Stránka 113 z 116

I takto možno, ale já bych prosil jinak

Richard Podaný

Rád bych reagoval na překlad Joycových básní, uveřejněný v PLAVu 11/2006 (s. 16–19), který mě po porovnání s laskavě přiloženým originálem poněkud vyvedl z míry. Čtu-li dobře medailon autora překladu, jedná se o publikujícího básníka. Básníci při překladu poezie zpravidla spíše přehánějí svou autorskou odvahu, toto je však kupodivu opačný případ. Převedení pečlivé, se znalostí sekundární literatury i pozadí, převedení, ze kterého se opravdu dopodrobna dozvíte, o čem se v originálu psalo. Bohužel, přebásnění to není vůbec. Nevylučuji, že právě takový byl záměr překladatele, ba nevylučuji ani, že může jít o cílevědomou koncepci překladu poezie (ostatně v některých nešťastných zemích se to tak dělá odjakživa),

Evropský Turek Pamuk

Jan Hon

Tato rubrika bude v podobě kaleidoskopu nebo mikroeseje představovat některé zajímavosti, které se ve světové literatuře udály za poslední měsíc.

Česká média si sice stačila všimnout, že letošní Nobelovu cenu za literaturu získal jakýsi Turek Pamuk, ale u této strohé informace také vesměs zůstalo. Dokonce i jeho prvního knižního překladu jsme se dočkali až na sklonku minulého roku. Snad proto u nás zůstala zcela bez povšimnutí řeč s názvem Kufr mého otce, kterou Pamuk pronesl v prosinci při převzetí Nobelovy ceny. Přitom právě ona výmluvně ukazuje, proč by se nota bene evropské publikum mělo zrovna o tohoto tureckého autora zajímat.

1/2007 – Příběhy severoamerických indiánů



12/2006 – Číslo nesvobody



11/2006 – Překladatelská soutěž Jiřího Levého



10/2006 – Oulipo: Oloupili opilou



9/2006 – Současná arabská literatura



Errata červnového čísla

Z červnového čísla věnovaného lužickosrbské literatuře nám nedopatřením vypadl medailon překladatele Jakuba Žytka. Velice se omlouváme.

Jakub Žytek se narodil roku 1980, absolvoval Gymnázium v Orlové a nato vystudoval češtinu a latinu na FF UK. Nyní zde pokračuje v doktorandském studiu české literatury (se zaměřením na starší českou literaturu). Vyučuje latinu na jednom z pražských gymnázií; pokud mu zbývá čas, také z ní překládá – rád by dokončil překlad Maniliova Astronomiconu. V Tvaru 1/05 publikoval báseň Bohémie.

7–8/2006 – Vážná hra, tisíc ouzkostí



CD básní Kita Lorence

  1. W měše     0:42

  2. V pytli     1:02

  3. Zpráva o veliké bitvě     4:29

  4. Dźiwne přeměnjenje     0:47

  5. Zázračná proměna     1:05

  6. Malování kraslic     2:33

  7. Rozchad     0:15

  8. Rozchod     0:29

  9. Jezero u Gojace     2:50

  10. Schöner Tag     0:28

  11. Pěkný den     0:52

  12. Adam a Eva jako cizí dělníci     1:03

  13. Na rjanej molowanej njedźeli     1:33

  14. Jedné krásně malované neděle     1:50

  15. Slepjanske pěsnje     1:11

  16. Písně ze Slepa     1:39

  17. Konec představení     1:38

  18. Spisy Hanza Nepile     4:36

  19. Spisy Hanzo Nepily     5:08

Originály básní Kita Lorence vyšly ve sbírkách Rymarej a dyrdomej (1985,