Úvodník

Milé čtenářky, milí čtenáři,

v tomto čísle se podíváme na současnou literaturu země, která i přes geografickou a kulturní blízkost zůstává často stranou našeho zájmu. Země, která už přes čtvrt století trpí pod útlakem „posledního evropského diktátora“ zevnitř a mocichtivého souseda zvenčí. I přes snahy o potlačení svobodomyslných kulturních projevů a o urputnou rusifikaci ze strany nejvyšších běloruských ústavních činitelů ovšem existují spisovatelé a spisovatelky, kteří se snaží pomoci své zemi vytáhnout hlavu z písku. Odjíždějí proto často za hranice, kde vstřebávají, tvoří a bojují o trochu pozornosti. Jak povrchně k jejich snahám západní společnost někdy přistupuje, když se na veřejných čteních lidé vyptávají nikoliv na literaturu, ale na prázdné regály v obchodech či na to, jestli je Bělorusko stále součástí SSSR, se můžete dočíst v rozhovoru s básnířkou Valžynou Mortovou. S údělem cizince a bojem o vlastní identitu se ve svých pařížských esejích potýká Alherd Bacharevič, tato témata nicméně prolínají všemi texty, které si zde můžete přečíst. Na stockholmské předměstí plné předsudků o čemkoliv cizím přijíždí studovat hrdinka autobiografického románu Na zasněžený ostrov Anky Upaly. Absenci přátel sdílejících stejné dětské vzpomínky bolestivě pociťuje Dmitri Plax, dlouhodobě žijící ve Švédsku. Jaké to je, cestovat přes půl světa, aby se nakonec člověk znovu ocitl v socialistické zemi, totiž na Kubě, poznává Alena Bravová. Do další, zcela izolované diktatury promítá svá traumata z vlastní země severokorejský básník Kim Čun-ho alias Sjarhej Prylucki.

Ačkoliv texty zařazené do tohoto čísla nehýří přílišným optimismem, Bělorusku přece jen právě teď svítá naděje na změnu. Blížící se prezidentské volby vyvolaly v zemi vlnu odporu k současnému režimu a bouřlivé protesty, které Lukašenko, i přes zatýkání opozičních kandidátů, novinářů a protestujících, možná už nebude schopen přestát. Situaci současné běloruské literatury shrnuje v úvodním eseji literární teoretik Cichan Čarňakevič. Možnou cestu z její izolace vidí právě ve výše zmíněných autorech. V tom, že přestali analyzovat svou vlastní realitu a rozhodli se otevřít světu. My můžeme běloruské literatuře jen popřát, aby se svět také rozhodl otevřít jí.

Příště se můžete těšit na číslo zcela nevšední, které bude věnováno francouzskému komiksu.

Alžběta Knappová



Obsah


Kraťasy
Elizaveta Getta, Zdeněk Lyčka

Rozhovor k tématu
Valžyna Mortová / Olga Pavlova
V Bělorusku bych literární ceny zrušila

Esej k tématu
Cichan Čarňakevič / Sjarhej Smatryčenka
Ve stínu Západu i postsovětské reality

Téma
Alherd Bacharevič / Veranika Bialkovičová
Šeříkový a černý

Valžyna Mortová / Max Ščur
Epidemie růží

Anka Upala / Veranika Bialkovičová
Na zasněžený ostrov

Kim Čun-ho alias Sjarhej Prylucki / Alexej Sevruk
Pamatuj, že ty jsi část lidu

Aljaksej Talstov / Adam Havlín
O půlnoci na selimském mostě

Ales Razanav / Sjarhej Smatryčenka
Hlasy hledají to, co je

Alena Bravová / Miroslav Tomek
Policejní hodina pro vlaštovky

Dmitri Plax / Adam Havlín
Bez dětství

Rozhovor se zahraničním bohemistou
Nives Vidrihová
Vynikající autor se překládá snadno, pracovat s umělecky slabšími je ovšem dost těžké

Teorie překladu
Pau Joan Hernández / Vít Pokorný
Osobní zkušenost s překladem přes zprostředkující jazyk

Recenze
Michael Alexa
Z Grünwäldchenu do Zeleného Lesíka, z Lindendorfu do Lipova
(Kazimierz Orłoś: Děvče ze zápraží)

Michaela Otterová
Drsný Enšpígl v drsném světě
(Daniel Kehlmann: Tyll)