vycházet periodika publikující povídky a jiné literární texty etablovaných i začínajících autorů. Časopisy jako Argosy, Adventure či Amazing Stories oslovovaly široké vrstvy čtenářstva a prodej jednotlivých čísel leckdy dosáhl statisícových hodnot. Mezi nejoblíbenějšími žánry byly stálicemi drsné gangsterky, westerny a ve dvacátých a třicátých letech stále více se rozmáhající horory.
…Jiří Starý
Existuje jakási všeobecná tendence pokládat staré a dávné za lepší než moderní a současné. Tato představa pomalého, ale o to jistějšího úpadku lidstva se většinou realizuje ve dvou konkrétních myšlenkách: že to, co je dnes dobré, bylo kdysi ještě lepší, zatímco to, co je dnes špatné, neexistovalo. Proto může už jen myšlenka, že starší doby znaly literaturu přinejmenším stejně špatnou, jako je ta dnešní, leckomu připadat kacířská.
A řada literárních historiků neváhá dodávat argumenty, které mají toto přesvědčení podpořit: že vznik zábavné literatury souvisí se vznikem moderní společnosti, již charakterizuje relativně značné množství volného času.
…