Stránka 98 z 105

Kdo to neví, myslí si, že je novátor

Rozhovor s Janem Vladislavem 

Josef Šlerka: Překládáte z osmi jazyků. Za překládání jste dostal v roce 2001 státní cenu. Jak se člověk stane takovou překladatelskou legendou?

Jan Vladislav: Legendou se dnes označuje kdekdo a kdeco. Jsem-li znám jako překladatel, je to spíš paradox, moje volba to nebyla. Ne že bych toho snad litoval, ale původně jsem chtěl být matematikem, astrofyzikem. Překazila to válka, okupace a zavření vysokých škol. Matematika totiž chce člověka celého a co nejdřív. Sám, bez řádného studia, jsem na to nemohl stačit, nebyl jsem génius. Přesto jsem se jí jeden čas zabýval s velikou vášní a jsem jí dodnes vděčný.

Pražský Schiller

Jan Hon

Karlova univerzita se vyznačuje jedním anomálním úkazem, totiž ústavem germánských studií na Filozofické fakultě. Již delší dobu vypadá, jako by se pohroužil do zimního spánku – o to pozoruhodnější jsou ovšem výkony, ke kterým se jednou za čas probere. Za tím posledním stojí ojedinělý spiritus agens české germanistiky Alice Stašková, díky níž se pražský germanistický ústav mohl na podzim roku 2005 prezentovat jako spoluorganizátor konference o Friedrichu Schillerovi pořádané v pražském Goethově institutu k dvoustému výročí jeho úmrtí. Letos na jaře se nám pod názvem Friedrich Schiller und Europa. Ästhetik, Politik, Geschichte (Friedrich Schiller a Evropa.

11/2007 – Levého překladatelská soutěž 2007



Výběrová bibliografie:Dílo T. S. Eliota v českých překladech

Je smutnou skutečností, že čeští překladatelé mají vůči T. S. Eliotovi poměrně značný dluh, zejména pokud jde o jeho básnická dramata a esejistickou tvorbu. Na samý závěr vám přinášíme skromný, byť úplný výčet dosud vydaných překladů z díla T. S. Eliota do češtiny.

Tam domov náš. Přel. Libuše Pánková. Londýn: Evergreen, 1941.

Nyní v Anglii. Přel. Libuše Pánková. Londýn: Faber and Faber, 1944.

Pustá země. Přel. Jiřina Hauková a Jindřich Chalupecký. Praha: B. Stýblo, 1947.

Rodinné shromáždění. Přel.

Státní cena za překlad 2007

Lukáš Novosad

V neděli 28. října byly uděleny výroční státní ceny za literaturu a překlad, literární byla udělena Milanu Kunderovi, překladatelská profesorovi brněnské JAMU, letos dvaasedmdesátiletému Antonínu Přidalovi. (V tomto čísle podotkněme, že u Přidalových překladatelských začátků stál Jiří Levý: „Mezi ty, kteří mě ovlivnili nejvíc, patřil jeden z našich nejlepších anglistů Jiří Levý, tenkrát přednášel ještě v Olomouci, ale věnoval mnoho sobotních odpolední hovorům se mnou, nad mými texty a překlady. To on mě podnítil, abych se dal do překladu španělské středověké Knihy pravé lásky, ačkoli se mohlo zdát, že se svými studentskými zkušenostmi tak nesnadnou práci nezvládnu.

Jiřina Hauková – překladatelka

Anna Vondřichová

Básnířka a překladatelka Jiřina Hauková (1919–2005) studovala od roku 1938 v Brně tři semestry anglistiku a bohemistiku, po uzavření vysokých škol se vrátila do Přerova, kde působila v redakci Obzoru. Později redigovala ženskou rubriku Lidových novin a pracovala v knižním oddělení Ministerstva lidové osvěty, po roce 1943 se natrvalo přestěhovala do Prahy a po dvou letech se stala členkou Skupiny 42. Po válce byla zaměstnána v publikačním odboru a později v zahraniční sekci ministerstva informací. Do roku 1948, kdy ji jako mnohé další postihl zákaz publikace, vyšla ještě válečná sbírka Cizí pokoj (1946), první přeložené básně v časopisech Kvart (1945/46) a 

Výběrová bibliografie k Walesu a velšské literatuře

sestavila Vladimíra Šatavová

V češtině jsou k tématu literatury ve Walesu dostupné následující publikace:

Drak má dvojí jazyk. Ed. Petr Mikeš, Sioned Puw Rowlandsová. Přel. Edita Drozdová, Eva Karasková, Jana Mesárošová, Petr Mikeš a Ivan Ryčovský. Olomouc: Periplum, 2001.
EVANS, Caradoc. Naši. Přel. Simona Mazáčová. Praha: Volvox Globator, 2003.
HUGHES, Tristan. Věž. Přel. Vladimíra Šatavová. Praha: Volvox Globator, 2006.
Kočky na dražbě. Povídky velšských spisovatelek. Ed. Sioned Puw Rowlandsová. Přel. Alexandra Büchler, Eva Klimentová, Vladimíra Šatavová, Lucie Šavlíková.

Literatura ve Walesu

Vladimíra Šatavová

Literární krajina ve Walesu, starobylá i moderní, je zajímavým terénem prozkoumávaným nadšenci a specialisty; je ale přitažlivá i pro toho, kdo sem zavítá poprvé. Mezi záplavou literatury psané různými jazyky a využívající tzv. starý keltský Wales především jako atraktivní kulisu vynikají známé autentické monolity, jako je svod raně středověkých velšských příběhů Mabinogi, sepsaných velšsky, novodobé dílo básníka Dylana Thomase, vytvořené anglicky, případně latinské spisy Geralda z Walesu z přelomu 12. a 13. století. Všechny tři jazyky mají na podobě velšské kultury významný podíl, ze všech tří však jen domácí velština, i když nejméně známá,

Překladatelská cena Josefa Jungmanna za rok 2006

Jan Hon

V úterý 2. října byla předána Cena Josefa Jungmanna za nejlepší překladatelský výkon roku 2006 a další překladatelská ocenění s ní spojená. Ač tomu neodpovídalo ani omšelé prostředí sálu Pálffyho paláce, ani chabý zájem novinářů, ani prodlení, s jakým o výsledcích informovala Obec překladatelů na svých webových stránkách, přece je tato událost právem označována za prestižní. A to i přes to, že některá z kritérií poroty, o nichž mluvila její předsedkyně Božena Koseková, mohla budit jisté rozpaky. Že překlad má být adekvátní i tvůrčí, to dá rozum. Co si však představit pod kritériem „hodnot, které překlad přenáší do našeho kulturního povědomí“,

10/2007 – Velšská literatura