Autor: admin Stránka 47 z 60

Státní ceny, Ceny Ministerstva kultury a Jungmannova cena

Lucie Koryntová

V měsíci říjnu byli slavnostně vyhlášeni laureáti tří různých ocenění v oblasti české kultury. Dne 21. října byly v Českém muzeu hudby uděleny Státní ceny a Ceny Ministerstva kultury. Je to poprvé, co byly tyto ceny předávány společně, zřejmě kvůli mediálnímu zvýraznění obou událostí. Nejprve však ve zkratce o historii starší z nich, Státních cen. Státní ceny za literaturu a překladatelské dílo byly ustanoveny v roce 1920 ministerstvem školství a národní osvěty. V roce 1948 byly zrušeny, obnoveny byly až v roce 1995 tehdejším ministrem kultury Pavlem Tigridem. Ten tehdy svolal schůzku spisovatelů a překladatelů a inicioval založení společné státní ceny za literaturu i překlad honorované třemi sty tisíci korunami.

…

Stromšíkův překlad Mazurských povídek Siegfrieda Lenze

Eva Blinková Pelánová

Letošní Státní cenu za překladatelské dílo obdržel germanista Jiří Stromšík. Do čtenářského povědomí vstoupil především jako překladatel moderních klasiků Eliase Canettiho a Franze Kafky. Připomeňme při této příležitosti jeden z oněch Stromšíkových překladů, které patrně znají jen nemnozí, ale který příkladně dokresluje šíři jeho zájmů a mimořádnou schopnost vyrovnat se i se značně svéráznými stylovými rejstříky.

Tak hezky bylo v Šulákově. Mazurské povídky (1955) Siegfrieda Lenze jsou souborem naivních vyprávěnek v tradici lidových písmáků; vyprávění má rysy orálnosti (vypravěč se přímo obrací ke svému publiku) a pro přímou řeč postav je podle překladatele (viz jeho doslov k českému vydání) příznačná jistá obřadnost a neohrabanost – postavy se oslovují celým jménem a zároveň si tykají: „Něco jsi,

…

Obecné zásady překladu jsou banální

Rozhovor s Jiřím Stromšíkem

S čerstvým laureátem Státní ceny za překladatelské dílo nejen o ní, ale též o překládání, o předlistopadové ediční politice a o Günteru Grassovi. 

Jan Hon: Vaše bezprostřední reakce na udělení Státní ceny za překladatelské dílo se mi zdála velmi zdrženlivá. Máte snad nedůvěru k jakémukoliv institucionálnímu hodnocení a oceňování literárních výkonů?

Jiří Stromšík: Ceny samozřejmě patří ke kulturnímu životu. Zejména v době, která je tak závislá na médiích, je nelze zavrhovat. Jenom je třeba si vždycky uvědomit, že rozhodování o tom, kdo je první nebo druhý, je v kultuře mnohem obtížnější, než když se běží třeba stovka,

…

Litevská literatura

Sestavil Jakub Hauser

Bibliografie českých překladů z litevštiny

Avyžius, Jonas. Ztracený domov. Přel. Alena Vlčková. Praha: Lidové nakladatelství, 1976.

Baltušis, Juozas. Balada o Jůzovi. Přel. Alena Vlčková. Praha: Lidové nakladatelství, 1982.

Baltušis, Juozas. Zpívají kohouti. Přel. Mojmíra Janišová. Praha: Československé divadelní literární nakladatelství, 1957.

Boruta, Kazys. Baltaragisův mlýn. Dřevěné zázraky. Přel. Vojtěch Gaja. Praha: Odeon, 1987.

Boruta, Kazys. Dřevěné zázraky. Přel. Vojtěch Gaja. Praha: Vyšehrad, 1978.

