Stránka 29 z 106
Miroslav Tomek
Státní cenu za překladatelské dílo letos získala Alena Morávková (1935), překladatelka z ruštiny, ukrajinštiny a francouzštiny (rozhovor s ní najdete v Plavu 4/2018). Její dlouhá překladatelská dráha začala v letech 1953–1958 studiem slavistiky a romanistiky na FF UK. Po studiích pracovala zprvu jako redaktorka divadelních her v DILIA, na konci šedesátých let pak přešla do Ústavu jazyků a literatur Československé akademie věd. Po prověrkách v roce 1972 ho však pro nesouhlas s okupací Československa musela opustit a působila jako překladatelka na volné noze. Od devadesátých let 20. století vyučovala na DAMU a přednášela také na FF UK,
…Rozhovor s Antónem Lopem vedl Jakub Vaněk
Přeložila Katarína Ganobčíková
Antón Lopo se ve svém nakladatelství Chan da Pólvora dlouhodobě věnuje vydávání knih v galicijštině. Vedle toho je činný jako politický aktivista a básník. V rozhovoru vedeném korespondenční formou a paradoxně v jazyce, vůči jehož nadvládě se galicijská poezie několik století vzpouzí, tedy ve španělštině, jsme mluvili o revolučnosti psaní, obtížích malých literatur i současné nepříznivé situaci galicijštiny. Dotkli jsme se také toho, že naše číslo věnované galicijské poezii sestává výhradně z autorek.
Jakub Vaněk: Přítomné číslo našeho časopisu je věnováno převážně současné galicijské poezie psané ženami,
…Rozhovor s Pierrem Pe’erem Friedmannem vedla Olga Pavlova
S Pierrem Pe’erem Friedmannem, literárním kritikem, fotografem, pedagogem a současně i jediným překladatelem české literatury do hebrejštiny, jsme mluvili o úskalích jeho jedinečného postavení, o problémech spojených s překladem literatury tzv. malých jazyků a také o překladatelské etice.
Olga Pavlova: Proč jste se rozhodl věnovat překladu z češtiny do hebrejštiny?
Pierre Pe’er Friedmann: Nebylo to tak úplně moje rozhodnutí. Můj románek s češtinou začal náhodně. Na telavivské univerzitě jsem psal diplomovou práci o pojetí pravdy v próze Karla Čapka a řekl jsem si,
…Klára Soukupová
Barnes, Julian. Muž v červeném kabátě.
Z anglického originálu The Man in the Red Coat (2019) přeložil Petr Fantys.
1. vydání. Praha: Odeon, 2021. 328 stran.
Muž v červeném kabátě je knihou o době nesmírného bohatství boháčů, společenské moci aristokracie, nekontrolovatelného a překomplikovaného snobství, zbrklé koloniální ctižádosti, uměleckého mecenášství a soubojů (159). Autor ho napsal rok před odchodem Velké Británie z Evropské unie, který označuje za pošetilý a masochistický, a text je tedy svého druhu poctou anglicko-francouzským – leckdy nevraživým,
…Kristýna Králová
Kadečková, Helena. Soumrak bohů. Severské mýty a báje (zimní vydání).
Ze staroseverských originálů převyprávěla Helena Kadečková.
4. vydání. Praha: dybbuk, 2021. 159 stran.
Převyprávění staroseverských mýtů od Heleny Kadečkové vychází již počtvrté, a má tak dobře našlápnuto k tomu, aby jednou v počtu vydaných výtisků dostihlo dnes již notoricky známé Petiškovy Staré řecké báje a pověsti. První dvě vydání realizovalo nakladatelství Aurora v letech 1998 a 2009, druhá dvě dybbuk, a to v revidované podobě v roce 2018 a letos v nové, zimní verzi,
…
Petr Christov
Francii prý milujeme: romantika, levandule, barety a tak. Realita česko-francouzských kulturních vztahů ovšem má své limity. A protože letošním hlavním hostem Světa knihy byla Francie, nabízí se banální otázka: co jsme se o ní dozvěděli nového? A co o ní vlastně víme?
Pražský literární festival učinil v posledních letech nemálo proto, aby podobné stereotypy překonal: ostatně jeho uměleckým ředitelem je v Praze usazený schopný literární agent, publicista a literát Guillaume Basset, který zná obě kulturní prostředí a výrazně napomohl rozvoji veletrhu a logicky též podobě jeho posledního, francouzského ročníku.
Přesto lze opětovně konstatovat,
…Rozhovor s Paj Sien-jungem vedla Táňa Dluhošová
Z angličtiny přeložila Pavlína Krámská
Tradice, či modernita? Paj Sien-jung je ztělesněním obojího. Jeho povídky jsou pověstné proplétáním čínské literární tradice – obzvláště té básnické – s estetickými prvky modernismu, čímž se nejen vytváří komplexní obraz jedné sociální skupiny, ale i zobrazení přechodu mezi starou a novou dobou. Co má ze staré literatury nejraději, a čím naopak přispěl ke vstupu Tchaj-wanu do třetího tisíciletí?
Táňa Dluhošová: Tchajwanská i česká společnost si prošly podobnou historickou zkušeností období totality. Vy jste v tomto období začínal psát a vydávat časopis.
…
Rozhovor s Laurou Angeloni vedla Olga Pavlova
S pilnou překladatelkou Laurou Angeloni jsme mluvili o zlatém období české literatury v současné Itálii, o jejích prvních překladatelských pokusech a odpovědnosti práce literárního překladatele.
Olga Pavlova: Počátky italské bohemistiky se pojí se jmény básníka Jaroslava Vrchlického a profesora padovské univerzity Emilia Tezy. Měla jste v rukou jejich překlady? Jak na vás zapůsobily?
Laura Angeloni: Abych byla upřímná, nepamatuju se, že bych někdy zmíněné překlady četla. Pamatuju si Babičku od Boženy Němcové, kterou přeložil Ettore Lo Gatto,
…Petra Ben-Ari
Jü Chua. Čína v deseti slovech.
Z čínského originálu Š‘-ke cch‘-chuej li te čung-kuo (2011) přeložila Petra Martincová.
1. vydání. Praha: Verzone, 2020. 224 strany.
Jü Chua se do češtiny překládá nejvíce ze všech současných čínských spisovatelů. Po čtyřech románech vyšla tematická sbírka deseti esejů, zachycujících soudobou podobu Číny. Text nás nenásilně provází posledním půlstoletím čínských dějin, fakta prokládá autobiograficky laděnými exkurzy, lidovou slovesností i kritickými zamyšleními.
Naturalistická předmluva dává tušit charakter very chinese problems, se kterými budeme mít co do činění.
…