Štítek: 12 Stránka 2 z 5

Paříž, předurčení afrických frankofonních literatur

Vojtěch Šarše

Africké frankofonní literatury nesou nejen tíhu koloniální historie, ale také samotného přídomku frankofonní. Oba tyto faktory je predeterminují: jsou určeny především evropským čtenářům, publikovány v drtivé většině v Paříži a teprve na základě tamního přijetí je francouzští nakladatelé vyvážejí zpět do afrických zemí. Ne nadarmo konžský literární kritik a nakladatel Boniface Mongo-Mboussa v roce 2014 nazval Paříž africkým literárním hlavním městem (capitale littéraire africaine).

Již v úplných počátcích se literatury Afriky rodily právě na francouzských univerzitách. Ve třicátých letech se na Lyceu Ludvíka Velikého začalo formovat hnutí négritude, jehož zakladatelé,

12/2015 – Gastronautilia



Román proti ztrátě paměti

Vít Pokorný

Piglia, Ricardo. Umělé dýchání. Ze španělského originálu Respiración artificial (1980) přeložil Jan Hloušek. 1. vydání. Praha – Litomyšl: Paseka, 2015. 200 stran.  

Vydáním Pigliova románu Umělé dýchání v pečlivém překladu Jana Hlouška se nakladatelství Paseka trefilo do černého. Tato pozoruhodná, čtivá a v mnohém inovativní kniha totiž s přibližně patnáctiletým předstihem předznamenala hnutí, které s nástupem nové spisovatelské generace na začátku 90. let učinilo z reflexe poslední diktatury (1976–1983) jedno z ústředních témat současné argentinské prózy. V jistém slova smyslu můžeme Argentincům závidět: díky důslednosti, s níž současní autoři nasvěcují nepohodlná témata a trvají na nezastupitelnosti historické paměti,

Jak došlo k tomu, že tu teď ležím mrtvý na podlaze?

Michael Alexa

Kurek, Marcin. Oleandr.
Z polského originálu
Oleander (2010) přeložil Jaroslav Šubrt. Redakce Jakub Říha.
1. vydání. Praha: Triáda, 2014. 60 stran.

 

Básnická skladba Oleandr polského básníka Marcina Kurka (nar. 1970) byla v roce 2010 oceněna prestižní literární cenou Kościelských. V době svého vydání způsobil malou senzaci, která byla ještě umocněna dojmy z „rozjezdu“ nové básnické edice; Oleandr je druhým svazkem v edici nakladatelství Zeszyty Literackie (které vydává i stejnojmenný časopis), v níž dodnes vyšlo mnoho básnických skvostů.

Do té doby nebyl Kurek příliš známým básníkem;

12/2014 – Zpěvy hrdinské



Jízda po hřbitově paměti v rytmu Carlose Gardela

Ivan Malý

Guenassia, Jean-Michel. Vysněný život Ernesta G.
Z francouzského originálu
Vie rêvée d’Ernesto G. (2012) přeložila Helena Beguivinová.
1. vydání. Praha: Argo, 2014. 403 stran.
 

Spisovatel Jean-Michel Guenassia, u nás známý románem Klub nenapravitelných optimistů, se pokusil v novém díle navázat na předchozí úspěch. Využívá k tomu některé momenty, postavy i dějové úseky z předchozího románu, jeho nová kniha má však širší časový záběr. Jako ústřední postavu příběhu totiž využívá osobnost, která prožije všechny zlomové okamžiky dvacátého století. Skrz postavu českého,

Udržet vlastní svět pohromadě

Zuzana Micková

Harstad, Johan. Záchranka. Z norského originálu Ambulanse (2002) přeložila Ivana Řezníková. 1. vydání. Praha: Pistorius & Olšanská, 2013. 152 stran. 

Jen málokterý mladý autor se může pochlubit takovým mezinárodním ohlasem jako norský spisovatel Johan Harstad (*1979). Debutoval coby dvaadvacetiletý sbírkou krátkých próz Herfra blir du bare eldre (Odteď už jenom stárneš, 2001) a už jeho první román Buzz Aldrin, hvor ble det av deg i alt mylderet? (Kam ses v tom zmatku poděl, Buzzi Aldrine?, 2005), vydaný o čtyři roky později, se podařilo prodat do úctyhodné řádky zemí včetně USA,

Surový boj mezi dvojím pojetím státu a společnosti

Rozhovor s Robertem Bencivengou

Novinář Roberto Bencivenga, přímý účastník událostí olověných let, vysvětluje jejich italský a mezinárodní kontext, hovoří o tom, jak se ocitl na likvidačním seznamu Rudých brigád, o proměnách Itálie v uplynulých čtyřech desetiletích, o berlusconismu, Italu Calvinovi nebo o postavení a roli tamějších médií. Rozhovor připravili Lucie Doležal Nováková a Luděk Liška. 

Luděk Liška: Jak byste člověku, který o olověných létech a Itálii příliš neví, popsal, co se tehdy vlastně dělo? Jak chápete mezinárodní kontext olověných a 70. let obecně?

Roberto Bencivenga: Takzvaná olověná léta, která Itálii 70. let zaplavila krví, můžeme definovat jako surový boj mezi dvojím pojetím státu a společnosti.

12/2013 – Itálie: vesta plná olova



Čefurové, raus! aneb O překládání jazykově heterogenního textu

Hana Mžourková

Vojnović, Goran. Proč na tebe každej sere aneb Čefurové, raus! Ze slovinského originálu Čefurji raus! (2008) přeložil Aleš Kozár. 1. vydání. Podlesí: Dauphin, 2011. 256 stran. 

Před třemi lety vyšel slovinský román Gorana Vojnoviće Proč na tebe každej sere aneb Čefurové, raus!, jehož překladu se ujal Aleš Kozár. Označení „slovinský román“ však není zcela přesné. V originálním textu je sice základním jazykem slovinština, hojně ji však prostupují lexikální výrazy i mluvnický systém dalších jazyků bývalé Jugoslávie, a to zejména bosenština, která se projevuje v podobě hláskoslovné či užíváním koncovek,