• Rozhovor #2019 #7

Rozhovor s Irynou Zabiiakou vedla Olga Pavlova

S ukrajinistkou a překladatelkou Irynou Zabiiakou jsme mluvily o postavení české literatury v současném ukrajinském literárním světě, o potížích a radostech překladatelské práce a také zákonech fungování knižního trhu.
 

Olga Pavlova: Českou literaturu jste nikdy nestudovala, jak jste se dostala k jejímu literárnímu překladu?

Iryna Zabiiaka: Studovala jsem ukrajinštinu a tvůrčí psaní na Kyjevské univerzitě. Jeden semestr jsme měli kurs české literatury. Přednášela nám skvělá profesorka a i samotná literatura mi přišla strašně zajímavá. Řekla jsem si, že toho chci vědět více a začala jsem studovat jazyk různými způsoby.

• Rozhovor #2019 #6

Rozhovor s W. G. Sebaldem

Z francouzštiny přeložila Eva Ullrichová

Je fotografie věrným odrazem skutečnosti, nebo její zdánlivě jasnou referenční funkci mohou snadno narušit nezřetelné prvky, které nás vybízejí, abychom vyprávěli příběh? Představuje fotografický obraz výsostné médium vzpomínání? A jaké je jeho sepětí se smrtí? Na tyto a další otázky o vztahu fotografie a literatury odpovídal v rozhovoru s Christianem Scholzem německý spisovatel W. G. Sebald. Interview proběhlo 14. listopadu 1997 v Curychu, dva roky poté ho odvysílala německá rozhlasová stanice WDR a v roce 2000 ho poprvé otiskli ve švýcarském deníku Neue Zürcher Zeitung.

• Rozhovor #2019 #6

Rozhovor s Alexem Zuckerem vedla Olga Pavlova

S dlouholetým překladatelem z češtiny a spisovatelem Alexem Zuckerem jsme mluvili o současné a předrevoluční literatuře, o některých úskalích překladu a také o rozdílu mezi angažovanou literaturou a tzv. uměním pro umění.

Olga Pavlova: Věnujete se překladu a české literatuře už skoro třicet let. Dokázal byste říct, jestli se za tu dobu něco zásadního změnilo? Nemluvím zde jen o tématech, ale i o stylu psaní.

Alex Zucker: To je velká otázka a nevím, jestli mám dostatečný přehled, abych na ni odpověděl.

• Rozhovor #2019 #5

Rozhovor s Eliškou Prokopovou a Janou Segi Lukavskou

S pohádkami má zkušenost každý. Elišku Prokopovou fascinují natolik, že se jim rozhodla věnovat po celé své vysokoškolské studium, Jana Segi Lukavská se s nimi setkává v rámci svého výzkumu dětské literatury nebo doma při četbě dětem. Povídaly jsme si mimo jiné o tom, co je to pohádka a jakou má v Evropě tradici, jakou roli hraje při úpravě pohádek soudobý společenský kontext, proč jsou častěji převypravovány příběhy s dívčí hrdinkou i o rozdílech mezi literaturou pro děti a literaturou pro dospělé.
 

Julie Koblížková Wittlichová: Tento Plav je o moderních převyprávěních klasických pohádek či textech,

• Rozhovor #2019 #4

Rozhovor s Jeanine Leaneovou

Z angličtiny přeložila Denisa Krásná

Když byla dítě, nesměla mluvit jazykem svého kmene, vlastně jej ani neznala. Dostalo se jí vzdělání, a i díky němu pochopila, jak důležitý je v anglosaské kultuře psaný text. Pomocí něj, tedy skrze literaturu, už léta podrývá národní mýtus o mírumilovné kolonizaci Austrálie a snaží se vzít si zpět historii svého místa. Že nejde o akademický spor o výklad dějin, ale o věc velice osobní, dokazovala Leaneová mimoděk i neverbálně: když popisovala nespravedlnosti páchané na původním australském obyvatelstvu, v podstatě se svíjela na židli.

• Rozhovor #2019 #4

Rozhovor s Barborou Schnelle

Olga Pavlova vedla rozhovor s českou teatroložkou a překladatelkou žijící v Berlíně o moderním německém a českém divadle a specifikách překladu divadelních her.
 

Olga Pavlova: Co bylo počátečním impulsem k zahájení profese překladatelky?

Barbora Schnelle: Překládat jsem začala paralelně se svou vědeckou prací o díle rakouské dramatičky Elfriede Jelinek. Bylo to na konci devadesátých let a po Jelinek tehdy neštěkl v Čechách ani pes. Tato autorka mi připadala od počátku fascinující, její hravou práci s jazykem považuji za naprosto novátorskou a také politický a feministický náboj jejího psaní je pro mě velmi obohacující.

• Rozhovor #2019 #3

Rozhovor se Zuzanou Augustovou

Zuzana Augustová je překladatelka a teatroložka zaměřující se na německojazyčné a české drama. Na toto téma jí také loni v nakladatelství Transteatral a v Ústavu české literatury AV vyšla kniha Umění životu nebezpečné: Reflexe současného (nejen) německojazyčného divadla a literatury. V rozhovoru se zmiňuje o překládání her z němčiny, současných tendencích a situaci dramatiků v Německu i obtížích při inscenování her v českém prostředí.
 

Františka Zezuláková Schormová: Jak jste se dostala k překládání německojazyčných her?

Zuzana Augustová: Na začátku devadesátých let jsem byla jako doktorandka na stipendijním pobytu v Institutu pro divadelní a filmovou vědu na Vídeňské univerzitě,

• Rozhovor #2019 #3

Rozhovor s Juliou Różewicz vedla Olga Pavlova

S překladatelkou Juliou Różewicz, která v roce 2010 ve Vratislavi založila nakladatelství Aféra, zaměřené na českou literaturu, jsme mluvili o dlouhotrvající lásce Poláků k české literatuře, o záludnostech překladu a také o oblibě českého humoru jak u starších, tak i mladších čtenářů.

Olga Pavlova: Zanedlouho uplyne skoro 10 let, co ses profesionálně pustila do překladu české literatury. Změnilo se za tu dobu něco?

Julia Różewicz: To je zajímavá otázka. Autoři, které překládám, se za tu dobu,

• Rozhovor #2 #2019

Rozhovor s Terezou Matějčkovou

Proč mluvíme o nihilismu v prvé řadě v souvislosti s moderním evropským myšlením? Lze nihilismus chápat jinak než jako zavržení veškerých hodnot? Překrývají se pojmy nihilismus a cynismus? O německé idealistické filosofii, Friedrichu Nietzschem, existencialismu či přesazích nihilistického myšlení do krásné literatury jsme mluvili s odbornicí na moderní evropskou filosofii Terezou Matějčkovou.
 

Antonín Handl: Ve své nedávné práci Hegelova fenomenologie světa zmiňujete otevřený dopis německého myslitele a kritika osvícenství F. H. Jacobiho adresovaný J. G. Fichtemu. V této kritice německé idealistické filosofie údajně poprvé zaznělo obvinění německých idealistických filosofů z nihilismu.