Rubrika: Rozhovor Stránka 12 z 26

Vyhýbám se nejnovější literatuře, zvláště oceněným dílům

Rozhovor s Jamesem Morganem

S bohemistou, rusistou a začínajícím překladatelem Jamesem Morganem jsme mluvili o počátcích jeho kariéry, o významu literárních cen a jiných ocenění a také o záludnostech překladu z několika slovanských jazyků.
 

Olga Pavlova: Věnujete se několika aktivitám najednou. Kdy nacházíte čas ještě na překlad?

James Morgan: Většinu času věnuji univerzitní práci, její součástí naštěstí je překlad z angličtiny i do angličtiny, takže pravidelně cvičím. Nemám moc času na pravidelný, vydatný překlad mimo studia, ve volném čase se však někdy zabývám současnými básničkami.

OP: Mluvíte o překladu básní,

Srdce novoviktoriána ve mně rozhodně bije

Rozhovor s Antonínem K. K. Kudláčem

Antonín K. K. Kudláč se věnuje nejrůznějším formám fantastické literatury jako teoretik i jako autor, při rozhovoru jsme se však zaměřili primárně na teoretickou stránku. Kromě základního vymezení fantastické literatury a její pozice vůči literatuře populární a vysoké jsme hovořili i o oblíbených, ale také minoritních i poněkud bizarních podžánrech fantasy a science fiction.
 

Kristýna Králová: Co se skrývá pod pojmem fantastika?

Antonín K. K. Kudláč: Skrývá se tam toho celkem hodně. V úplně nejširším vymezení by byla fantastická vlastně jakákoli fiktivní literatura,

Lipsko řeší českou literaturu pořád málo

Rozhovor s Lenou Dorn vedla Olga Pavlova

S německou slavistkou a hudebnicí Lenou Dorn jsme mluvili o překladu současné poezie, o účasti České republiky na lipském veletrhu a specifikách dojednávání a vydávání českých knih na německém trhu.
 

Olga Pavlova: Studovala jste slavistiku a evropské dějiny, dnes se věnujete literární vědě, hudbě a také překladu. Jak důležitou roli mezi tím vším hraje překlad?

Lena Dorn: Překládání si mě získalo od samého začátku. Překlad je vždy záhada. Když o něm uvažujete, je to, jako byste přemýšleli o něčem zdánlivě nemožném,

Hlasy korejských žen

Rozhovor s Miriam Löwensteinovou

Zájem o korejskou kulturu u nás stále roste. Stejně tak u nás každým rokem stoupá počet vydaných překladů z korejštiny. Přestože se jedná o zemi značně vzdálenou, odlišnou jazykově i kulturně, najde se ročně stovka zájemců o studium. Miriam Löwensteinová, vedoucí pražské katedry koreanistiky, vypráví mimo jiné o tom, jak se proměnila česká koreanistika i korejská společnost, proč mají korejské spisovatelky úspěch v zahraničí nebo jak se v Koreji vyvíjel ženský aktivismus a jak jej reflektuje místní literatura.
 

Petra Ben-Ari: Koreanistiku na FF UK vedete už od roku 2004.

Není dobré literatury bez filosofie

Rozhovor s Tihanou Hamović

Se srbskou bohemistkou, překladatelkou a básnířkou jsme mluvili o překladu české poezie, prózy a filosofie a také o balkánské literární vášni.
 

Olga Pavlova: Proč jste se pustila do překladu české prózy a poezie?

Tihana Hamović: K tomu došlo úplně přirozeně, začala jsem překládat už během studia bohemistiky. Miluji jazyk a literaturu, proto to dělám. Čeština je krásný jazyk, je to mateřština spousty nadaných tvůrkyň a tvůrců. Prostřednictvím češtiny jsem se seznámila s vzácným duchem, uměleckým výrazem, světonázorem a humorem mnoha lidí. I když sama také píšu,

V soukromí se považuji za konzervativce

Rozhovor s Pavlem Baršou

S profesorem Pavlem Baršou z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy jsme mluvili nejen o různých podobách konzervatismu, o tradicionalismu, o smyslu života a o lidských hodnotách, ale především o rozdílu mezi konzervatismem jako politickou ideologií a filosofickým proudem.
 

