Stránka 107 z 109
Johanna Venhoová
přeložila Viola Parente-Čapková
Láska, les nožů
v ložnici, fakírská sebekázeň,
ostrý zákon. Chci všechno, všechno se musí dát.
Láska, na žhavých uhlících
bosa, celou minutu bez dechu
v hloubce dvou sáhů
žádá si slíbené.
Mozek vynulovaný nedostatkem kyslíku. Kdo jsem?
Kam jdu? Do dvou sklenic liju husté mlezivo,
dojím, dokud nejsou prsa prázdná, jak mě to naučili.
Číslo otevírá rozhovor s překladateli. V tomto případě s překladateli poněkud netradičními, ani jeden z nich totiž nemá překládání jako hlavní náplň své práce. Zatímco Jan Dušek je především filolog a teolog, který se textové analýze a překladům věnuje odborně, Milan M. Horák je farářem malé křesťanské církve Obec křesťanů, která u svých duchovních dbá na práci s původními texty. Oba jsou tedy s biblickým texty spjati více než osobně.
Josef Šlerka: Tématem prosincového čísla Plavu je bible a její překlady. Na jednu stranu by to mohlo být pevné vymezení jednou knihou.
…
Rozhovorem s dvěma mladými překladateli ze slovinštiny, Alešem Kozárem a Hanou Mžourkovou, otevíráme číslo věnované literatuře tohoto jazyka. Především na postavení slovinské literatury a jejího překladatele u nás i na jihu se ptal Jan Chromý.
Jan Chromý: Začněme obligátní otázkou. Jak jste se dostali ke slovinštině a slovinské literatuře?
Aleš Kozár: Dost prozaicky. Slovinsko mě oslovilo jako krásná země s příjemnými, vstřícnými lidmi ,,té milé slovanské povahy“. Za dobu, kdy jsem na fakultě studoval češtinu, byl pro mě obor čím dál tím víc těsný. A jak se ukázalo, slovenistika byla ideální alternativa.
…