Stránka 53 z 108
Jan Zikmund
Sylvia Plathová. Ariel. Z anglického originálu Ariel (1966) přeložil Jan Zábrana. 3. vydání. Praha: Argo, 2017. 123 stran.
Americká básnířka Sylvia Plathová (1932–1963) si vzala život jednoho únorového rána, zatímco její nic netušící děti spaly ve vedlejším pokoji. Utěrkami utěsnila dveře do kuchyně, napsala poslední vzkaz pro chůvu (Zavolejte dr. Hordera), pak strčila hlavu do trouby a zapnula plyn. Ukončila tak půlroční období nejistoty a zoufalství, které zažívala, když ji opustil manžel, anglický básník Ted Hughes. Deprese a sklony k sebevraždě měla už dřív, leč v létě 1962,
…Josef Straka
19. ročník mezinárodního básnického festivalu Den poezie s názvem Labyrint světa se koná ve dnech 12.–26. listopadu 2017.
Letošní ročník je inspirován názvem jedné z nejznámějších filosofických knih Jana Amose Komenského. Možná také nepřímo navazuje na téma ročníku minulého, nazvaného Žádný člověk není ostrov, což je citát z básně Johna Donnea. Kontinuita je jednou z ústředních myšlenek festivalu od jeho založení v roce 1999, kdy opravdu byl jediným dnem poezie – do současné, čtrnáctidenní podoby se ustálil teprve postupně; jeho začátek připadá vždy na druhou listopadovou neděli, a proto si 16. listopad, výročí narození K.
…
Rozhovor s Virou Meňokovou
Z polštiny přeložila Hanele Palková
V posledních desetiletích se Bruno Schulz stává nejen kulturní ikonou, inspirující umělce z celého světa, ale také se vrací do své „republiky snů“, do svého „jediného města na světě“, tedy do rodné Drohobyče. Přinášíme vám rozhovor s iniciátorkou schulzovských akcí v Drohobyči, tamější rodačkou, překladatelkou a znalkyní Schulzova díla a spoluzakladatelkou drohobyčského schulzovského muzea i festivalu.
Hanele Palková: Narodila jste se v Drohobyči, Schulzově rodišti. Kdy jste se poprvé setkala s jeho dílem?
Vira Meňoková: Jako většina obyvatel nyní ukrajinské Drohobyče jsem o Schulzovi dlouho nevěděla nic.
…Rozhovor s Adrienne Yabouzaovou
Z francouzštiny přeložil Vojtěch Šarše
Spisovatelé pocházející z bývalých francouzských kolonií v Africe se nacházejí v nesnadné situaci: píší ve francouzštině, zároveň se ovšem potýkají s národní identitou a také s přináležitostí k subsaharské části afrického kontinentu, celku složeného z mnoha etnických skupin. V drtivé většině publikují ve Francii pro evropské čtenáře knihy o realitě současné Afriky. Zároveň píší i pro čtenáře africké, k nim se však jejich díla dostávají jen obtížně. To jsou paradoxy, o kterých v následujícím rozhovoru hovoří spisovatelka Adrienne Yabouzaová, která nám kromě dalšího také vysvětlí, proč je většina příspěvků v tomto čísle psaná evropskými jazyky.
Vojtěch Šarše: Paní Yabouzaová,
…Klára Soukupová
Barnes, Julian. Hukot času. Z anglického originálu The Noise of Time (2016) přeložil Petr Fantys. 1. vydání. Praha: Odeon 2017. 208 stran.
Ambivalentní „veřejná samota“ Dmitrije Šostakoviče jakožto předního skladatele sovětského režimu, jenž se zároveň despotické moci neustále vzpíral a byl střídavě zavrhován a vyzdvihován, nabízí atraktivní látku k beletristickému zpracování. Chopil se jí slavný, Man Bookerovou cenou oceněný (2011) britský autor Julian Barnes a přetvořil ji ve vyprávění o ideologickém tlaku a lidské zbabělosti.
Barnes v Hukotu času kombinuje z vnější perspektivy vedené pasáže o životě Dmitrije Šostakoviče s vnitřními monology postavy,
…
Rozhovor s Kirsten Thistedovou
Z dánštiny přeložil Zdeněk Lyčka
Proč je potřeba, aby si Dánové udržovali povědomí o dění na dálném severu? Proč je potřeba, aby si je udržoval i zbytek Evropy? O tom, co se aktuálně děje na grónské literární scéně, hovořil překladatel Zdeněk Lyčka s eskymoložkou Kirsten Thistedovou.
Zdeněk Lyčka: Naposledy jsme se viděli na Světě knihy 2016, kam tě pozvalo nakladatelství Argo, neboť vydalo v českém překladu tvoji dánskou verzi grónských mýtů a pověstí s ilustracemi inuitského autora Árona z Hůrky [1]. Ten také část textů sám napsal. Čím je podle tebe tento autor důležitý pro grónskou kulturu a její zprostředkování zahraničním zájemcům?
…Ladislav Čumba
V roce 2016 vyšel v naší mateřštině román Tři truchliví tygři (Tres tristes tigres) od kubánského autora Guillerma Cabrery Infanteho. Když se v roce 2010 pod názvem Přelétavá nymfa (Ninfa inconstante) objevil český překlad miniatury téhož autora, překladatel Petr Zavadil získal i s přihlédnutím k tomuto překladatelskému výkonu následujícího roku Jungmannovu cenu jakožto vůbec nejmladší nositel tohoto prestižního ocenění.
Na vydání autorova mistrovského díla si musel český čtenář ještě takřka sedm let počkat. Po překladateli Petru Zavadilovi se převodu chopila osoba z nejpovolanějších: Anežka Charvátová. Ta již byla rovněž oceněna Cenou Josefa Jungmanna,
…