Rubrika: Recenze Stránka 4 z 23

Orientalistické stereotypy mezi poetickými záblesky?

Jiří Hubáček

Paz, Octavio. Indické odlesky.
Ze španělského originálu
Vislumbres de la India (1995) přeložila Anna Tkáčová.
1. vydání. Podlesí: Dauphin, 2023. 286 stran.

 

Jedno z posledních děl mexického básníka, prozaika a esejisty Octavia Paze (1914–1998) se těší pověsti myšlenkově hlubokého eseje, nahlížejícího na Indii netradičním prizmatem nekoloniální země, jež byla sama dlouho pokládána za součást třetího světa. [1] Proto překvapuje, že v nakladatelské anotaci českého vydání čteme o prožitcích člověka „patřícího do západního kulturního okruhu“ a o „tak odlišné realitě, jako je ta indická“.

Island bez gejzírů ani detektivka bez napětí nemusí být špatně

Michaela Otterová

Schmidt, Joachim B. Kalmann.
Z německého originálu
Kalmann (2020) přeložila Marta Eich.
1. vydání. Praha: Prostor, 2023. 249 stran.

 

Islandskou literaturu netvoří jen rodilí Islanďané, může to být klidně původem Švýcar. Za to poznání vděčíme Joachimu B. Schmidtovi, jehož román Kalmann v překladu Marty Eich vyšel v nakladatelství Prostor. Je ovšem třeba zdůraznit, že německy píšící autor ve své knize neždímá nějakou svou nahodilou návštěvu tohoto exotického ostrova, nýbrž vychází ze zkušeností starousedlíka, který v roce 2007 dokonce získal islandské občanství.

Historie senegalských střelců trochu jinak

Vojtěch Šarše

Diop, David. V noci je každá krev černá. Z francouzského originálu Frêre d’âme (2018) přeložil Tomáš Havel. 1. vydání. Praha: Argo, 2022. 155 stran.

David Diop (* 1966), francouzský spisovatel senegalského původu, svým druhým románem Frère d’âme upoutal pozornost v mnoha zemích. Ve Francii byl román oceněn významnou Prix Goncourt des lycéens, ve Velké Británii zase jeho anglický překlad získal snad ještě známější Mezinárodní Bookerovu cenu. Věnuje se v něm opomíjenému tématu senegalských střelců, verbovaných dobrovolně či násilím francouzskou armádou v koloniích subsaharské Afriky. Jedná se o velice choulostivou kapitolu dějin Francouzské koloniální říše.

Scéna proluky

Jakub Vaněk

Rabaté, Dominique. Lyrická gesta.
Z francouzského originálu
Gestes lyriques (2013) přeložil Martin Pokorný.
1. vydání. Praha: Karolinum, 2023. 207 stran.

 

Čtvrtý svazek edice Studia poetica nakladatelství Karolinum přináší soubor esejů současného francouzského teoretika Dominiqua Rabatého v překladu Martina Pokorného. V návaznosti na své předchozí práce o lyrickém subjektu se autor v přítomných textech věnuje fenoménu lyrických gest. Na základě případových studií věnovaných moderním francouzským básníkům (v celé knize žel prakticky nefiguruje žádná spisovatelka) a teoretičtěji laděných pasáží usiluje Rabaté o přiblížení účinnosti básnického slova,

Závratná složitost světa

Dan Maršálek

Labatut, Benjamín. Strašlivá závrať.
Ze španělského originálu
Un verdor terrible (2020) přeložila Anna Štádlerová.
1. vydání. Praha: Paseka, 2022. 208 stran.

 

Třetí kniha chilsko-nizozemského autora Benjamína Labatuta Strašlivá závrať postoupila do finále Mezinárodní Bookerovy ceny za rok 2021, díky čemuž získala celosvětovou pozornost a vyšla ve více než dvaceti jazycích. Překlad do češtiny zajistilo nakladatelství Paseka a překladatelka Anna Štádlerová. Kniha sestává z pěti uzavřených a rozličných částí: po narativním a historickém eseji následují dvě biografické povídky, jedna rozsáhlejší novela stejného zaměření a nakonec krátká autofikční povídka lyricko-esejistického rázu.

