Rubrika: Recenze Stránka 2 z 23

Prožívat minulost každý den znovu

Alžběta Mixová

Trabucco Zerán, Alia. Odpočet.
Ze španělského originálu
La resta (2015) přeložila Dita Aguilera.
1. vydání. Praha: Fra, 2024. 174 stran.

 

Na Santiago de Chile se snáší popel a pokrývá všechno živé i nehybné vrstvou špíny a šedi. „Santiagu černobílá slušela. Poznávalo se v ní: lhostejné obličeje a psi rozvalující se v prachu.“ (75) Tři mladí Chilané, Felipe, Iquela a Paloma, se právě v tu chvíli vydávají pohřebním vozem přes vrcholky And do sousední země. Pátrají po ostatcích blízké osoby a rekapitulují při tom i vlastní životy.

Vikingská dřevořezba

Klára Soukupová

Mytting, Lars. Zvon v jezeře.
Z norského originálu
Søsterklokkene (2018) přeložila Jarka Vrbová.
1. vydání. Praha: Argo, 2024. 328 stran.

 

Lars Mytting (* 1968) je úspěšný norský spisovatel, jehož knihy přesně splňují zadání „čtivosti“. Román Šestnáct stromů na Sommě (2014) vyšel v českém překladu v roce 2022 a letos ho následoval ve stejném grafickém provedení Zvon v jezeře (2018), jenž je prvním dílem připravované trilogie.

Mytting ve svém románu propojuje legendu o dvou zvonech ze 17. 

Zavřené česno

Klára Soukupová

Kurkov, Andrej. Šedé včely.
Z ruského originálu
Seryje pčely (2018) přeložil Libor Dvořák.
1. vydání. Praha: Paseka, 2023. 368 stran.

 

Hlavním hrdinou novely Šedé včely z roku 2018 je včelař z doněcké oblasti Sergej Sergejič, jenž jako jeden z mála zůstal ve vesnici, kolem níž se odehrávají boje mezi ukrajinskou armádou a separatisty. Kniha zachycuje realitu východní Ukrajiny, jejíž obyvatelé mluví povětšinou rusky a leckdy lavírují mezi několika stranami: „Já mám v občance napsaný Sergij Sergijovič, ale jinak jsem Sergej Sergejič.“ (37) Hrdina se považuje za Ukrajince,

Vzorce podle Kinshasy

Vojtěch Šarše

Bofane, In Koli Jean. Konžská matematika.
Z francouzského originálu
Mathématiques congolaises (2008) přeložil Tomáš Havel.
1. vydání. Praha: Dauphin, 2023. 342 stran.

 

Konžský spisovatel In Koli Jean Bofane (* 1954) je typickým představitelem druhé generace subsaharských frankofonních autorů. Vyrůstal v diktatuře – v jeho případě nechvalně známého Mobuta Sese Seka –, prošel západním (franko-belgickým) vzdělávacím systémem a píše ve francouzštině, která není jeho mateřským jazykem. Od roku 1993 žije v belgickém hlavním městě, bývalé koloniální metropoli. To vše zásadně formuje jeho tvorbu.

Bofanovy romány reflektují psychické i fyzické utrpení obyčejných Konžanů,

Všechny smrti, vraždy a sebevraždy

Olga Pavlova

Firestone, Shulamith. Dusivá místa.
Z anglického originálu Airless Spaces (1998) přeložila Ester Žantovská.
1. vydání. Praha: tranzit.cz, 2023. 136 stran.

 

Kanadsko-americká autorka Shulamith Firestone (1945–2012) se proslavila publikací The Dialectic of Sex (Dialektika pohlaví, 1970), ve své době základním, ale dnes pozapomenutým dílem druhé vlny feminismu. Zabývala se v něm především dělbou práce při výchově dětí: z nerovného rozdělení těchto povinností podle ní vyplývá hlavní příčina nadvlády mužů, což vede k následnému ekonomickému vykořisťování, rasismu, imperialismu a ekologické nezodpovědnosti.

