Autor: Michaela Melichová Stránka 2 z 3

Za jeden provaz III

Nedávno jsem poslouchala rozhovor s ukrajinskou překladatelkou Taňou Rodionovou, členkou překladatelské skupiny VERBacija. Spolu s dalšími dvěma členkami – Veronikou Jaduchou a Julijou Didochou – překládají společně a pod své překlady se podepisují jménem celé skupiny. Zdá se to jako revoluční myšlenka, ale pokud běžně existují kolektivy v jiných uměleckých oborech, proč by nemohly také na poli literárního překladu?


Pěstujme čarodějnické umění

Alžběta Knappová

Před nedávnem vyšla v českém překladu dlouho očekávaná kniha italské feministky Silvie Federici Kaliban a čarodějnice, která na příkladu čarodějnických procesů ilustruje násilný vztah kapitalismu k ženskému tělu. K jejímu přečtení vybízí naše redaktorka Alžběta Knappová – a při té příležitosti varuje před imperativem produktivity a vyzývá k pěstování umění čarodějnictví.


Za jeden provaz

Nedávno jsem poslouchala rozhovor s ukrajinskou překladatelkou Taňou Rodionovou, členkou překladatelské skupiny VERBacija. Spolu s dalšími dvěma členkami – Veronikou Jaduchou a Julijou Didochou – překládají společně a pod své překlady se podepisují jménem celé skupiny. Zdá se to jako revoluční myšlenka, ale pokud běžně existují kolektivy v jiných uměleckých oborech, proč by nemohly také na poli literárního překladu?


Zkraty, co brání světu se propojit

Iva Fedačková

Politická situace v USA v posledních měsících znovu otevírá otázku, kdo je kde skutečně vítán a kdo je pouze tolerován. Latinskoamerické komunity ve městě New York měly spíše tu druhou zkušenost. O formování hnutí Nuyorikánců, jejich životních podmínkách a poezii píše hispanistka Iva Fedačková.


Grails krásní, snoví a poťouchlí

Antonín Handl

Portlandská postrocková skupina Grails začátkem března zavítala na pražský Smíchov. Její repertoár se během sedmadvaceti let působení inspiroval lecčíms od rocku přes filmové melodie po ambientní hudbu. Tuto kapelu, kterou u nás zatím bohužel mnoho lidí nezná, doporučuje k poslechu Antonín Handl.


O překladatelské slepičce a kohoutkovi

Nedílnou, ač často přehlíženou součástí překladatelské práce je také propagátorská a agentská role. Překladatelé a překladatelky slouží jako okno do světa zahraničních literatur, doporučují zajímavá díla nakladatelům, píšou posudky, snaží se „své“ autory či autorky promovat a zviditelňovat, aby o jejich vydání zde někdo projevil zájem.


Jak na současné a nezápadní literatury na střední škole? Nástin problému a návrh hodiny

Tomáš Sixta

Jak reagovala třída středoškoláků na četbu tureckého Plavu? Může současná a mimoevropská literatura studenty zaujmout, nebo je spíš zaskočí? Úvaha Tomáše Sixty pojmenovává úskalí výuky literatury na středních školách, nabízí alternativní možnost práce s nekanonickými texty a ukazuje, proč má smysl dávat ve výuce prostor literární jinakosti.


Z kríkov na nás hľadia vyhynuté mená

Lubomír Tichý

„Číst krajinu a text jako poprvé“ – to učí podle Lubomíra Tichého básník Jakub Erich Groch dospělé čtenářstvo. První článek webové rubriky Knihovničky slovenské poezie se věnuje nejnovější sbírce básníka, samotáře z Levočských vrchů, dlouholetého nakladatele a editora či knižního úpravce, která vyšla pod názvem Hlinený zošit. Grochovo meditativní pozorovatelství se tu snoubí se zájmem o materialitu a medialitu slova, od hlíny přes písmo až po iPhone a Youtube. V zahradě nebo v lukách a lesích, mimo jinou než vlastní lidskou přítomnost, tiše přebývá spolu se zvířaty a rostlinami a tento „stojatý pohyb“ vsazuje do básní.


Jaký nejvypečenější překladatelský oříšek jste v poslední době řešili?

Překlad staví před ty, kdo se do něj pouštějí, nečekané výzvy, jež často vyžadují ještě nečekanější řešení. Na jaké záludnosti překladatelstvo při práci naráží a kde všude může čerpat inspiraci? Právě na to jsme se ptali v první z našich anket! Respondenti a respondentky v nich budou odhalovat zákulisí překladatelské práce, komentovat situaci světové literatury ve společnosti a poodkrývat všemožné další aspekty související s uměleckým překladem i literaturou obecně.


Kerouacovské inspirace Bryce Dessnera

Síta Hrňová

Pacifik, opilecké halucinace a dvě elektrické kytary. V prvním únorovém týdnu roku 2026 vystoupí s Českou filharmonií multižánrový hudebník Bryce Dessner, historicky první rezidenční skladatel orchestru. Zahraje svou kompozici St. Carolyn by the Sea, k níž ho inspirovala četba Kerouacova románu Big Sur i sám oceán.