Světlo na druhou rovná se tma

Kateřina Bártková

Onwuemezi, Vanessa. Temné končiny.
Z anglického originálu
Dark Neigbourhood (2021) přeložil Roman Jakubčík.
1. vydání. Sezimovo Ústí: Incipit, 2022. 157 stran.

 

„Jsem skutečně posedlá jazykem a tím, jak ho prolomit, jak sobě i čtenářům zprostředkovat nový způsob vidění,“ uvedla v rozhovoru pro The London Magazine britská autorka Vanessa Onwuemezi. Její debutová sbírka povídek Temné končiny se v anglofonních médiích dočkala vřelého přijetí, vyzdvihovaná byla především právě specifická poetika a experimentující jazyk.

Celkem sedm povídek nespojuje čas,

Pečovatelský mimozemšťan

Klára Soukupová

Stuart, Douglas. Shuggie Bain.
Z anglického originálu
Shuggie Bain (2020) přeložila Lenka Sobotová.
1. vydání. Praha: Paseka, 2022. 512 stran.

 

Rozsáhlý debutový román Douglase Stuarta popisuje každodennost alkoholové závislosti a domácího násilí na periferii Glasgowa osmdesátých let. Po letech hádek a žárlivých výstupů opustí taxikářský donchuán svou ženu Agnes, propadající se do opilství, a zanechá ji se třemi dětmi na sídlišti u zavřených uhelných dolů.

Lidé kolem centrální rodiny Bainových nepůsobí jako komické či politováníhodné figurky, ale spíše jako verze různého opotřebení životem,

Bolestný příslib

Klára Soukupová

Galgut, Damon. Slib.
Z anglického originálu
The Promise (2021) přeložil Jiří Hanuš.
1. vydání. Praha: Odeon, 2022. 287 stran.

 

Slib jihoafrického spisovatele Damona Galguta (* 1963), jenž za něj předloni získal Bookerovu cenu, je románem o truchlení, zklamání, paměti i nespravedlnosti. Příběh se koncentruje kolem rodinné farmy a událostí odehrávajících se během třiceti let. V perspektivě přelévající se mezi postavami, v tématu rozpadající se rodiny a láskyplně nenávistných vztahů mezi jejími členy, ale i v prostoru domu, na začátku zaplněného lidmi,

SEX HITLER QUEER

Kamila Schewczuková

Volckmer, Katharina. Jewish Cock.
Z anglického originálu
The Appointment (Or, The Story of a Cock) (2020) přeložila Daniela Krnáčová.
1. vydání. Banská Bystrica: Literárna bašta, 2022. 95 stran.

 

Katharina Volckmer je německá spisovatelka žijící v Londýně. Identita autorky hraje pro útlou novelu Jewish Cock klíčovou roli: přestože kniha není autobiografická, tematizuje identitární zkušenost mladé Němky v londýnském křesle židovského chirurga. Vypravěčka tak promlouvá z expatovské pozice, netrpí však typickým pocitem vykořenění, jak by se dalo očekávat; je spíš naštvaná na německou společnost,

Mlčení mezi slovy

Klára Soukupová

DeLillo, Don. Ticho.
Z anglického originálu
The Silence (2020) přeložila Alena Dvořáková.
1. vydání. Praha: Argo, 2022. 128 stran.

 

Potemnělé obrazovky, nefungující navigace, černé monitory – nespecifikovaná porucha připraví Manhattan (a snad i celou Ameriku a zbytek světa) o technologické vymoženosti a zanechá obyvatele odkázané na rozhovory i mezilidskou blízkost, na které snad už zapomněli. Přes jisté podobnosti s událostmi minulých let nejde o „covidový román“, který by zážitky z lockdownů přímo tematizoval, svou tísnivou náladou a tématem nejasné katastrofy se však do naší zkušenosti trefuje.