Olga Pavlova: Jaký je rozdíl mezi konzervatismem Edmunda Burkeho, Carla Schmitta a současnou podobou neokonzervatismu?

Pavel Barša: Zásadní rozdíl spočívá v tom, že Burke ještě nebyl nacionalista. Jeden ze zlomů, který z mého hlediska konzervatismus poškodil, nastal ve chvíli, kdy se část konzervativců postupně přidala k nacionalismu.

Bez redaktorů by překlad nikdy nemohl mít vysokou úroveň

Rozhovor s Vasilem Samokovlievem vedla Olga Pavlova

S Vasilem Samokovlievem jsme mluvili o proměně situace v bulharské bohemistice, o specifikách překladu textů autorů 20. a 21. století a také o spolupráci mezi spisovateli, překladateli a redaktory.
 

Olga Pavlova: Jaké je postavení bohemistiky v dnešním Bulharsku?

Vasil Samokovliev: Bulharští bohemisté jsou zvláštní skupina lidí, kteří se podporují navzájem. Jsme takoví svobodní zednáři. Bohužel dnes čeština jako obor zůstala jen na univerzitách v Sofii a v Plovdivu, donedávna jsme ji však měli i v Blagoevgradu a v Burgasu. Zájem o ni ale neklesá a v Sofii i v Plovdivu je úroveň stále velmi vysoká,

Hrabala u nás překládal téměř každý

Rozhovor s Tomaszem Grabińským vedla Olga Pavlova

S překladatelem, novinářem, kulturním diplomatem a knihovníkem Tomaszem Grabińským jsme mluvili o postavení české a slovenské literatury v Polsku, o česko-polských kulturních vztazích a o specifikách tvůrčí činnosti v překladatelské rodině.
 

Olga Pavlova: Překládáte nejen z češtiny, ale i ze slovenštiny. Jak jste se k této jazykové kombinaci dostal?

Tomasz Grabiński: Maturoval jsem v roce 1992. Tehdy se u nás hodně psalo o Československu. Všichni šli studovat práva nebo západní filologie. Řekl jsem si, že česká filologie by nemusela být špatný nápad.

Listovní koleje a sítě na prahu moderny

Rozhovor s Vladimírem Urbánkem

Jak ukazuje toto číslo Plavu, psát se dá o lecčem. Dopis unese všechno, i celý svět, když je to zapotřebí. A v raném novověku si listy posílali lidé, kteří doufali, že právě pomocí korespondence, všeobecné komunikace, bude možné tento svět změnit k lepšímu. Do řady svazků Johannis Amos Comenii Opera Omnia, jež postupně zpřístupňuje celé dílo Jana Amose Komenského, letos přibyl první svazek šestadvacátého dílu, věnovaného korespondenci. Na otázky ohledně raně novověkých korespondenčních sítí, v nichž Komenský působil a do kterých vkládal naděje, odpovídá vedoucí Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu Akademie věd ČR Vladimír Urbánek.

Nejlepší způsob pomalého čtení je překlad

Rozhovor s Annou Agapovou vedla Olga Pavlova

S ruskou bohemistkou a překladatelkou české literatury jsme mluvili o převádění hovorové češtiny do ruštiny, o Švejkovi a také o jedenácti slovech, která pomohou cizinci pochopit českou kulturu.
 

Olga Pavlova: Velkou část života žijete v Petrohradě, kde je většina obyvatel fascinována především finskou kulturou a literaturou. Jak se stalo, že se vaše profesionální dráha spojila s češtinou?

Anna Agapova: Je to pravda, obyvatelé Petrohradu mají Finsko rádi, pravidelně tam jezdí na výlety. Stalo se však, že moje nejlepší kamarádka a spolubydlící studovala bohemistiku,