Klimatická fikce po finsku

Jan-Marek Šík

Itäranta, Emmi. Dopisy měsíčního dne.
Z finského originálu Kuunpäivän kirjeet (2020) přeložil Michal Švec.
1. vydání. Praha: Kniha Zlín, 2024. 332 stran.

 

Je tomu deset let, co v češtině vyšla prvotina finské autorky Emmi Itäranta (* 1976) Strážkyně pramene (2012). Snad to byl právě úspěch tohoto poetického příběhu, v němž hlavní postava ve světě sužovaném suchem pečovala o vodní pramen, snad se jedná pouze o souslednost časovou – od roku 2014 se však u nás začala finská fantastika prosazovat ve větší míře.

Kořeny v nás

Magda Melichová

De l’Horizon, Kim. Kniha krve.
Z německého originálu
Blutbuch (2022) přeložila Jana van Luxemburg.
1. vydání. Brno: Host, 2023. 336 stran.

 

Začít recenzi Knihy krve je stejně obtížné, jako pokoušet se vměstnat dílo do škatulky žánru, přiřadit mu styl a vítězoslavně rozklíčovat jediné skryté poselství. Na jednu stranu můžeme tvrdit, že Kim de l’Horizon (* 1992) používá text jako způsob, jak přiblížit běžné čtenářské obci zkušenost nebinární osoby, které samotný jazyk klade do cesty překážky, nutí ji přijímat tu či onu roli a vybírat si gender.

Než se Kerouac vydal na cestu

Klára Witzany Hutková

Kerouac, Jack. Maggie Cassidyová.
Z anglického originálu
Maggie Cassidy (1959) přeložila Michala Marková.
2. vydání, v tomto překladu 1. vyd.
Praha: Argo, 2023. 181 stran.

 

S knihami Jacka Kerouaca si spojujeme vedle specifického stylu psaní také záznam divokého životního stylu beatnické generace, poháněné alkoholem v rytmu jazzu a její silné neukotvenosti. Ta se například v autorově nejznámějším románu Na cestě (1957, č. 1978) projevuje složitým hledáním sebe sama a často rozsáhlými přesuny z místa na místo napříč Amerikou. Ženy do maskulinního beatnického prostředí vstupují spíše jako pasivní milostné objekty,

Historický exkurz do rašelinišť patriarchátu

Vilém Kubáč

Tokarczuková, Olga. Empusion.
Z polského originálu
Empuzjon (2022) přeložil Petr Vidlák.
1. vydání. Brno: Host, 2023. 367 stran.

 

Loni vydanou prózu Empusion polské nobelistky Olgy Tokarczuk můžeme žánrově označit za postmoderní historický román s prvky magického realismu, thrilleru či, jak se uvádí v podtitulu, „přírodně-léčivého hororu“. Samotná kniha má okouzlující vizuální podobu, za kterou stojí polská výtvarnice Joanna Concejo. Text doprovázejí dobové pohlednice, známky či archiválie. Tento obrazový materiál zdařile dotváří atmosféru doby i místa: ocitáme se v roce 1913 v příhraniční německé (dnes polské) lázeňské vesnici Görbersdorf (Sokołowsko),

Nechat se nahlodat

Alžběta Mixová

Martínez, Layla. Červotoč.
Ze španělského originálu
Carcoma (2021) přeložila Blanka Stárková.
1. vydání. Praha: Paseka, 2024. 128 stran.

 

„Když jsem překročila práh, dům se na mě vrhnul.“ (9) Už po přečtení úvodní věty románové prvotiny španělské spisovatelky Layly Martínez je jasné, že půjde o neobyčejnou knihu, ve které realita nechává dveře dokořán snovým prvkům. Kde věc uschováte do zásuvky prádelníku, aniž si můžete si být jistí, že ji tam zase najdete. Kde se velké hrnce hodí stejně tak na zabijačku jako pro zbloudilé nebožtíky.