Štítek: 2015 Stránka 1 z 5

Zkouška dospělosti

F. Sionil Jose

Z angličtiny přeložila Linda Fořtová

Nejkřehčí duši má člověk na přelomu dětství a dospělosti. Nejsilnější city vznikají také právě tehdy. Celé je to o mnoho bolestnější, když se svou láskou máte strávit posledních pár letních večerů.
 

Vždycky jsem měl za to, že až jednou dostuduji střední školu, odejdu do Manily a nastoupím na univerzitu. Tohohle úžasného dobrodružství jsem se nemohl dočkat, ale když k němu konečně došlo a musel jsem opustit Rosales, zaplavila mne nepojmenovatelná hrůza a obrovský, narůstající pocit neštěstí, který mne tížil na hrudi.

Delikátní kontrfej pěkné Andalusanky Losány

Magnesií Literou za překlad byl oceněn Jiří Holub a román Portrét pěkné Andalusanky. Úryvek z knihy vyšel v Plavu 2/2015 – nyní ho pro zájemce odemykáme.

Pán chleba

Senioři od sedmi do devíti, právníci od devíti do desíti, lidi s piercingem v nose od půl třetí do půl čtvrté. Taky se moc nevyznáte v nakupovacích pravidlech? Odemykáme pro vás povídku o tom, jak složité může být koupit si chleba, co všechno musíte vědět a co všechno kvůli tomu můžete zjistit, aniž byste chtěli.

12/2015 – Gastronautilia



Román proti ztrátě paměti

Vít Pokorný

Piglia, Ricardo. Umělé dýchání. Ze španělského originálu Respiración artificial (1980) přeložil Jan Hloušek. 1. vydání. Praha – Litomyšl: Paseka, 2015. 200 stran.  

Vydáním Pigliova románu Umělé dýchání v pečlivém překladu Jana Hlouška se nakladatelství Paseka trefilo do černého. Tato pozoruhodná, čtivá a v mnohém inovativní kniha totiž s přibližně patnáctiletým předstihem předznamenala hnutí, které s nástupem nové spisovatelské generace na začátku 90. let učinilo z reflexe poslední diktatury (1976–1983) jedno z ústředních témat současné argentinské prózy. V jistém slova smyslu můžeme Argentincům závidět: díky důslednosti, s níž současní autoři nasvěcují nepohodlná témata a trvají na nezastupitelnosti historické paměti,

Dobrovolníkem na misii ve válčící Africe

Rozhovor s Vojtěchem Bílým

V březnu tohoto roku vyšla Vojtěchu Bílému a novinářce Aleně Scheinostové v nakladatelství Portál prvotina s názvem Když padají manga. Publikace líčí Bílého pobyt na karmelitánské misii ve Středoafrické republice během školního roku 2013–2014. V městečku Bozoum byl dobrovolnickým učitelem v době probíhajícího konfliktu mezi povstaleckými rebely (Sélékou) a milicí z domobrany (Antibalakou).
 

Ester Gerová: Pro české novináře jste mohl být exkluzivním zdrojem, přesto vás ale kontaktovala hlavně rozhlasová a televizní společnost BBC. Proč myslíte, že tomu tak bylo?

Vojtěch Bílý: Mediální záběr televizní a rozhlasové společnosti BBC je celosvětový.

Detektivní román ve frankofonní subsaharské Africe

Myriam Louviotová

Z francouzštiny přeložil Vojtěch Šarše

Historie africké frankofonní detektivky, její nejdůležitější charakteristiky a nejznámější a nejvlivnější představitelé, to všechno a ještě mnohem víc vám nabídne esej Myriam Louviotové, specialistky na tento žánr. Velmi obsáhlou bibliografii se všemi užitečnými odkazy naleznete na našich internetových stránkách. [1] 

Detektivní román se zrodil v Evropě v průběhu 19. století jako nástupce fejetonových románů publikovaných na pokračování v novinách. Za jednoho z pionýrů tohoto žánru většinou považujeme Edgara Allana Poea. Ve své povídce Vraždy v ulici Morgue (1841) autor představuje neměnné charakteristiky detektivního románu: odhalení kriminálního činu,

11/2015 – Zločin ve stínu baobabu



Afrika a její milovníci

Rozhovor s Vladimírem Klímou a Lubošem Kropáčkem

Dva afrikanisté, překladatelé z afrických literatur a odborníci na subsaharskou kulturu, hovoří o šarmu tohoto kontinentu, svých životních zkušenostech a samozřejmě také o překládání. 

Vojtěch Šarše: Čím vás africká kultura natolik okouzlila, že se jí věnujete celý život? Ovlivnila vás expedice Lambaréné, které jste se účastnil?

Luboš Kropáček: Bylo to složitější. Dospíval jsem v padesátých letech v tíživém prostředí tehdejšího Československa. Toužil jsem poznávat svět – a nikam jsme tehdy cestovat nesměli. Tak jsem svou touhu po cestách, dalekých krajích a pestřejších barvách uspokojoval náhražkově četbou knížek a studiem nejenom evropských, ale také exotických jazyků.

Katalánce s námi leccos spojuje

Rozhovor s Janem Schejbalem

Počátky česko-katalánských literárních vztahů, společné jmenovatele české a katalánské kultury, původ katalánštiny či její současné postavení na poli literatury… to jsou jen některá z témat, která jsme otevřeli v rozhovoru s předním českým katalanistou Janem Schejbalem. Rozhovor nejenže naše číslo uvádí, ale také vysvětluje reálie, k nimž se odkazují překlady katalánsky psané beletrie. 

Vít Pokorný: Při přípravě tohoto čísla Plavu jste měl zájem na tom, aby byl položen důraz na středověkou katalánsky psanou prózu a na současnou tvorbu takzvané generace sedmdesátých let. Proč právě toto zaměření na krajní body, mezi nimiž leží celá staletí?