Lucie Durmanová

Vojtěch Gaja se narodil 28. 7. 1912 v Miškovicích, pocházel z rolnického prostředí. Ve svém rodišti navštěvoval obecnou školu, poté studoval na gymnáziu v Kroměříži a Brně, kde také maturoval. Po maturitě absolvoval kurz Státní pedagogické akademie a vyučoval nejdříve na Slovensku a poté v Užhorodě. Po vzniku Slovenského štátu 14. 3. 1939 se Vojtěch Gaja vrátil na Moravu a jako učitel působil ve Fryštáku. Když došlo v roce 1946 k obnovení univerzity v Olomouci, začal zde Gaja studovat estetiku u prof. Bohumila Markalouse, nejvíce se přitom zajímal o estetiku humoru. Doktorát získal roku 1951, poté pracoval jako překladatel a jazykový poradce na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Jakub Novosad

Shrnout ve zkratce čilý literární život srbské provenience je pro cizince těžký úkol. Umělecká snaživost, kvalita dosahovaných výsledků, ale především četnost tvůrčí základny prokazují, že v současnosti je srbská literatura na vysoké provozní úrovni; vybrat z publikovaných děl ta podstatná představuje každý rok stále větší problém i pro zdejší literární kritiku. Množství v Srbsku vydávaných beletristických knih je totiž obrovské, s českým trhem neporovnatelné – co měsíc se v knihkupectvích objevují desítky domácích titulů nových a nových vydání titulů starších. Nemluvě navíc o široce dostupných zahraničních dílech, ať už textech světových klasiků (i v originálech), nebo knihách ze zemí někdejší Jugoslávie. Jejich samozřejmá přítomnost je dokladem specifičnosti regionu: Na Balkáně se vždy prolínalo několik odlišných kultur,

Vojtěch Varyš

Pražský festival amatérských a nezávislých divadel Apostrof oslavil koncem června své první kulaté narozeniny. Jeho desátý ročník proběhl v divadlech Celetná a DISK a v baru Krásný ztráty. Zázemí festivalu ale i nadále zůstalo v divadle Na Zábradlí, které nyní prochází rekonstrukcí.

Apostrof je komorní festival pro pár desítek diváků, především pro členy pozvaných souborů a okruh organizátorů – má koneckonců i minimální propagaci. Není proto divu, že poté, co se letos nad Celetnou ulicí objevil propagační transparent, se návštěvnost široké veřejnosti ihned zvedla na dvojnásobek. (Z těchto počtů vynecháváme svébytný jev masové návštěvnosti arménského divadla Elbakyan arménskou menšinou žijící Čechách.) Tato určitá uzavřenost dává festivalu možnost neobvyklé otevřenosti – v setkávání mezi tvůrci a kritiky,