Milí čtenáři, pokud vás zaujala překladatelská práce, nabízíme vám po loňském čísle věnovaném francouzské literární skupině Oulipo (10/2006) opět příležitost si překladatelsky zařádit.
Tentokrát vám předkládáme báseň Le Grand Combat (již do češtiny Václav Jamek překládá jako Velký boj) belgického spisovatele Henriho Michauxe (1899–1984). Tato slavná báseň vypadá, jako by byla napsána v nějakém neznámém jazyce připomínajícím francouzštinu. Ve skutečnosti je složena z francouzských slov a Michauxových novotvarů. Ty jsou většinou složeninami, jejichž některé části odkazují k běžně užívaným francouzským slovům: např. ve slově „emparouiller“ můžeme hledat slova „s’emparer“ (zmocnit se někoho), „rouiller“ (způsobit rezavění) nebo „empailler“ (vycpat slámou), Václav Jamek spojení „il l’emparouille“ překládá jako „a tu ho krumpá“, jiné možné řešení může být „narumplákuje mu“. Mohlo by se zdát, že taková báseň postrádá smysl, neboť sama slova postrádají významy. Není tomu tak. Smysl básně je vytvářen jinak: útržky slov a zvukové kvality (například opakované znějící „r“) dávají prostor imaginaci. A také prostor pro překladatelovu jazykovou tvořivost. Naším cílem je shromáždit vícero překladů této básně, aby se ukázalo bohatství různých možných překladatelských řešení. Máte-li tedy odvahu a chuť, zašlete nám svůj překlad do konce roku 2007 na e-mailovou adresu redakce@svetovka.cz. Překlady i s vašimi případnými komentáři, osvětlujícími, jaký klíč jste si pro překládání vybrali a proč, uveřejníme na internetových stránkách Plavu (tj. na adrese www.svetovka.cz). Bonne chance!
Henri Michaux : Le Grand Combat
Il l’emparouille et l’endosque contre terre;
Il le rague et le roupète jusqu’à son drâle;
Il le pratèle et le libucque et lui barufle les ouillais;
Il le tocarde et le marmine,
Le manage rape à ri et ripe à ra.
Enfin il l’écorcobalisse.
L’autre hésite, s’espudrine, se défaisse, se torse et se ruine.
C’en sera bientôt fini de lui;
Il se reprise et s’emmargine… mais en vain
Le cerceau tombe qui a tant roulé.
Abrah! Abrah! Abrah!
Le pied a failli!
Le bras a cassé!
Le sang a coulé.
Fouille, fouille, fouille,
Dans la marmite de son ventre est un grand secret
Mégères alentours qui pleurez dans vos mouchoirs;
On s’étonne, on s’étonne, on s’étonne
Et on vous regarde
On cherche aussi, nous autres, le Grand Secret.
(Michaux, Henri. Qui je fus. Paris: Gallimard, 1927.)
Třebaže nechceme podávat žádný návod, jak tuto báseň překládat, a už vůbec nechceme ovlivňovat její potenciální překladatele, připojujeme ještě překlad Václava Jamka – jedno z mnoha možných překladatelských řešení – neboť ne každý čtenář je znalý francouzštiny. Vědomě riskujeme, že vám tak znesnadníme práci, ale berte to jako výzvu, jak stejnými výrazovými prostředky napsat svou vlastní, úplně novou báseň!
Henri Michaux: Velký boj
přeložil Václav Jamek
A tu ho krumpá a dršká ho šutrem.
A drychvá ho a křachá ho, až krrrá!
A platvá ho a sumlá ho a bruchá mu špulky
A puclká ho a žmrhoulí ho
A muláchá ho, dráp a rýp a rýp a dráp.
Nakonec ho rozkosobřídí.
Druhý váhá, pachní se, pluská, krutví se a plihne.
Už to bude mít brzo za sebou.
Ještě se vzhává a cvaje se. ale marně.
Obruč se kácí, a co se toho naběhala!
Babra! Babra! Babra!
A břich pukl!
A kost rupla!
A krev tryskla!
Hrab! Hrab! Hrab!
Jezinky kolkolem, jež do šátků tu štkáte,
My žasnem, a žasnem, a žasnem –
A zíráme na vás.
My také hledáme to Veliké tajemství, víte.
(Michaux, Henri. Prostor uvnitř. Přel. Václav Jamek. Praha: Mladá fronta, 2000. 7.)