Autor: admin Stránka 52 z 60
sestavila Martina Černá
28. 4. 2000 Městské divadlo Karlovy Vary
Federico García Lorca: Láska dona Perlimplína a vášnivost Belisina. Překlad: Miloslav Uličný, režie: Braňo Mazúch.
15. 12. 2000 Divadlo na Vinohradech Praha
Gabriel García Márquez – Győrgy Schwajda: Sto roků samoty. Překlad: Kateřina Pošová, režie: Petr Novotný, dramaturgie: Alena Kožíková.
2. 2. 2001 Městské divadlo Mladá Boleslav
Lope de Vega: Zahradníkův pes. Překlad: Emanuel Frynta, režie: Bartoloměj Artuš Erzrumský.
5. 10. 2001 Divadlo DISK Praha
Miguel de Cervantes – Štěpán Chaloupka – Klára Petrová: Don Quijote.
Rozhovor Miloslava Uličného s Janem Mattušem
Jan Mattuš zaparkoval v pátek 12. října odpoledne, 515 let po objevení Ameriky Kolumbem, pod okny mého vršovického bytu s částí nákladu nové knihy, kterou právě vydal ve firmě Julius Zirkus. Známe se už pár let, a tak mi ochotně odpověděl na několik otázek týkajících se jeho života a práce překladatele a nakladatele v Brně.
Miloslav Uličný: Centrforvard… Ten titul vypadá zajímavě. Argentinec Osvaldo Soriano, o fotbalu… To by chtělo zainteresovat na distribuci nějaké ty české kopálistické bafuňáře, co říkáte? A formát, obálka i grafická úprava jsou sličné jako celá vaše edice Artigas.
…Miloslav Uličný
V aragonském městečku Tarazona, kde sídlí španělský Dům překladatelů, se konaly od 9. do 11. listopadu již popatnácté Dny literárního překladu. Akci nazvanou „XV Jornadas en torno a la Traducción Literaria“ pořádaly Dům překladatelů a organizace ACEtt, vrcholná instituce sdružující španělské překladatele beletrie. ACEtt sídlí v Madridu a od roku 1993 vydává odborný časopis Vasos Comunicantes („Spojené nádoby“), jehož 39. číslo má být věnováno právě skončené konferenci.
Přednášky, kulaté stoly a dílny se konaly od pátečního podvečera do nedělního odpoledne. Úvodní přednášku pronesl prezident ACEtt Mario Merlino místo známého peruánského prozaika Alfreda Bryce Echeniqua,
…sestavil Miloslav Uličný
2005Allende, Isabel. Zorro. Legenda začíná. Příběh o dětství a dospívání legendárního Zorra Mstitele. Přel. Monika Baďurová. Praha: BB/art, 2005. 351 s. (Originální název: El Zorro, Comienza la leyenda.) (Chile)
Allende, Isabel. Les Pygmejů. Přel. Monika Baďurová. Praha: BB/art s. r. o. a nakladatelství Jiří Buchal – BB/art, 2005. 187 s. (Originální název: El Bosque de los Pigmeos.) (Chile)
Benedetti, Mario. Psaní do schránky času. Přel. Jan Mattuš. Verše přel.
…
Veronika Hesounová
Italský kardinál Mezzofanti vynikal tak neobyčejným talentem učit se cizím jazykům, že se jeho jméno stalo obecným označením výjimečného polyglota. „Český Mezzofanti“, venkovský farář Alois Koudelka, ovládl více než třicet jazyků a z téměř všech také překládal. Od jeho smrti tento měsíc uplyne šedesát pět let.
Narodil se 18. 11. 1861 v Kyjově a po maturitě na tamním gymnáziu začal v Brně studovat bohosloví. Po vysvěcení na kněze roku 1884 vystřídal řadu působišť (Bučovice, Kobylí, Rovečín, Nikolčice), až zakotvil v Praci u Slavkova (po první světové válce dostal nabídku na funkci sekretáře a tlumočníka v prezidentské kanceláři na Pražském hradě, avšak odmítl).
…K dějinám lotyšské literatury a česko-lotyšských literárních vztahů:
Parolek, Radegast. Srovnávací dějiny baltických literatur. Od nejstarších dob do současnosti. Praha: Univerzita Karlova, 1978 (1982).
Parolek, Radegast. Lotyšská literatura. Vývoj a tvůrčí osobnosti. Praha: Bohemika, 2000.
Parolek, Radegast. Zlatý fond baltických literatur. Praha: FF UK a Bohemika, 2007 (v tisku).
Slabihoudová, Naděžda, Alena Vlčková a Pavel Štoll. Slovník pobaltských spisovatelů. Praha: Libri, 2003.
Štoll, Pavel. „Lotyšská kultura“. Švec, Luboš, Vladimír Macura a Pavel Štoll. Dějiny pobaltských zemí. Praha: Nakladatelství Lidové noviny,
…Michal Škrabal
Zavítat na letošní Dny poezie a napsat tuto krátkou glosu bylo pro mne milou povinností. Jedním z pozvaných hostů totiž byla mladá lotyšská básnířka Ingmāra Balode, s níž jsem se loni seznámil v Mezinárodním spisovatelském a překladatelském domě ve Ventspilsu. Ingmāra Balode se narodila v roce 1981. Vystudovala Vysokou uměleckoprůmyslovou školu v Rize, nyní studuje polonistiku na Filologické fakultě Lotyšské univerzity. Je na volné noze: kromě překladů britské a americké současné i modernistické literatury se věnuje také překladům z polštiny. Mimo to působí jako redaktorka literárního internetového portálu ¼ Satori a podílí se na realizaci několika literárních projektů a grantů.
Do Prahy přijela,
…Miluše Zadražilová
Psát o magickém románu nedávno zesnulé litevské autorky Jurgy Ivanauskaitė Čarodějnice a déšť (Ragana ir lietus, 1993) je pro mne nesmírně těžké. Nejenom proto, že je dnes Jurga Ivanauskaitė (1961–2007) považována za téměř sakrální tvář litevské kultury. To samo o sobě je nepochybně dobrým znamením. Značí to alespoň pro tuto chvíli volbu umění hledajícího duchovní jistoty, poztrácené a promrhané v chaosu znejistělého historického mezidobí mezi agonií starého, zevnitř odumřelého sovětského systému a utvářením nové budoucnosti nezávislé Litvy se všemi riziky, která s sebou nese kladení základních kamenů do dlouho nekypřené půdy. Všestranně umělecky nadaná Jurga Ivanauskaitė, která svým původem patřila ke staré,
…Rozhovor s Janem Vladislavem
Josef Šlerka: Překládáte z osmi jazyků. Za překládání jste dostal v roce 2001 státní cenu. Jak se člověk stane takovou překladatelskou legendou?
Jan Vladislav: Legendou se dnes označuje kdekdo a kdeco. Jsem-li znám jako překladatel, je to spíš paradox, moje volba to nebyla. Ne že bych toho snad litoval, ale původně jsem chtěl být matematikem, astrofyzikem. Překazila to válka, okupace a zavření vysokých škol. Matematika totiž chce člověka celého a co nejdřív. Sám, bez řádného studia, jsem na to nemohl stačit, nebyl jsem génius. Přesto jsem se jí jeden čas zabýval s velikou vášní a jsem jí dodnes vděčný.
…