Autor: Nelly Stránka 23 z 43

Obnovit bdělost jazyka

Claudiu Komartin

Rozhovor s Claudiem Komartinem vedla a z rumunštiny přeložila Jiřina Vyorálková

V rozhovoru, který vedla a přeložila rumunistka Jiřina Vyorálková, se podíváme blíže na současný stav rumunské i moldavské poezie, podporu začínajících básníků a dojde i na všemi oblíbenou otázku angažované literatury.
 

Jiřina Vyorálková: Ty jsi začal psát a publikovat celkem mladý. Jak se z kluka z bukurešťského sídliště stane básník a kdo ho provází po cestě?

Claudiu Komartin: Nebyl jsem to, čemu se obecně říká předčasně vyspělý, žádný génius, který v pubertě působí,

Svět plurality Hanny Arendtové

Barbora Pýchová

Krimstein, Ken. Tři útěky Hanny Arendtové: tyranie pravdy.
Z anglického originálu
The Three Escapes of Hannah Arendt: A Tyranny of Truth (2018) přeložila Tereza Matějčková.
1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 2021. 233 stran.
 

Ken Krimstein (* 1958) je americký komiksový kreslíř, známý především svými stripy pro The New Yorker a další časopisy. Roku 2010 vyšel soubor jeho stripů Kvetch as Kvetch Can. Jewish Cartoons a deset let poté komiks When I Grow Up: The Lost Autobiographies of Six Yiddish Teenagers na základě šesti autobiografií židovských dospívajících na pokraji druhé světové války.

Artaude, Artaude! Už tě zase vydali

Petr Christov

Artaud, Antonin. Cestou k Ciguri.
Z francouzských originálů přeložil Ladislav Šerý.
1. vydání. Praha: dybbuk, 2021. 162 stran.
 

POST SCRIPTUM
Kdo jsem?
Odkud přicházím?
Jsem Antonin Artaud
a říkám vám,
a já vím, co říkám,
za chvíli
uvidíte, jak se mé současné tělo
s třeskem trhá
a sbírá se
z tisíců všeobecně známých
hledisek
do nového těla,

Zkouška dospělosti

F. Sionil Jose

Z angličtiny přeložila Linda Fořtová

Nejkřehčí duši má člověk na přelomu dětství a dospělosti. Nejsilnější city vznikají také právě tehdy. Celé je to o mnoho bolestnější, když se svou láskou máte strávit posledních pár letních večerů.
 

Vždycky jsem měl za to, že až jednou dostuduji střední školu, odejdu do Manily a nastoupím na univerzitu. Tohohle úžasného dobrodružství jsem se nemohl dočkat, ale když k němu konečně došlo a musel jsem opustit Rosales, zaplavila mne nepojmenovatelná hrůza a obrovský, narůstající pocit neštěstí, který mne tížil na hrudi.

10/2021 – Galicijština, mé tělo

Vychází nový Plav věnovaný galicijské lyrické poezii.

Jak se Mistr a Markétka naučili česky

Miroslav Tomek

Státní cenu za překladatelské dílo letos získala Alena Morávková (1935), překladatelka z ruštiny, ukrajinštiny a francouzštiny (rozhovor s ní najdete v Plavu 4/2018). Její dlouhá překladatelská dráha začala v letech 1953–1958 studiem slavistiky a romanistiky na FF UK. Po studiích pracovala zprvu jako redaktorka divadelních her v DILIA, na konci šedesátých let pak přešla do Ústavu jazyků a literatur Československé akademie věd. Po prověrkách v roce 1972 ho však pro nesouhlas s okupací Československa musela opustit a působila jako překladatelka na volné noze. Od devadesátých let 20. století vyučovala na DAMU a přednášela také na FF UK,

Galicijština se vymyká veškerým očekáváním

Rozhovor s Antónem Lopem vedl Jakub Vaněk

Přeložila Katarína Ganobčíková

Antón Lopo se ve svém nakladatelství Chan da Pólvora dlouhodobě věnuje vydávání knih v galicijštině. Vedle toho je činný jako politický aktivista a básník. V rozhovoru vedeném korespondenční formou a paradoxně v jazyce, vůči jehož nadvládě se galicijská poezie několik století vzpouzí, tedy ve španělštině, jsme mluvili o revolučnosti psaní, obtížích malých literatur i současné nepříznivé situaci galicijštiny. Dotkli jsme se také toho, že naše číslo věnované galicijské poezii sestává výhradně z autorek.
 

Jakub Vaněk: Přítomné číslo našeho časopisu je věnováno převážně současné galicijské poezie psané ženami,

Kniha potřebuje štěstí na dobrého nakladatele

Rozhovor s Pierrem Pe’erem Friedmannem vedla Olga Pavlova

S Pierrem Pe’erem Friedmannem, literárním kritikem, fotografem, pedagogem a současně i jediným překladatelem české literatury do hebrejštiny, jsme mluvili o úskalích jeho jedinečného postavení, o problémech spojených s překladem literatury tzv. malých jazyků a také o překladatelské etice.
 

Olga Pavlova: Proč jste se rozhodl věnovat překladu z češtiny do hebrejštiny? 

Pierre Pe’er Friedmann: Nebylo to tak úplně moje rozhodnutí. Můj románek s češtinou začal náhodně. Na telavivské univerzitě jsem psal diplomovou práci o pojetí pravdy v próze Karla Čapka a řekl jsem si,

Třetí život

Klára Soukupová

Barnes, Julian. Muž v červeném kabátě.
Z anglického originálu
The Man in the Red Coat (2019) přeložil Petr Fantys.
1. vydání. Praha: Odeon, 2021. 328 stran.
 

Muž v červeném kabátě je knihou o době nesmírného bohatství boháčů, společenské moci aristokracie, nekontrolovatelného a překomplikovaného snobství, zbrklé koloniální ctižádosti, uměleckého mecenášství a soubojů (159). Autor ho napsal rok před odchodem Velké Británie z Evropské unie, který označuje za pošetilý a masochistický, a text je tedy svého druhu poctou anglicko­-francouzským – leckdy nevraživým,

Severští bohové zahynuli i nezahynuli

Kristýna Králová

Kadečková, Helena. Soumrak bohů. Severské mýty a báje (zimní vydání).
Ze staroseverských originálů převyprávěla Helena Kadečková.
4. vydání. Praha: dybbuk, 2021. 159 stran.
 

Převyprávění staroseverských mýtů od Heleny Kadečkové vychází již počtvrté, a má tak dobře našlápnuto k tomu, aby jednou v počtu vydaných výtisků dostihlo dnes již notoricky známé Petiškovy Staré řecké báje a pověsti. První dvě vydání realizovalo nakladatelství Aurora v letech 1998 a 2009, druhá dvě dybbuk, a to v revidované podobě v roce 2018 a letos v nové, zimní verzi,