Časopis vychází jednou měsíčně
a stojí 135 Kč

Vydává: Spolek SPLAV!
U Studánky 5, 170 00 Praha 7
IČO 266 74 122

   


Aby vám neuteklo žádné nové číslo, přihlašte se k našemu newsletteru:

 

Zásady zpracování osobních údajů

Stránka 48 z 113

Bez redaktorů by překlad nikdy nemohl mít vysokou úroveň

Rozhovor s Vasilem Samokovlievem vedla Olga Pavlova

S Vasilem Samokovlievem jsme mluvili o proměně situace v bulharské bohemistice, o specifikách překladu textů autorů 20. a 21. století a také o spolupráci mezi spisovateli, překladateli a redaktory.
 

Olga Pavlova: Jaké je postavení bohemistiky v dnešním Bulharsku?

Vasil Samokovliev: Bulharští bohemisté jsou zvláštní skupina lidí, kteří se podporují navzájem. Jsme takoví svobodní zednáři. Bohužel dnes čeština jako obor zůstala jen na univerzitách v Sofii a v Plovdivu, donedávna jsme ji však měli i v Blagoevgradu a v Burgasu. Zájem o ni ale neklesá a v Sofii i v Plovdivu je úroveň stále velmi vysoká,

…

Ukrajinský Miláček

Petr Šmíd

Pidmohylnyj, Valerjan. Město.
Z ukrajinského originálu Misto: roman (1929 [1928]) přeložil Miroslav Tomek.
1. vydání. Brno: Větrné mlýny, 2019. 416 stran.
 

Českému čtenáři se dostává poprvé do rukou román, který pro ukrajinskou literaturu znamenal podobný mezník jako pro irskou Vyhnanství Pádraica Ó Conaira nebo Azul Rubéna Daría pro literatury hispanoamerické: je jedním z prvních kontaktů s moderní evropskou prózou. Pidmohylnyj byl překladatelem francouzské literatury a právě poučení, které získal četbou Anatola France či Guye de Maupassanta, mu umožnilo vymanit se z tehdejší módy ukrajinských prozaiků,

…

10/2019 – Snění v rudém prachu

Právě vyšlo nové číslo Plavu, tentokrát věnované současné čínské povídce. Přijměte pozvání do pestrého a divokého světa mladých čínských autorů a autorek.

Sním, či bdím?

Zuzana Li

Koncepci tohoto čísla sestavila sinoložka a překladatelka Zuzana Li. V úvodním eseji se zabývá charakteristikou mladé generace tvůrců a zasazuje ji do potřebného kontextu (nejen) moderní Číny. Čtenářům se tak naskýtá možnost objevit fikční světy podivuhodné imaginace, jež vyrůstají ze základů tisícileté tradice čínské literatury.
 

Eileen Chang ve svých čtyřiadvaceti letech napsala: Sláva musí přijít co nejdříve, dostaví-li se se zpožděním, člověk si ji tak neužije… i proto si musím neustále připomínat: rychle, je nejvyšší čas, nejvyšší čas! Jedinec snad ještě počká, ale doba je uspěchaná, už teď se staré hroutí a přijde ještě větší zkáza.

…

Hrabala u nás překládal téměř každý

Rozhovor s Tomaszem Grabińským vedla Olga Pavlova

S překladatelem, novinářem, kulturním diplomatem a knihovníkem Tomaszem Grabińským jsme mluvili o postavení české a slovenské literatury v Polsku, o česko-polských kulturních vztazích a o specifikách tvůrčí činnosti v překladatelské rodině.
 

Olga Pavlova: Překládáte nejen z češtiny, ale i ze slovenštiny. Jak jste se k této jazykové kombinaci dostal?

Tomasz Grabiński: Maturoval jsem v roce 1992. Tehdy se u nás hodně psalo o Československu. Všichni šli studovat práva nebo západní filologie. Řekl jsem si, že česká filologie by nemusela být špatný nápad.

…

Svět podle Sněhuláka: nevšední realita všedních dní

Magdalena Císlerová

Frameová, Janet. Sněhuláku, Sněhuláku; Laguna.
Z anglických originálů The Lagoon and Other Stories a Snowman Snowman: Fables and Fantasies přeložil Denis Molčanov.
1. vydání. Praha: Dauphin, 2019. 276 stran.
 

Když se řekne novozélandská literatura, mnohému českému čtenáři možná žádná jména ze země dlouhého bílého oblaku snadno nenaskočí. Tamní literatura je ve společnosti svých sesterských literatur z ostatních anglofonních zemí do jisté míry stále vnímána jako chudá příbuzná, zastíněna velikány z Británie a USA. I proto je českých překladů pomálu. Vydání sbírky povídek Laguna spolu s novelou Sněhuláku,

…

7-Eleven z Finska

Jan Dlask

Finská čítanka. Gutenbergova čítanka současné finské prózy. Ed. Jitka Hanušová.
Z finských originálů přeložili Lenka Fárová, Jitka Hanušová, Vladimír Piskoř, Ema Stašová, Martina Šímová, Alžběta Štollová a Michal Švec.
1. vydání. Praha: Labyrint, 2018. 244 stran.
 

Vydávání souborů kratších próz přeložených z finštiny již má u nás určitou tradici. V roce 1988 vyšlo v předlistopadovém Odeonu Pět finských novel, obsahujících překlady dnes již finských klasiků. Následovaly projekty pro studenty: jednak dva Almanachy severských literatur (1997, 2000), z nichž každý obsahoval svou finskou část.

…

9/2019 – Polské kresentimenty

Vychází nový Plav. Toto číslo je věnováno Kresům, oblasti za východními hranicemi dnešního Polska, regionu s bohatou a pohnutou historií.

Kresy – hranice nepochopitelná jak smrt

Hanele Palková

Následující text nastiňuje specifika kresové literatury a literatury Kresů. Jaké je postavení Kresů v rámci polské literatury? Jaké charakteristické motivy se objevují v dílech spjatých s Kresy? S jakými žánry pracují kresoví autoři? Efemérní kategorie „kresovosti“ ukazuje své pestré i temné stránky.
 

Kresy čili hranice, magická oblast východních území náležejících do roku 1945 Polsku, dnes součást Běloruska, Ukrajiny a Litvy. Jejich hlavními kulturními centry byly Wilno (Vilnius) a Lwów (Lvov). Předmět nekončící polské nostalgie i demytizace sebe samých. Někteří autoři se domnívají, že Kresy zanikly podpisem jaltské smlouvy v roce 1945.

…

Monofónní román o lásce etc.

Martin Šplíchal

Barnes, Julian. Jediný příběh. Z anglického originálu The Only Story (2018) přeložil Petr Fantys. 1. vydání. Praha: Odeon, 2019. 263 stran. 

České vydání románu Jediný příběh se u nás setkalo s veskrze příznivým ohlasem. Již třináctý román Juliana Barnese (*1946) byl nejednou označen za „brilantní“. Ano, takové romány tohoto anglického prozaika zpravidla bývají, Jediný příběh mezi ně ale rozhodně nepatří.

Protagonista a zároveň vypravěč románu Paul se vrací ve vzpomínkách o padesát let nazpátek, kdy se v devatenácti letech seznámil v tenisovém klubu se svou životní láskou,

…
Starší příspěvky → ← Novější příspěvky