Stránka 99 z 110
Blanka Stárková, Robert Novotný, Vladimír Piskoř
Stéphane Audoin-Rouzeau: Velké bitvy historie Z francouzského originálu Les grandes batailles de l´histoire přeložil Antonín Skalický. Odpovědný redaktor Václav Trhal. 1. vyd. Praha: Brána a Deus 2007, 287 s.
Výpravná publikace, obsahující popisy a historický kontext několika desítek významných bitev od bitvy u Kadeše v roce 1274 př. Kr. po druhou válku v Iráku z roku 2003, je zcela znehodnocena katastrofálním překladem a zjevnou absencí redakční práce, jazykové i tiskové korektury.
Na více místech nacházíme četné tiskové chyby, číslovky místo písmen, rozdělovací znaménko uvnitř slov, sloučená slova, chyby v psaní velkých písmen,
…Marie Iljašenko
Péter Esterházy o fotbale a literatuře
U příležitosti druhého vydání knihy Malá maďarská pornografie (Mladá fronta 2008) se v Maďarském kulturním středisku konalo 14. května setkání se spisovatelem Péterem Esterházym. Českým čtenářům se tento autor v minulých letech představil ve čtyřech překladech. Ponejprv vyšel sborník jeho esejů Jako hrách na zeď (Hynek 1999), později se v knihkupectvích objevila i Hrabalova kniha (Havran 2002), Esterházyho pocta českému spisovateli. Následoval román Pomocná slovesa srdce (Dauphin 2005) a Příběh (Academia 2006), povídkový duet Esterházyho a Imreho Kertésze.
…Lewis Carroll
Na překlad beletristického díla Lewise Carrolla si v češtině dosud troufli nemnozí a značná jeho část zůstává dosud nepřeložena. Kromě obou dílů Alenčiných dobrodružství byl přeložen pouze román pro děti Sylvie a Bruno (č. 1996) a dvě knihy logických hádanek – Logika hrou (č. 1972) a Zamotaný příběh (č. 1996).
Alenka v říši divů, budeme-li se držet zavedeného titulu, se dočkala čtyř převedení do češtiny. První z nich předložil v roce 1896 Jan Váňa pod názvem Malé Elišky země divů a příhod,
…Rozhovor s Jiřím Weinbergerem a Janem Bornou
Josef Šlerka: Jak vidí nonsensovou literaturu a poezii nonsensový básník? A jak vidí nonsens režisér, který má na kontě divadelní představení z díla Pierra-Henriho Camiho?
Jiří Weinberger: Nejsem rád označován za nonsensového básníka. Dostávám se tím do jedné kategorie s autory, s kterými buď nechci, anebo bych neměl být spojován. Na jedné straně to, co dělám, není to, co psal třeba Morgenstern, na straně druhé to není ani poezie, kterou produkují někteří autoři píšící do dětských časopisů – to není nonsens, to je leckdy jen špatné. Někdy je za tím dobrý výchozí nápad.
…
Otazník vznesený nad smysluplností dvojjazyčného vydávání literatury, fakticky tedy nad významem koncepce tohoto časopisu, se stal mezi vším translatologickým děním z poslední doby výzvou redakci Plavu k alespoň nepatrné reflexi.
V úterý 1. dubna se uzavřel čtrnáctý ročník setkávání „Kruhu kultury překladu“ (přehled prvních deseti ročníků a drobné nastínění historie spolku lze najít v článku 10 let Klubu kultury překladu ve faktech a číslech, publikovaném na webu Jednoty tlumočníků a překladatelů v sekci Články a zajímavosti – odborné), a to besedou na téma „Bilingvní edice – exhibice, či potřebná inovace?“, o němž měla pouvažovat především dvojice hostů Jiří Josek a Anežka Charvátová.
…Josef Šlerka
Pierre de Bourdeille zvaný Brantôme: Životy záletných dam Z francouzského originálu Vies des dames galantes přeložil Ladislav Matějka. 1. vyd. Praha: Dybbuk 2007, 336 s.
„Pravým způsobem, jak rozšířit a znásobit svoje touhy, je chtíti jim vnutit hranice.“ markýz de Sade
Vydávání klasických erotických textů se mimo jiné věnuje nakladatelství Dybbuk. Mezi jeho dosud publikovanými tituly nalezneme Sadeho Juliettu či dekadentní pornoromán s příznačným názvem Tři dcery a matka od Pierra Louyse. Opravdovou perlu ale představuje manýristický román – rozprava Životy záletných dam.
…Emblematickou postavou erotické literatury je libertin, který svým chováním zpochybňuje všechna pravidla. Mistrem libertinistické literatury byl věčný vězeň markýz de Sade, který dokázal ve svých románech a esejích popsat jasně a zřetelně i ty nejtemnější stránky lidské duše. Nejen o něm a libertinství je rozhovor s filosofem a překladatelem Josefem Fulkou.
Josef Šlerka: Myšlenka erótu se objevuje hned na začátku dějin filosofie. Podle Platóna stojí erós v samém jejím základu. Erotika sama však hlavním předmětem filosofie není. Proč?
Josef Fulka: Nejdřív musíme říct, že erós u Platóna nemá moc společného s moderním pojetím erotiky.
…Abú Saíd. „Čtyřverší“. Přel. Kubíčková-Stivínová, Věra. Nový Orient 10/1945–46.
Alaví, Bozorg. „Padesát tři“. Přel. Kubíčková-Stivínová, Věra. Světová literatura 1/1962.
Alaví, Bozorg. „Pět minut po dvanácté“. Přel. Bečka, Jiří. Nový Orient 9/1964, příloha.
Attár. „Vyznání Madžnúnovo“. Přel. Kubíčková-Stivínová, Věra. Nový Orient 9/1955.
Bábá Táhir zpěvák hamadánský. Přel. Kubíčková-Stivínová, Věra. Praha: 1956.
Bábur, Zahíruddín Muhammad. „Paměti Velkého Mughala“. Přel. Marek, Jan. Nový Orient 1–3/1976.
Bábur, Zahíruddín Muhammad. „Přednosti Hindustánu“. Přel. Marek, Jan. Bulletin Sdružení přátel Indie 6/1995.
…Lucia Satinská
V pondelok 25. februára sa v pražskom francúzskom inštitúte v rámci literárnych večerov konalo čítanie súčasnej veľmi úspešnej autorky Marie NDiaye. Málokto si pri pohľade na mladú autorku správne tipne rok jej narodenia (1967), a preto ho/ju spočiatku prekvapí, čo všetko má už vo svojej literárnej kariére za sebou. Ale aj keby človek na prvý krát odhadol vek Marie NDiaye, jej literárna činnosť je bohatá. Svoj debut, román Quant au riche avenue (Bohatá budúcnosť), vydala už v osemnástich rokoch, v roku 1985. Odvtedy nasledovalo ďalších desať románov, z ktorých je určite hodno spomenúť aspoň Rosie Carpe,
…