Časopis vychází jednou měsíčně
a stojí 135 Kč

Vydává: Spolek SPLAV!
U Studánky 5, 170 00 Praha 7
IČO 266 74 122

   


Aby vám neuteklo žádné nové číslo, přihlašte se k našemu newsletteru:

 

Zásady zpracování osobních údajů

Stránka 47 z 114

Autobiografie jako praktická příručka sociologie

Martin Šplíchal

Eribon, Didier. Návrat do Remeše.
Z francouzského originálu Retour à Reims (2009) přeložil Dušan Špitálský.
1. vydání. Praha: Tranzit.cz, 2019. 172 stran.
 

Návrat domů je podle Jorgeho Luise Borgese jedním ze tří hlavních témat literatury. Platnost této teze dosvědčuje autobiografie Didiera Eribona Návrat do Remeše. V ní se po letech strávených v Paříži a v zahraničí vrací Eribon (* 1953) – už jako uznávaný francouzský sociolog – na předměstí Remeše, kde vyrůstal a žil až do dob svých vysokoškolských studií, aby navštívil matku po smrti svého otce stiženého Alzheimerovou chorobou.

…

Persona T. S. E.

Matouš Jaluška

Eliot, T. S. Křesťan – kritik – básník.
Z anglických originálů The Complete Prose of T. S. Eliot, sv. 1–8 (2014–2019), vybrali a přeložili Martin Hilský, Petr Onufer a Martin Pokorný.
1. vydání. Praha: Argo, 2019. 491 stran.
 

T. S. Eliot je kromě Pusté země a dalších kanonizovaných básní autorem rozsáhlého korpusu esejů, recenzí a přednášek, které se nyní dostávají k českému čtenáři i díky tomu, že baltimorská Univerzita Johnse Hopkinse loni dokončila vydávání monumentálního souboru „veškeré prózy“ tohoto spisovatele,

…

Kočičí zima

Zveřejňujeme ukázku z románu Kočičí zima, která se nevešla do třetího čísla letošního ročníku. Pohádkové motivy v ní se hodí k dnešnímu Mezinárodnímu dni dětí.

4/2020 – Když norské sci-fi potká cli-fi

Dnes vychází nový Plav. Ani s ním neopustíme žánr sci-fi, ale přesouváme se na drsný sever a zkoumáme, jak vypadá sci-fi v Norsku a co je cli-fi.

… a těším se do Bretaně

Michala Marková

Před šesti týdny jsem žila jiný život. Po bezmála dvaceti letech v oboru literárního překladu jsem se v průběhu loňského roku finančně dopracovala ke stavu, který bych neváhala označit za fajn: tak například před Vánoci jsem už nebulela kvůli dilematu „ještě jeden dárek pro děti, nebo pořádné jmelí?“ a přestala jsem se pravidelně budit ve čtyři ráno kvůli kombinaci tragického pracovního skluzu a nulového zůstatku na účtu.

A hlavně se mi hrou osudu a férových licenčních smluv povedlo našetřit na měsíc digitálně nomádského života v Bretani, kde jsem hodlala přeložit knížku a kam jsme se s rodinou zcela nezřízeně těšili.

…

Klimatické změny do velké míry definují naši dobu

Rozhovor s Thorunn Gullaksen Endresonovou

Řada současných (nejen) norských postapokalyptických a dystopických románů spadá do poměrně nedávno pojmenovaného žánru cli-fi neboli climate fiction. Tento termín označuje beletrii, která tematizuje klimatické změny spjaté s člověkem a která se díky svému silnému akcentu na životní prostředí přirozeně často ocitá v hledáčku ekokritického přístupu. Existuje v Norsku delší tradice ekologicky zaměřené literatury, nebo je to záležitost až posledních několika let? Proč je cli-fi tak často spojováno se sci-fi a mladými čtenáři? A má v knihách tohoto žánru své místo i humor?
 

Jitka Jindřišková: Co je ekokritika a o jaké texty se zajímá?

…

Vyhýbám se nejnovější literatuře, zvláště oceněným dílům

Rozhovor s Jamesem Morganem

S bohemistou, rusistou a začínajícím překladatelem Jamesem Morganem jsme mluvili o počátcích jeho kariéry, o významu literárních cen a jiných ocenění a také o záludnostech překladu z několika slovanských jazyků.
 

Olga Pavlova: Věnujete se několika aktivitám najednou. Kdy nacházíte čas ještě na překlad?

James Morgan: Většinu času věnuji univerzitní práci, její součástí naštěstí je překlad z angličtiny i do angličtiny, takže pravidelně cvičím. Nemám moc času na pravidelný, vydatný překlad mimo studia, ve volném čase se však někdy zabývám současnými básničkami.

OP: Mluvíte o překladu básní,

…

Ostří jílu

Klára Soukupová

Setz, Clemens J. Láska za časů Mahlstadtského dítěte.
Z německého originálu Die Liebe zur Zeit des Mahlstädter Kindes (2011) přeložila Marie Voslářová.
1. vydání. Praha: Fra, 2019. 352 stran.
 

„Tyto příběhy lákají čtenáře do labyrintů něhy, násilí, lásky a obscenity.“ Tak komentovala v roce 2011 porota Ceny Lipského knižního veletrhu svou volbu vítěze v kategorii beletrie, knihu rakouského autora Clemense J. Setze (* 1982) Láska za časů Mahlstadtského dítěte. Povídková sbírka obsahuje osmnáct různě dlouhých textů, jež nespojuje téma, prostředí ani vypravěčská perspektiva,

…

3/2020 – Zákruty fantazie

Dnes vychází nové číslo Plavu. Při jeho přípravě jsme nečekali, že se vydáním trefí do doby, která sama připomíná dystopický román, ale ani teď není od věci ponořit se na chvíli do jiného světa s útěchou, že je jen výplodem něčí fantazie.

Jak se nedělá monografie

Olga Pavlova

Kolektivní monografie Vybrané kapitoly z ruského myšlení 20. století vyšla v roce 2018 jako výstup projektu „Progres Q13. Místa střetávání: strategické regiony mezi Evropou, severní Afrikou a Asií“ a klade si za cíl zmapovat některé méně známé ruské filosofické proudy minulého století. Tento záměr je samozřejmě velmi ambiciózní, proto není divu, že útlá, bezmála dvousetstránková knížka veškerá očekávání nenaplní.

Velmi rozpačitý dojem zanechává již úvodní studie Hanuše Nykla, který se zhostil náročného úkolu: propojit následující čtyři kapitoly věnované životu a dílu intuicionisty a mystika Nikolaje Losského, filosofa a monarchisty Ivana Iljina,

…
Starší příspěvky → ← Novější příspěvky