Štítek: 10 Stránka 1 z 9

Zdivočelé alter eko ve Francouzském institutu aneb Literární kavárna s časopisem PLAV

Pražské uvedení čísla 10/2023 ve středu 27. března od 19:00 ve Francouzském institutu (Štěpánská 644/35).

Zdivočelé alter eko. Dystopické imaginace (Brno)

Večer k číslu 10/2023 v sobotu 24. února od 18:00 v Brně. Performance, promítání, diskuse!

10/2023 – Zdivočelé alter eko

Vychází nový Plav věnovaný québecké dystopické literatuře.

Vyslovit nevyslovitelné. Nobelova cena za literaturu pro Jona Fosseho

Pavla Nejedlá

Přestože vítěze letošní Nobelovy ceny za literaturu už od začátku října známe, samotné slavnostní předávání medailí, diplomů a příslušných finančních částek ve velkém sále stockholmské Královské filharmonie probíhá jako každoročně až desátého prosince. Po devadesáti pěti letech putuje toto nejvýznamnější literární ocenění do Norska – přebírá ho Jon Fosse.

Širší i užší seznamy nominovaných podléhají sice padesátiletému utajení, ale Fosseho jméno se ve spojitosti s Nobelovou cenou v zasvěcených diskusích objevuje už minimálně od roku 2013, takže vyhlášení výsledků nebylo překvapením pro odbornou veřejnost ani pro autora samotného. Během těch deseti let měl dost času se na možný telefonát ze Švédské akademie připravit.

Otevírání se postquébecké produkci

Rozhovor s Evou Voldřichovou Beránkovou vedl Dalibor Žíla

Termín zdivočení nás provází celým číslem, a tak jsme se na jeho význam zeptali osoby nejpovolanější – Evy Voldřichové Beránkové, jež termín zavedla. Dočteme se o trnité cestě amerindiánských spisovatelů za uznáním a vřazením jejich tvorby do literárního kánonu, o jejich vzájemné inspiraci s Franko-Kanaďany, o kulturní apropriaci a o tom, že nemusí být vnímána vždy negativně, či o rozmanitosti dystopických textů i o jejich specificitě v québeckém kontextu.

 

Dalibor Žíla: Ve svých textech o québecké literatuře používáte pojem ensauvagement,

Italianistická knižnice

Rozhovor s Alicí Flemrovou vedla Olga Pavlova

Překladatelka bezmála osmdesáti titulů a bývalá vysokoškolská pedagožka Alice Flemrová se pustila do nového ambiciózního projektu – založila nakladatelství Meridione, jež se bude zaměřovat na literaturu z jihu. Za svou kariéru nabyla nejen překladatelské zkušenosti, ale i potřebné kontakty na evropském knižním trhu, proto se konkurence zavedených knižních domů neobává.

 

Olga Pavlova: Jak vás napadlo založit v dnešní době nakladatelství, které se bude zabývat literaturou z jihu s důrazem na italsky psané texty?

Alice Flemrová: Zas tak čerstvý nápad to není.

Zdánlivě obyčejný život na lisabonském předměstí

Karolina Válová

Cardoso, Dulce Maria. Eliete – obyčejný život.
Z portugalského originálu
Eliete – a vida normal (2018) přeložila Marie Havlíková.
1. vydání. Praha: Bourdon, 2022. 295 stran.

 

Pro svou pátou prózu Eliete – obyčejný život si portugalská spisovatelka Dulce Maria Cardoso zvolila zápletku, která je běžná spíše pro televizní seriál či lifestylový časopis než pro román: realitní makléřka středního věku, nespokojená se svým dosavadním životem, si založí účet na aplikaci Tinder a začne randit. Na tom by nebylo nic tak pozoruhodného, kdyby ovšem nebyla vdaná,

Orientalistické stereotypy mezi poetickými záblesky?

Jiří Hubáček

Paz, Octavio. Indické odlesky.
Ze španělského originálu
Vislumbres de la India (1995) přeložila Anna Tkáčová.
1. vydání. Podlesí: Dauphin, 2023. 286 stran.

 

Jedno z posledních děl mexického básníka, prozaika a esejisty Octavia Paze (1914–1998) se těší pověsti myšlenkově hlubokého eseje, nahlížejícího na Indii netradičním prizmatem nekoloniální země, jež byla sama dlouho pokládána za součást třetího světa. [1] Proto překvapuje, že v nakladatelské anotaci českého vydání čteme o prožitcích člověka „patřícího do západního kulturního okruhu“ a o „tak odlišné realitě, jako je ta indická“.

10/2022 – Dez-orient

Vychází nový Plav věnovaný vietnamské poezii.

Finský knižní svátek

Michal Švec

Za chmurných podzimních dnů, kdy ve Finsku začíná tma neúprosně vítězit nad světlem, prozáří život příznivců literatury Helsinský knižní veletrh. Největší akce svého druhu v zemi zaslíbené čtenářské gramotnosti přiláká každoročně takové množství návštěvníků, že ostatní podobné festivaly mohou jen tiše závidět. Posuďte sami: V pětimilionovém Finsku přesáhla v posledním předpandemickém roce návštěvnost devadesát tisíc účastníků, letos se po logicky slabším virtuálním a polovirtuálním ročníku v době pozvolného oživování kultury vyšplhala na bezmála osmdesát tisíc.

Helsinský knižní veletrh je svátkem především domácí literatury. Odpovídá to zdejší knižní produkci – překladová literatura vychází pomálu a jedná se především o bestsellery severské a angloamerické provenience.