Bubnys,

…

Novodobá litevská esejistika

Vaidas Šeferis

Litevská literatura v posledních letech prožívá plodné a zajímavé období. V Litvě se píše, překládá a vydává hodně kvalitních knih. A jedním z nejpozoruhodnějších jevů je, že se v přesyceném literárním prostředí tzv. krásné literatuře daří kupodivu dobře. Tradičně silná a oblíbená zůstává poezie, své pozice obhájil román a pozornost vzbudilo i drama (především Marius Ivaškevičius a Sigitas Parulskis). Samozřejmě s sebou volný knižní trh přinesl to, co přináší všude ve světě: komercializaci s jejím vulgárním imperativem prodeje, zisku a nezastavitelným proudem levného čtiva. Přesto Litva na tak malou zemi, jakou je, uživí relativně velké množství profesionálních spisovatelů a jejich vytrvalých čtenářů,

…

9/2008 – Z Litvy na Madagaskar


…

Poezie vlastním nákladem

Ivana Myšková

V rámci Polsko-českých dnů křesťanské kultury bude o víkendu od 3. do 5. 10. v Broumově probíhat devátý ročník festivalu Dny poezie.

Broumovské Dny poezie jsou určeny převážně začínajícím autorům, a to v jakémkoliv věku, v podstatě však všem, kdo poezii čtou a kdo se poezií vyjadřují, ať už se jim to daří, nebo ne. Nejde o soutěžní klání, jde o radost ze sdílení společného zájmu a pobídku k tvorbě. A o výlet do překrásné krajiny. Kdo z duše nerad kolektivně tvoří, ten ať nejezdí.

Zakladatelkou akce je Věra Kopecká, která sice vystudovala MFF UK a živí se vyučováním matematiky,

…

Spolknout jazyk, hodit šavli

Josef Šlerka

Masłowská, Dorota. Královnina šavle Z polského originálu Paw królowej přeložila Barbora Gregorová. 1. vyd. Praha: Agite/Fra 2008, 142 s.

Na nový román Doroty Masłowské čekali čtenáři neuvěřitelné čtyři roky. Její debut Červená a bílá (Wojna polsko-ruska pod flagą biało-czerwoną, česky 2004) způsobil na polské literární scéně doslova zemětřesení a vynesl Masłowské nominaci na prestižní cenu Nike. Za nový román Paw królowej (2006) Masłowská cenu konečně získala. A nejen to, autorka zde dokázala překročit svůj stín a napsat román přinejmenším stejně tak dobrý, jako byla prvotina. V překladu osvědčené Báry Gregorové vyšla letos kniha pod názvem Královnina šavle i u nás.

…

Litevci literatuře věří

Rozhovor s Vaidasem Šeferisem

O současné litevské literární sféře a recepci litevské literatury v Čechách jsme hovořili s pedagogem Masarykovy univerzity v Brně, lituanistou Vaidasem Šeferisem.

Anna Čmejrková: Aktuální číslo Plavu je věnováno litevské literatuře po roce 1990. Je tato literatura tematicky či jinak vyhraněná?

Vaidas Šeferis: Nejen litevská, ale i každá jiná literatura se jen těžko poddává chronologizaci a tematizaci a bylo by příliš zjednodušující, kdybychom se snažili v literárním životě Litvy po roce 1990 rozpoznat jedno či několik hlavních témat. Avšak tento úsek literatury je přece jen vyhraněný: vyhraněný ve smyslu návratu k svobodnému slovu,

…

Překlady Vojtěcha Gaji

Lucie Durmanová

Vojtěch Gaja se narodil 28. 7. 1912 v Miškovicích, pocházel z rolnického prostředí. Ve svém rodišti navštěvoval obecnou školu, poté studoval na gymnáziu v Kroměříži a Brně, kde také maturoval. Po maturitě absolvoval kurz Státní pedagogické akademie a vyučoval nejdříve na Slovensku a poté v Užhorodě. Po vzniku Slovenského štátu 14. 3. 1939 se Vojtěch Gaja vrátil na Moravu a jako učitel působil ve Fryštáku. Když došlo v roce 1946 k obnovení univerzity v Olomouci, začal zde Gaja studovat estetiku u prof. Bohumila Markalouse, nejvíce se přitom zajímal o estetiku humoru. Doktorát získal roku 1951, poté pracoval jako překladatel a jazykový poradce na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

…